Zprávy z bojiště: Rusové stupňují útoky

Za uplynulý týden žádná ze stran nezaznamenala větší územní zisky. Ukrajinské síly osvobodily část území v Chersonské oblasti, zatímco Rusové zůstali ofenzivně angažovaní u Avdijivky v Doněcké oblasti, kde mírně postoupili za cenu vysokých ztrát.

Ze strategického hlediska tedy nepřineslo uplynulých sedm dní žádné zásadní změny. Situace se ovšem mění a ruské síly jsou mnohem aktivnější než v uplynulých týdnech. V posledních říjnových dnech ukrajinský generální štáb nahlásil až 90 střetů s ruskými jednotkami, což je zhruba dvojnásobek zářijových hodnot.

V Charkovské oblasti zůstala fronta nezměněna. Rusové pokračovali v dělostřeleckých úderech na ukrajinské civilní oblasti, jinak významné akce nepodnikali. Neuskutečnil se ani žádný ukrajinský výpad (formálně tedy výpad cizineckých jednotek) na ruské území.

V severní Luhanské oblasti ruské síly zvýšily tempo pozemních útoků. Obecně velmi spolehlivý ukrajinský účet DeepState uvedl, že od začátku podzimu ukrajinské jednotky přišly o téměř všechny územní zisky, kterých dosáhla během léta ukrajinská 95. brigáda působící v této oblasti (zřejmě východně od Kupjansku).

To podle analytiků jen potvrzuje, že Moskva hodlá pokračovat v útocích v úseku Lyman-Kupjansk. Podle DeepState také ruské velení v posledních týdnech převelelo do severní oblasti další jednotky ze Záporožské oblasti na východní a severní frontu a hodlá v tomto regionu zahájit během podzimu či spíše zimy (až bahno zatuhne) další ofenzivu, jejímž hlavním cílem bude nejspíše město Kupjansk. Jde o důležitý železniční uzel. Rusové v posledních měsících opakovaně bombardovali říční přechody poblíž Kupjansku, aby omezili ukrajinské logistické možnosti.

Zajímavým postřehem ze severní části fronty jsou informace o tom, že ubylo útoků ruských trestaneckých oddílů Storm-Z. Možná to souvisí s tím, že většina těchto k útoku určených oddílů po několika dnech bojů prakticky přestane existovat. Podle ohlasů z ruské armády jsou jejich ztráty obrovské a za tak krátkou dobu dosahují i 40-70 procent (ruský originál, anglický překlad).

Zda útoky Storm-Z opadly kvůli vyčerpání nebo z jiného důvodu, pochopitelně nevíme. Zatím se ale nezdá, že by ruské velení při nasazení podobných sil nějak měnilo svůj přístup a posílá je do boje špatně vybavené, a především špatně vycvičené a bez dobré přípravy. Ukrajinskou obranu tedy vyčerpávají doslova počtem.

Z terminologického hlediska ale není v případě takových útoků možné mluvit (až na výjimky) o „lidských vlnách“. Útoky probíhají obvykle v menších skupinách, s podporou řádově pouze jednotek kusů techniky, které mají obranu postupně opotřebit a vyčerpat spíše než překonat čistě kvantitou.

Na tomto úseku ruské síly pokračovaly ve snaze obklíčit město Avdijivka. Dosáhly dílčích úspěchů, byť za cenu vysokých ztrát jak na lidech, tak na technice. Rusové podnikli i další útoky napříč Doněckou oblastí, ale bez významnějšího dopadu na frontovou linii.

Ukrajinské jednotky v podstatě útočily pouze jižně od Bachmutu, a jejich postup tady byl spíše pomalý a opatrný. Velké změny nejsou hlášeny.

Věnujeme se především Avdijivce, kde stále probíhají velmi těžké boje. Invazním silám se po první vlně neúspěšných velkých útoků postupně podařilo postoupit o několik kilometrů především na severním křídle útoku, v blízkosti Krasnohorivky.

