Zprávy z bojiště: Rusové dobyli v nové ofenzívě první město a označili své cíle

Upozornění: Následující přehled si neklade nároky na úplnost. Za skutečným vývojem událostí má nepochybně zpoždění a jistě bude v některých ohledech nepřesný. Řadu tvrzení válčících stran lze potvrdit jen se zpožděním, případně vůbec. Zdroje jsou uvedeny obvykle prokliky v textu. Tím nejvýznamnějším jsou pravidelné zprávy amerického Institute for the Study of War (ISW), což je spíše konzervativní nezisková organizace (více na Wikipedii), která publikuje pravidelné situační zprávy o stavu ukrajinského bojiště.

V průběhu posledních hodin jsme získali do této chvíle chybějící vyjádření vysokého ruského představitele o konkrétních vojenských cílech „druhé fáze“ invaze na Ukrajinu.

Pochází z úst zástupce velitele Centrálního vojenského okruhu, generálmajora Rustama Minněkajeva, takže není z úplně nejvyšších pater Kremlu. Ale to by ani nedávalo příliš smysl, prezident a jeho okolí díky tomu mají možnost v případě neúspěchu vše popřít.

Podle Minněkajeva má během probíhající „fáze“ ruská armáda zcela ovládnout Donbas na východě země. To by znamenalo zřejmě obsazení celé Luhanské a Doněcké oblasti, protože tak své území definují v ústavě obě separatistické republiky. Kromě toho by Rusko mělo ovládnout i jižní Ukrajinu do takové míry, aby vzniklo spojení s Krymem po pevnině – tedy přes Mariupol. Rusko si tedy zjevně hodlá udržet na jihu země oblasti, které zatím obsadilo.

Generálmajor také přímo říká, že cílem do budoucna je „ovlivňovat“ provoz ukrajinských přístavů na břehu Černého moře, kudy se vyváží například velká část ukrajinského obilí a dalšího exportu. Naznačuje to, že Rusko rozhodně vidí jako možnost do budoucna blokády ukrajinských přístavů.

Minněkajev hovoří také o spojení s Podněstřím, tedy malou separatistickou republikou na východě Moldávie. V této oblasti podle něj pravidelně dochází k utlačování rusky mluvícího obyvatelstva. Ruský velitel tím rozhodně nemusí mít na mysli další ofenzívu a přímé propojení daného území s Ruskem, ale dává najevo, že Moskva se rozhodně takové ambice nevzdává.

Prohlášení tedy dává jasnější obrysy tomu, co se v posledních dnech a týdnech dělo na bojišti: Rusko chce udržet jih Ukrajiny a vytlačit ukrajinské síly z celého Donbasu. A ani pak se nehodlá vzdát dalšího tlaku na Kyjev – především ekonomického.

V tuto chvíli tedy nejde ani tak o „denacifikaci“ jako o okleštění Ukrajiny.

Ruský velitel promluvil i o průběhu války a čtenáře patrně nepřekvapí, že z jeho pohledu o výsledku není možné pochybovat. Rusko má tak velkou převahu, že „ruské síly během útoků neutrpí žádné ztráty. To je pro morálku vojáků ukrajinské armády to nejhorší. Technická převaha ruské armády na souši, moři a ve vzduchu se stala zřejmou.“

K tomu dodejme, že během posledních 24 hodin se na Telegramu proruského média Readovka objevila čísla o ruských ztrátách během dosavadního průběhu invaze. Pocházela údajně z neveřejného brífinku Kremlu a během krátké chvíle ze sítě znovu zmizela (příspěvek je ovšem archivován). Čísla jsou tedy neověřená a v dohledné době neověřitelná, na pohled se ovšem blíží odhadům, které nabízejí západní analytici a zpravodajské služby.

Podle kanálu Readovky tedy Rusko zatím zaznamenalo 13 414 mrtvých vojáků a 7000 pohřešovaných. Na palubě potopeného křižníku Moskva zahynulo údajně 116 námořníků, další stovka se pohřešuje.

Pokud je to pravda, během dvou měsíců tak ruské síly přišly tedy o více než 20 tisíc mužů.

Připomeňme, že v Afghánistánu během zhruba deseti let přišla sovětská armáda zhruba o 15 tisíc mužů.

Přímo na bojišti ruské síly zaznamenaly v posledních dnech první jasně potvrzený a zjevný úspěch od začátku „druhé fáze“. V tuto chvíli lze považovat za potvrzené ruské tvrzení o obsazení městečka Kremmena, které před válkou mělo zhruba 18 tisíc obyvatel. (Leží zhruba 20 kilometrů východně od Rubižneho, které najdete na naší mapce). Ukrajinské jednotky město opevnily, ovšem tváří v tvář intenzivnímu ruskému útoku se z něj nakonec stáhly.

Rusko zaznamenalo i další menší úspěchy. Podle vyjádření poradkyně ukrajinského prezidenta Oleny Symoněnkové pro ukrajinskou státní televizi obsadily 21. dubna ruské síly „42 vesnic“ v oblasti Donbasu.

