Zprávy z bojiště: Ukrajina prokazuje schopnost se přizpůsobit

Zhruba čtrnáct dní od konce ukrajinské operace v ruské Kurské oblasti vše nasvědčuje tomu, že její konec povede ke stabilizaci fronty na mezinárodní hranici. Občas se mohou objevit malé výpady na jednu či druhou stranu.

Rozhodně nedošlo ke kolapsu ukrajinských jednotek v oblasti. Nezdá se ani, že by se Rusko chystalo k odvetě v podobě invaze ve stejném regionu, spíše chce uvolněné síly použít v jiné části fronty.

Do jisté míry byly uplynulé dva týdny jakési „přechodné období“, ve kterém ve větší než obvyklé míře obě strany přesunují a sbírají síly. Ale na několika místech fronty boje výrazně přitvrdily. Bohužel tedy musíme zopakovat to, co jsme v minulých týdnech uváděli opakovaně: nic na frontě nenasvědčuje, že by příměří bylo blízko.

Obě strany jsou také poměrně vyrovnané. S výjimkou ukrajinského ústupu z Kurské oblasti byly v posledních týdnech ruské snahy do velké míry marné. Celkově se podle něj vojenská situace Kyjeva zdá lepší, než byla po většinu loňského roku. Stačí připomenout například analýzu Kofmanova kolegy z oboru Konrady Muzyky z loňského roku, který vnímal vývoj poměrů v ukrajinské armádě a situace v ní jako velmi znepokojivé.

Zajímavou perspektivu v tomto směru nabídl na sociálních sítích americký analytik Michael Kofman z Carnegieho nadace. Na Ukrajinu se vrací pravidelně po několika měsících a má tak perspektivu někoho, kdo je neustále v kontaktu s válkou, ale zároveň není zahlcen každodenní rutinou. Zároveň má rozsáhlé kontakty v ukrajinské armádě.

Ruská ofenzivní síla se podle Kofmana během zimy výrazně zpomalila kvůli vyčerpání materiálu, lepší ukrajinské adaptaci na ruskou taktiku a nepříznivým zimním podmínkám.

Ukrajina se dokázala přizpůsobit metodám, jakými Rusové útočí, a efektivně využívá kombinaci dronů, min a klasického dělostřelectva. Drony nyní způsobují více než polovinu ruských ztrát, což ukazuje na úspěšné taktické inovace ukrajinské strany.

Ukrajina investovala v posledním roce masivně do výroby dronů a min, čímž získala určitou míru soběstačnosti při zásobování vojsk. Kofman zmiňuje vznik speciálních dronových jednotek jako Birds of Madyar, Lasar Group či Achilles, které hrají klíčovou roli při obraně linie.

Současně Ukrajina stále zůstává závislá na západní vojenské pomoci, zejména v oblasti přesných dálkových zbraní, protivzdušné obrany a dalších strategických zásob. Západní dodávky, zejména raketového systému GMLRS, jsou pro ukrajinskou armádu zásadní.

Největším problémem ukrajinské armády je podle Kofmana dlouhodobý nedostatek mužů. Situaci mírně zlepšila nedávná amnestie, která umožnila části vojáků vrátit se k jednotkám, ale dlouhodobě problém přetrvává. Pozitivní je (nejen podle něj), že Ukrajina přestala stavět nové brigády a nové rekruty už skutečně posílá k těm stávajícím.

Morálka ukrajinských jednotek se díky novým velitelům a postupným reformám výcviku rovněž mírně zlepšila. Analytik poukazuje zejména na přínos generála Mychajla Drapatého, který od svého nástupu výrazně přispěl ke stabilizaci situace hlavně v Doněcké oblasti.

Kofman i další analytici zatím mají dojem a naději, že ke zlepšení výsledků ukrajinské armády by mohl přispět i probíhající přechod k větším jednotkám, tedy armádním sborům. Ty vznikají z nejsilnějších brigád a měly dohromady mít řádově desítky tisíc mužů pod jednotným velením. Může se to zdát jako triviální změna, ale měla by přinést zjednodušení dohody mezi jednotlivými oddíly a umožnit velitelům lépe „hospodařit“ s materiálem i vojáky.

Na druhé straně ruská armáda sice má materiální převahu, naštěstí pro Ukrajinu ji ovšem alespoň zatím nedokázala příliš efektivně využívat.

Kofman zdůrazňuje, že ruské jednotky jsou proti připravené ukrajinské obraně obvykle neúspěšné. Jejich útoky se omezují na malé, postupné průniky, které přinášejí jen minimální územní zisky a nevedou k zásadním operačním průlomům. Přestože Rusko během zimy zaznamenalo ztráty materiálu, stále dokáže nahrazovat vojáky díky pokračujícím náborům a rotacím jednotek.

Kofman připomíná, že Rusko v posledních měsících také intenzivně využívá drony s optickými kabely, které způsobily významné logistické problémy ukrajinským silám zejména v Kurské oblasti.