Ruským silám se během několika nákladných útoků podařilo podle všeho vybudovat pozice na obří výsypce východně od Avdijivky. I když jim výsypka poskytuje dobrý výhled, její obsazení neznamená, že by město bylo odříznuto od zásobování nebo něco takového bezprostředně hrozilo. Ovšem ruské síly mohou nyní útočit na ukrajinské pozice v průmyslovém komplexu na severu města, jehož obsazení by pro ukrajinské síly představovalo už opravdu extrémně vážný problém.

Rusové v této oblasti postupně stále méně často útočí velkými mechanizovanými konvoji, i když i takový útok se v uplynulém týdnu uskutečnil. Ve stále větší míře probíhají útoky většími či menšími oddíly pěchoty.

Stejně jako v případě zmíněných trestaneckých oddílů vedou obvykle k poměrně vysokým ztrátám, postupně se jim ale daří obsazovat nový terén. Výhodou je pro útočící stranu v posledních dnech i poměrně špatné počasí, které omezuje možnosti ukrajinského leteckého (tedy dronového) průzkumu. Ukrajinská obrana je do značné míry založena na tom, že drony přibližující se síly odhalí a dělostřelectvo je zcela zastaví nebo významně naruší ještě předtím, než se dostanou na dostřel pozic obránců.

Boje se v mnoha ohledech podobají bitvě o Bachmut, především počátečním fázím. Ruské ztráty v tuto chvíli výrazně převyšují ukrajinské. V případě techniky se na tomto úseku pravděpodobně pohybují možná i nad poměrem 5:1. Přesto ovšem ruské velení stále nemá problém do oblasti nasazovat další jednotky. Cíl je zřejmě politický: obsadit zbylou část administrativní Doněcké oblasti, kterou si Rusko nárokuje.

Zároveň, i když je ruský útok spojen s velkými ztrátami, pro řadu jiných armád nepřijatelnými, v některých ohledech vykazuje útok u Avdijivky zlepšené rysy, upozorňují někteří analytici. Ruské velení se například alespoň pokusilo koordinovat akci několika velkých oddílů nejen mezi sebou, ale také letectvem a dělostřelectvem.

Plán zřejmě nebyl proveden správně nebo ho Ukrajinci vážně narušili, a tak záměr rychle prorazit ukrajinskou obranu na začátku operace u Avdijivky nevyšel. To ovšem neznamená, že neměl žádnou naději na úspěch.

Boje u Avdijivky svou důležitostí v poslední době už zastínily ukrajinské ofenzivní akce na jižní frontě. Ukrajinské jednotky stále pokračují ve snaze rozšířit útočný koridor u Robotyneho. Ve vybraném směru útoku jižně od Orichivu tedy neútočí ani tak dále do hloubky ruské obrany, ale na křídlech svého postupu, aby koridor rozšířily a zabezpečily. K velkým změnám ani tu ovšem nedošlo. A intenzita bojů je nižší než v minulosti.

Podle některých informací z fronty (viz např. Economist, ale i příspěvky ukrajinských blogerů a komentátorů) roli hraje mimo jiných faktorů, jako je špatné počasí, také zvýšená aktivita ruských kamikadze dronů řízených z pohledu první osoby, takzvaných FPV dronů.

Obě strany je v posledních měsících nasazují ve stále větších počtech. Invazní síly dokázaly velký náskok ukrajinských jednotek v tomto ohledu výrazně stáhnout, na některých úsecích fronty ho možná zcela smazaly.

Stroje představují neustále nebezpečí jak pro techniku, tak pro pěchotu na frontě. Ruské síly údajně na jižní frontě mají rozkaz nepřibližovat se za běžných okolností k linii fronty s tanky na méně než 10 kilometrů. Rusové by také už neměli spoléhat na dobrovolnické aktivity a sbírky (tak jako tomu dosud je do značné míry na ukrajinské straně).

