Zprávy z bojiště: Ukrajinci při ústupu v Bachmutu ničí klíčové budovy

Popis vývoje bojů posledních dnů bude tentokrát relativně jednoduchý a přímočarý. Na většině území se totiž aktivita ruské i ukrajinské armády výrazně snížila. Větší rozdíl je patrný na ruské straně, která v průběhu zimy postupně jasně přebrala iniciativu po celém bojišti.

Něco takového se samozřejmě těžko hodnotí a dokazuje, musíme do značné míry spoléhat na svědectví přímo z boje, která nejsou nezaujatá. Ale jednu statistiku, která to může ilustrovat, máme k dispozici: počet ruských útoků každý den zaznamenávají hlášení ukrajinského generálního štábu.

Podle nich 1. března Rusko podniklo 170 útoků na ukrajinské pozice. Od té doby se jejich počet postupně snižuje až na pouhých 40 k 7. dubnu. Dne 8. dubna to bylo 50 a ve zprávě z 9. dubna je opět 40, takže trend pokračuje, shrnuje údaje web Daily Kos. Většina těchto útoků se odehrává v okolí Bachmutu, kde je situace nadále kritická a aktivita obou stran nejvyšší.

Podle řady zdrojů, bohužel samozřejmě neověřitelných, také výrazně poklesla aktivita především ruského dělostřelectva. Ruská děla údajně střílí znatelně méně často, výjimkou je Bachmut.

I když stále pokračuje „bezcestí“, tedy období, kdy velká část ukrajinské krajiny bývá plná vazkého bláta, hlavním důvodem poklesu intenzity bojů zřejmě není počasí. Z proruských vojenských blogů se šíří informace, že moskevské velení šetří síly a munici na očekávanou ukrajinskou ofenzivu.

Jak naznačují i dokumenty uniklé z amerických vojenských či výzvědných kruhů (více zde), tuto ofenzivu je možné očekávat nejspíše někdy během května. Poslední ukrajinské útočné brigády sestavované pro tuto ofenzivu totiž budou podle úniku k dispozici ke konci dubna.

To je naprosto v souladu s obecným očekáváním vojenských analytiků. Bylo jasné, že Ukrajina zatím nemá pohromadě všechno nutné vybavení a bude čekat na dokončení výcviku mužů, kteří mají tyto brigády tvořit. Samozřejmě, dokumenty pocházejí za začátku března, situace se mohla vyvinout, ale zásadní změnu harmonogramu je těžké si představit. Jde přece jenom o masivní akci; celkem by tyto útočné brigády mohlo tvořit až 50 tisíc mužů.

Nyní už se ovšem věnujme průběhu bojů. V severní části fronty docházelo během víkendu prakticky výhradně k ostřelování z obou stran. Ukrajinské jednotky zřejmě podnikly během dubna i lokální protiútoky, díky kterým například obsadily část dříve ztraceného terénu v okolí Kreminny. Jde ovšem o velmi malé změny.

Pokud bychom měli shrnout události posledních měsíců v této oblasti, která byla svědkem velmi silných bojů, tak lokální ukrajinskou ofenzivu zahájenou ještě v roce 2022 vystřídala postupně dlouhá série ruských protiútoků. Ty zatlačily kyjevské jednotky o několik kilometrů, někde více než o 10 kilometrů, na západ, aby v posledních týdnech ustaly. V současnosti nehýří aktivitou ani jedna strana.

V Doněcké oblasti je jednoznačně centrem bojů Bachmut. Ruské jednotky během minulého týdne postupně obsadily celé centrum města. Přesněji bychom asi měli uvádět trosky centra, protože většina budov byla výrazně poškozena, nebo dokonce úplně zničena.

Celé město je také podle všeho velmi hustě zaminováno. Máme vizuálně prokázáno, že ustupující obránci za sebou ničí celé budovy, aby postupující protivník nezískal výhodná postavení s dobrým výhledem a také ochranu před dělostřeleckými údery. I proto ruské jednotky s obsazením uvolněných území v poslední době pravděpodobně nespěchají.

Týká se to zřejmě například výškově výrazné budovy střední školy v jižní části Bachmutu. Ukrajinské síly ji opustily někdy v posledních dnech, zřejmě v druhé polovině minulého týdne. Zatím se podle řady informací z místa jedná o území nikoho, snad právě proto, že ruské jednotky se ji bojí obsadit. Přitom umožňuje dobrý výhled na současné ukrajinské pozice, takže z taktického hlediska by mělo jít o velmi výhodnou pozici.

Nic to ovšem nemění na tom, že ruské jednotky pomalu postupují městem dále a dále západním směrem a zmenšují ukrajinskou kapsu. Ukrajinské obranné linie jsou v současnosti v blízkosti nádraží a přilehlých železničních tratí, přes které se útočníkům z pochopitelných důvodů těžko přechází.

Nejde ovšem o nepřekonatelný problém, například v severní části fronty už se ruské síly zřejmě během velikonočního víkendu přes trať dostaly.

Rusko postupuje jako obvykle za silného použití dělostřelectva a v menší míře i letectva. V posledním týdnu se také objevily záběry nasazení termobarických zbraní v centru města, které v zástavbě mají ještě silnější účinek než v otevřeném terénu, a jsou tedy pro boje ve městě velmi obávanou zbraní.

