Zprávy z bojiště: Rusům se povedlo obklíčení, na kterém mohou dál stavět

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po minulé odbočce k vývoji vzdušné války se tentokrát budeme věnovat prakticky výhradně popisu pozemních operací. I události posledního týdne naznačují, že program vývoje a výroby ukrajinských dronů nese své plody. Útoky na ruské cíle jako rafinerie byly i stále časté a poměrně úspěšné.

Popis dění na frontě začněme jako obvykle v Kurské oblasti, kde dochází jen k dílčím změnám. Ruské síly, posílené o severokorejské kontingenty, pokračují v tlaku na ukrajinské pozice.

Přestože ukrajinská armáda ustupuje, děje se tak velmi pomalu a s velkými ztrátami na obou stranách. Minulý týden ruské síly například při útoku směrem na Sverdlikovo ztratily 15 vozidel, při zatím neúspěšných útocích směrem k vesnici Malaja Loknja zřejmě dalších 21.

Přesto Rusko vyvíjí soustavný tlak a postupně, byť velmi pomalu, zabírá ukrajinské pozice. Podle francouzských analytiků ze skupiny La Vigie ruské síly obsadily v uplynulém týdnu zhruba devět kilometrů čtverečních, týden předtím dva. Ukrajina tak v současnosti podle dostupných informací kontroluje kolem 420 kilometrů čtverečních ruského území.

Důležitou roli v bojích v této oblasti nadále hraje nasazení severokorejských vojáků. Podle ukrajinských vojáků se jejich taktika výrazně liší od ruské (dobrý souhrn v The New York Times). Severokorejci útočí v sevřených formacích o síle 40 mužů, a to bez podpory obrněných vozidel.

V případě ztrát se nestahují ani nepřeskupují, ale pokračují v postupu přes otevřené a zaminované prostory i pod těžkou palbou. Pokud se jim podaří obsadit pozici, ihned se připravují na další útok, zatímco obsazenou pozici zabezpečí vojáci ruské armády. Na rozdíl od Rusů také odklízejí své mrtvé a raněné.

V boji proti dronům Severokorejci nasazují často jednoho muže jako návnadu, zatímco ostatní se snaží dron sestřelit. Tato taktika se ukázala jako poměrně účinná. Jeden Korejec ji ve svém deníku, který ukořistili Ukrajinci, popisuje takto: „Ten, kdo slouží jako návnada, udržuje vzdálenost sedmi metrů, zatímco ti, kteří střílí, zůstávají 10 až 12 metrů daleko. Pokud se návnada zastaví, dron se také zastaví. V tu chvíli střelec dron zlikviduje.“

Ukrajinská armáda se musela přizpůsobit. Protože Korejci útočí ve větších skupinách, klade nyní protipěchotní miny ve vzdálenosti pěti metrů od sebe namísto původních 15 metrů.

Opakovaně se také ukazuje, že vojáci KLDR nechtějí padnout do zajetí. Několik z nich raději spáchalo sebevraždu, než aby se vzdali. Některá svědectví z bojiště také tvrdí, že severokorejské vojáky pokoušející se o kapitulaci někdy zabíjejí ruské drony. Ze dvou zajatých Severokorejců se jeden údajně pokusil o sebevraždu úderem hlavy do betonového sloupu.

V oblasti Kupjansku v Charkovské oblasti se ruským silám podařilo rozšířit předmostí přes řeku Oskil u obce Dvorična. I jinde v tomto úseku fronty Rusko zaznamenalo drobné územní zisky.

O zhruba 80 kilometrů jižněji, v okolí obce Terny, dosáhla ruská 144. divize po roce víceméně statických bojů úspěchu. Rusové na začátku ledna překročili řeku Žerebec a obsadili vesnici Ivanivka i vyvýšené oblasti na západním břehu Lymanské přehrady.

Severněji, v okolí Makijivky, ruská 3. motostřelecká divize postupně rozšiřuje předmostí přes řeku Žerebec. Naopak jižně od obce Terny se Rusům nedaří postoupit směrem na Torske. Ukrajinská 63. mechanizovaná brigáda zde efektivně využívá lokální převahy v dronech FPV a dělostřelectvu a zatím ničí ruské útoky, než se dostanou na dostřel jejich zbraní.

Rusové se pravděpodobně snaží zaujmout výhodné pozice na západním břehu řeky Žerebec. Cílem je zřejmě obejít ukrajinskou obranu podél Lymanské přehrady ze severu a postoupit na výše položený terén, který umožňuje výhled na přehradu ze západu. Oblast zřejmě není příliš dobře opevněna, mohly by tu tedy uspět mechanizované útoky.

Pro Ukrajince je klíčové udržet tuto oblast (byť ne konkrétně současné pozice). Chrání totiž bok aglomerace Slovjansk-Kramatorsk, která leží nějakých 30 kilometrů jihozápadním směrem a představuje strategický bod na donbaské frontě.

Další směr útoku na zmíněná města má vést přes Časiv Jar. Tam boje stále pokračují, i přes intenzivní ostřelování a boje byly ruské zisky minulý týden minimální. Ruské jednotky už ovládají největší průmyslový areál ve městě a právě v něm shromažďují útočné skupiny pro další postup. Na závod proto několikrát zaútočilo ukrajinské letectvo.

V okolí Pokrovsku ruské síly pokračují v pomalém postupu na křídlech města, zejména na západním. Situace se mění v posledních dnech spíše pomalu, ukrajinská armáda v každém případě ruský postup zatím nedokáže zastavit.

Z velké části se situace přičítá nejen nedostatku vojáků, ale také špatně koordinovanému velení v oblasti. Ukrajinské velení tu „hasilo“ problémy v obraně posíláním různých jednotek z jiných útvarů (tj. třeba praporů z různých brigád), takže situace je nepřehledná a komunikace na ukrajinské straně obtížná.

Podobné problémy – nedostatek mužů a nesourodost obránců – se v posledních týdnech projevily i kolem obce Velyka Novosilka. Ruská armáda tvrdí, že ji k 26. lednu obsadila, a vzhledem k množství videozáznamů o tom není třeba příliš pochybovat.

Ruské síly si půdu pro obsazení Velyke Novosilky systematicky připravovaly. Nejprve zajistily okolní území a klíčové pozice, poté – využívajíc početní převahy a zhoršujících se podmínek pro ukrajinskou obranu – postoupily do samotné obce.

K 22. lednu byly ukrajinské síly ve Velyke Novosilce fakticky obklíčeny a místní velitelé žádali o povolení k ústupu z oblasti. Osud ukrajinských obránců zůstává nejasný – do jaké míry se stáhli, kolik jich padlo do zajetí nebo bylo zabito, není v tuto chvíli zřejmé.

Ztráta Velyke Novosilky může být pro Kyjev velmi citelná. Podobně jako pád Vuhledaru na přelomu září a října by mohla mít za následek další ústup z poměrně rozsáhlého území v jihovýchodní části Záporožské oblasti. Pochopitelně jde pouze o odhad bez přesných informací o stavu obou armád, připravených opevněních, minových polích atp.

Bude nezbytné si počkat na to, co se na bojišti skutečně stane. Ruské velení také může těžiště operací přenést jinam, například do Pokrovsku. Pravděpodobnější ovšem je, že bude chtít využít situace a zřejmě i oslabení ukrajinských jednotek v oblasti.