Navzdory těmto dílčím úspěchům je však celková efektivita ruských operací relativně nízká. Z jeho pohledu její zisky neodpovídají vynaloženému úsilí a materiálním výhodám –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ což je pro Ukrajinu poměrně pozitivní zpráva. V průběhu minulého roku byl Kofman opakovaně podstatně skeptičtější.

Zároveň je dobré ovšem připomenout, že nejen podle amerického analytika je současné období zdánlivého klidu nejspíše jen přípravou na další intenzivní fázi bojů během jara a léta. I když se Ukrajině nepodařilo dlouhodobě udržet kurské území, celková situace na frontě se stabilizovala natolik, že nevyžaduje okamžité přistoupení k nevýhodnému příměří. Kofman zároveň varuje, že situace se může rychle změnit, pokud Rusko obnoví svůj tlak v plné síle během nadcházejících měsíců.

Jak už bylo řečeno, v Kurské oblasti se bojuje s mnohem menší vervou než v předcházejících měsících. Objevují se nové informace, které potvrzují, že ústup ukrajinské armády rozhodně neproběhl podle úplně předem připraveného plánu. Zdá se také stále pravděpodobnější, že překvapivá ruská operace skrze plynovod – přestože vedla k velkým ztrátám – vyvolala mezi ukrajinskými vojáky značnou paniku.

V oblasti se ale stále bojuje. V posledních dnech zesílily střety na hranicích Bělgorodské oblasti, tedy sousedního ruského regionu. Podle dostupných zpráv proběhly 19. března tvrdé boje u pohraničních obcí Děmidovka, Grafovka a dalších, kde se ukrajinské jednotky s tanky a ženijní technikou pokusily prolomit ruské linie.

Ruská strana uvádí, že útoky odrazila, ukrajinské zdroje však tvrdí, že minimálně Děmidovku drží pod kontrolou, ačkoliv boje zřejmě nadále pokračují a vesnice se nachází v tzv. „šedé zóně“. Cílem zřejmě není významné územní vítězství, ale snaha připoutat ruské síly právě k Bělgorodu a Kurské oblasti, aby se zabránilo jejich přesunu na aktivnější úseky fronty.

Pernější jsou i boje u města Kupjansk v Charkovské oblasti. Rusové tu pokračují v zajišťování menších předmostí na západním břehu řeky Oskil, například v okolí vesnice Kamjanka.

Z dostupných informací se zdá, že ruským cílem je propojit „výpady“ za řeku do jediného většího předmostí, které by mohlo posloužit jako výchozí bod pro větší útok na Kupjansk. Nic však nenasvědčuje tomu, že by taková operace mohla začít v nejbližších týdnech; spíše jde o dlouhodobější přípravu, která může vést k výsledku až za několik měsíců.

Znepokojivé zprávy přicházejí z oblasti Lymanu a Siversku. Rusům se například podařilo obsadit dominantní výšiny u Bilohorivky, odkud nyní vedou intenzivní dělostřeleckou palbu na ukrajinské jednotky v lesnaté oblasti za řekou Severní Doněc.

Ukrajinští vojáci na místě se domnívají, že ruský plán je poměrně jasný: chtějí díky dělostřelecké převaze obránce vytlačit z těchto míst a vytvořit si dostatečnou převahu, aby postupně –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ znovu jde o plán na měsíce –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ donutili Ukrajince stáhnout se západním směrem, aby mohli ohrozit Lyman. A výhledově třeba i Siversk, který tvoří největší aglomeraci v neokupované části Doněcké oblasti.

Další vývoj bude záviset zejména na tom, zda se ukrajinské straně podaří narušit ruské přípravy, nebo zda Moskva dokáže využít relativního klidu k vytvoření výhodnější pozice pro další boj.

Situace se znovu vyostřila na donbaské frontě, zejména v okolí města Pokrovsk. Přitom ještě před dvěma týdny byla tato oblast relativně klidná a teritoriální zisky či ztráty obou stran byly spíše zanedbatelné. Nyní se ovšem Pokrovsk znovu stal místem nejintenzivnějších bojů v oblasti Doněcku.

Ruské síly tam posilují a tlak na ukrajinské pozice bude nepochybně sílit. Podle ukrajinského velení v oblasti je ale vidět, že ruské síly vyčerpaly velkou část svých zásob techniky a stále častěji se v oblasti pohybují v terénních autech či jiné lehčí technice.

K těžkým bojům v posledních týdnech docházelo i v Záporožské oblasti. Rusové se opakovaně pokusili prorazit obranou v úseku fronty u města Orichiv, zatím bez většího úspěchu. Ale je možné, že operace se jen rozbíhá: klíčovým ukazatelem je poměr ztrát, tedy která strana se dříve vyčerpá, a v tomto ohledu nemáme alespoň zatím dost informací. Ukrajinská obrana oblasti se zdá být poměrně houževnatá, ale možná má takové ztráty, že bude nucena brzy ustoupit.