Tyto systémy mají poměrně malý dostřel, maximálně 10 kilometrů, a obvykle se používají na méně, což zase jen naznačuje, že ukrajinské dělostřelectvo v oblasti rozhodně nemá absolutní převahu.

Velkým problémem pro ukrajinské síly zůstává spojení do města. Obě silnice, které používají k zásobování vojsk, výměně jednotek a obecně logistice, jsou velmi nebezpečné a v dosahu prakticky veškerého ruského dělostřelectva v oblasti. Zřejmě nejbezpečnější je polní cesta spojující vesnici Ivanivske a Bachmut, ale ta je v současném bahnu přejícím počasí opravdu náročná.

Na záběrech z jejího okolí je také vidět zničená technika. Jde spíše o jednotky kusů, často zjevně zapadlé do bahna a zanechané osudu, než o celé kolony zničené děly. Záběry jsou ale samozřejmě nekompletní, a hodnotit ukrajinské ztráty při zásobování je tedy velmi ošemetné. Ale i přítomnost opuštěných vozidel naznačuje, že ukrajinští vojáci na těchto komunikacích nechtějí trávit více času, než je nezbytně nutné.

Během víkendu se dokonce objevila informace, že ruské síly obsadily část budov v okolí jižní komunikace do města (T0504), a de facto ji tak přerušily úplně. Tato informace se zatím nepotvrdila, ale je jasné, že situace v zásobování je nadále hraniční.

Potvrzuje to i další informace, která se objevila v uniklých amerických dokumentech: totiž, že město bylo na konci února opravdu jenom vlásek od „operačního obklíčení“. To znamená, že protivník měl jen krůček k tomu, aby město palbou odřízl od zbytku Ukrajiny.

Ruští vojáci sice nedošli přímo k silnicím do Bachmutu, ale nechybělo mnoho, aby zabránili jejich použití. (Naším zdrojem jsou v tomto případě New York Times, tento konkrétní dokument jsme v redakci neviděli.) V té době zbývala do města už jediná použitelná cesta, zřejmě silnice O0506, která už byla také pochopitelně pod dělostřeleckou palbou.

Generálmajor Kyrylo Budanov, ředitel ukrajinské vojenské rozvědky, nabídl dvoutýdenní nasazení elitních jednotek pod svým velením, které měly zatlačit ruské jednotky dále od zásobovacích cest. Ukrajinský velitel popsal tehdejší pozici Ukrajiny jako „katastrofální“.

Přesně to se také během března a dubna stalo. Ukrajinské síly prokazatelně nasadily zálohy, které dokázaly zlepšit situaci na křídlech bachmutské fronty. Ruské síly pak výrazně polevily ve snaze o obklíčení města a útočí přímo středem Bachmutu.

Jak už jsme uváděli, jeho střed už prakticky mají pod kontrolou, nebo alespoň donutily ukrajinské síly ustoupit. Obránci stále nejsou z taktického hlediska v úplně špatném postavení, protože drží velkou část výškových budov ve městě. Ovšem zásoby se k nim dostávají stále těžko a jejich – obecně očekávaný – ústup z města také může být poměrně komplikovaný.

Aktivní boje probíhaly kromě Bachmutu jen na vybraných místech fronty. Jedním z nich byla Avdijivka v Doněcké oblasti, kterou se ruské jednotky pokoušejí obklíčit ze severu a jihu.

Bojovalo se v obou směrech. Na severním konci došlo v posledních dnech k ukrajinskému protiútoku, po kterém pak následoval protiútok ruský – a fronta se tak vrátila téměř zpět na výchozí postavení. Na jihu, kde je koncentrace ruských jednotek zřejmě vyšší než na severu, se ruské jednotky snažily o postup zřejmě marně.

Po úspěších z první poloviny března se tu postup invazních jednotek prozatím téměř zastavil a v řadě ohledů připomíná vývoj ofenzivy neúspěchy u Vuhledaru. Mimo jiné i proto, že Ukrajina v této oblasti zřejmě intenzivněji využívá možnosti dálkového kladení protitankových min, se kterým ruské jednotky snad kvůli nedostatku či nízké účinnosti ženijního vybavení mají potíže.

Boje, stejně jako prakticky od začátku masivní invaze, probíhaly o ruiny obce Marjinka. Ukrajinské síly tu zřejmě podnikly několik malých protiútoků, které vytlačily Rusy z několika pozic. A pak alespoň o část zisků zase přišly. Nejde tedy o nic, co by mělo mít vliv na průběh války.

V Záporožské oblasti ukrajinské síly v posledních týdnech na několika místech podnikly pár někdy úspěšných, někdy neúspěšných lokálních útoků. Těžko to ovšem lze považovat za přípravu na nějakou větší ofenzivu, jde spíše o snahu vylepšit pozici v dané oblasti. Ukrajinské dělostřelectvo, včetně systémů HIMARS, a také drony útočí na této frontě na cíle v ruském týlu i přímo na frontě.

Znovu ovšem nejde o tak masivní útoky, aby je analytici považovali za bezprostřední předzvěst větší ofenzivy. Jak ukazuji i zmíněné uniklé dokumenty a další indicie, včetně vývoje počasí, do jejího zahájení nejspíše chybí minimálně několik týdnů.