Nevíme přesně, o která sídla se mělo jednat, ale nejspíše budou ležet v severovýchodní části fronty, právě kolem měst Kremmena, případně Rubižne nebo Severoděnck. Proruská média také uvádějí, že i město Rubižne již bylo prakticky celé obsazeno, to je ovšem zatím neověřená informace.

O několik desítek kilometrů jižněji probíhají v dalším důležitém dopravím uzlu – městě Popasna – údajně stále pouliční boje. Město je patrně rozdělené mezi obě strany. Na rozdíl od Kremenne ukrajinské úřady zatím rozhodně neuvedly, že by město obsadily ruské a proruské jednotky.

Žádný znatelný pokrok v postupu ruských sil není hlášen ani od města Izjum, tedy z druhé strany „kleští“, které mají obklíčit ukrajinské jednotky na Donbase.

V oblasti podle ukrajinské strany pokračují intenzivní boje, ruské síly údajně nezaznamenaly žádné větší úspěchy. Ruské jednotky v tuto chvíli spíše prověřují ukrajinskou obranu, než že by nasadily do útoku všechny síly (nebo větší část) sil, které mají v oblasti k dispozici.

Jak se již psalo, v oblasti Mariupolu ruské síly vyhlásily vítězství i přesto, že v závodě Azovstal nadále zůstávají neporažené ukrajinské jednotky.

Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková uvedla na Facebooku, že podle jejích informací je v závodě ještě 500 civilistů a tisíc zraněných vojáků. Kolik jich je bojeschopných, z pochopitelných důvodů nenapsala, řádově by to mohly být vyšší stovky.

Schůzka, na které prezident Putin ministrovi obrany nařídil, aby zastavil další útoky na areál a místo toho ho pouze obléhal, byla jistě předem připravená, zřejmě ale odráží skutečnou změnu přístupu. Účty obránců na sociálních sítích uvádějí, že v okolí závodu Azovstal i v posledních 24 hodinách pokračovaly boje. Nic zatím nenasvědčuje tomu, že by ruské síly prováděly větší útoky na pozice ukrajinských jednotek.

Znovu se také ovšem nepodařilo dohodnout evakuaci civilistů či raněných z areálu. Z čistě pragmatického hlediska těžko předpokládat, že by Rusko chtělo na něco takového v brzké době přistoupit. Jeho cílem bude nejspíše obránce vyhladovět, a je tedy v jeho zájmu, aby v areálu zůstal co největší počet lidí.

Obrazem: Rusové vzali novináře do Mariupolu. Pojďte si nafotit zachránce

Postoj Kremlu dává jistě smysl. Moskva tak může okamžitě vyhlásit úspěch, vyhnout se krvavému závěru bojů a snad i uvolnit vojáky na jiná místa fronty. Přesně v tom vidí příčinu rozhodnutí zveřejněné hodnocení britských zpravodajců.

Kolik sil Kreml přesměruje jinam, je otázka. Ve městě je podle odhadů západních služeb zhruba tucet praporně taktických skupin. To by tabulkově odpovídalo deseti tisícům mužů a stovkám tanků i kusů dělostřelectva. V jakém stavu ovšem jednotky po bojích ve městě jsou, nevíme. Analytici z ISW odhadují, že jednotky jsou ve velmi špatném stavu.

Na Donbase už bylo vidět, že ruské velení posílá jednotky do bojů na jiných částech fronty poměrně rychle a s krátkým časem na doplnění zásob a odpočinek. Jejich výkony jistě pak nejsou optimální, ruské velení ovšem vnímá, že čas není úplně na jeho straně.

Dodávky zbraní na Ukrajinu nepřestávají, naopak přibývá dodávek těžší techniky, a tak se hlavní výhoda ruské armády, tedy převaha v počtu zbraní, smazává.

Představitelé Pentagonu na brífincích s americkými novináři například uvádějí, že Ukrajina má podle jejich odhadů na bojišti více funkčních tanků než Rusko (například podle Axios).

V oblasti kolem města Cherson probíhají boje o vesnice a sídla v okolí. Ruské síly se snaží ty ukrajinské udržet dále od města.

Ukrajinský generální štáb na základě informací od místních obyvatel tvrdí, že v oblasti probíhají poměrně intenzivní přípravy na vyhlášení „referenda“ o vyhlášení nezávislé Chersonské republiky. Uskutečnit by se mělo údajně již 1. května. V následujících dnech by pak mělo probíhat sčítání lidu, které by pomohlo okupačním silám provést i mobilizaci můžu v této oblasti.

Ruské úřady zatím vyhlášení referenda oficiálně neoznámily, ale je možné, že si teď připravují půdu pro takové oznámení. Dne 20. dubna například jeden z představitelů krymské správy uvedl, že obyvatelé Chersonské oblasti se „chtějí vrátit k Rusku“.

Analytici z ISW připravili několik předpovědí vývoje v příštích hodinách a dnech.