Ruská armáda se ovšem pokusila v posledních měsících situaci změnit a zahájila centrálně řízenou snahu spustit výrobu a distribuci těchto FPV dronů. Podle některých ukrajinských vojáků jsou výsledky už na frontě vidět.

Jurij Fedorenko, velitel útočné dronové roty 92. brigády, pro ukrajinská média uvedl, že jeden tým dronových operátorů vojáků může denně nasadit až 50 těchto prostředků. Zatímco Ukrajinci drony obvykle nasazují pouze v případech, kdy mají potvrzení o přítomnosti cíle, Rusové (alespoň na některých úsecích) údajně vypouští FPV drony jeden za druhým. Létají tedy nad bojištěm neustále; dokud nenarazí na vhodný cíl, a pak hned invazní jednotky vypustí další.

Na frontě v Chersonské oblasti pokračovaly ukrajinské jednotky v rozšiřování svého předmostí na levém (tedy okupovaném) břehu Dněpru. Navzdory našemu zjevně mylnému tvrzení z minulého dílu o stažení ukrajinských sil z většiny těchto pozic, boje v této oblasti stále pokračují.

Ukrajinské síly na druhém břehu Dněpru tvoří stále lehká pěchota bez podpory bojové techniky, ale ruským silám se je zjevně stále nedaří z břehu vytlačit ani tak. Ukrajinské jednotky podle všeho nejsou příliš početné a jsou velmi rozptýlené. Nemají tedy sílu na to zcela zabezpečit předmostí na druhém břehu, zároveň ale nepředstavují dobrý cíl pro ruské dělostřelectvo či letectvo. Snahy o ruské protiútoky naopak poskytují vděčný cíl pro ukrajinské drony či dělostřelectvo umístěné na druhém břehu řeky.

Ruské velení údajně v této oblasti sáhlo k výměně vrchního velitele. Je tedy možné, že i nejvyšší patra ruské armády jsou nespokojena se současným stavem situace, kdy si ruské jednotky nedokážou poradit se zjevně poměrně málo početným protivníkem. Na jižním břehu jsou nejspíše řádově jen stovky ukrajinských vojáků.

Nezvykle málo aktivní bylo ruské raketové vojsko, alespoň co se týče úderů do ukrajinského týlu.

Například za sedm dní od 21. do 27. října Rusové podle ukrajinských údajů odpálili pouze dvě střely s plochou dráhou letu a 40 dronů Šáhid. Průměrný počet zachycených dronů ukrajinskou obranou klesl pod 10 denně, tedy na hodnoty z června letošního roku.

Bohužel nelze předpokládat, že by tento nízký počet útoků byl odrazem stavu ruských zásob a výroby. Rusko patrně dokáže vyrábět řádově vyšší desítky, možná i stovku střel měsíčně, uvádí dostupné odhady (které se samozřejmou mohou mýlit). Dronů Šáhid by mělo mít k dispozici měsíčně řádově stovky.

Dá se tedy spíše předpokládat, že Kreml tyto zbraně šetří. V této souvislosti se všeobecně očekává, že Rusko s poklesem teplot znovu zahájí útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny tak jako v loňském roce. Ukrajinská obrana je pevnější než před rokem, ale to, do jaké míry dokáže ochránit zemi před útoky, bude záviset na síle ruských úderů.

Úspěšně ovšem z ukrajinského hlediska probíhá v poslední době boj o Černé moře. V něm je cílem Kyjeva především umožnit vývoz obilí na světový trh. Zdá se, že v tomto ohledu zatím ukrajinský „humanitární koridor“ funguje poměrně dobře.

Ruská Černomořská flotila se nezdá být schopná zajistit blokádu ukrajinských přístavů. Na druhou stranu, Moskva nepochybně má určité možnosti, jak situaci minimálně zkomplikovat. Minulý týden se to ukázalo, když byla doprava v koridoru zastavena údajně kvůli hrozbě zaminování lodních cest ruskými letouny. I přesto zatím doprava v koridoru pomalu nabírá na obrátkách.