Zprávy z bojiště: Ruský úspěch u Kursku nevypadá na velkou protiofenzivu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V dnešním textu se výjimečně zaměříme na události, které se odehrály v posledních dnech v Kurské oblasti. Tady došlo k největším změnám.

10. září, tedy stejný den, kdy vyšel náš předcházející díl popisu stavu fronty, provedly ruské síly v této oblasti úspěšný útok.

Ten byl někdy označován za začátek „protiofenzivy“, jež má ukrajinské jednotky vytlačit z ruského území. Skutečnost se ovšem po několika dnech zdá být výrazně méně dramatická, než by tento termín naznačoval.

Rusové se pouštěli pro protiútoků od prvních dnů ofenzivy, jejich úspěchy ovšem byly sporadické.

Rozloha ukrajinskými silami obsazeného území zůstávala až do tohoto úterý několik týdnů víceméně stejná.

Zmíněný ruský úder přišel ze západu, tedy v podstatě ze směru, v němž bylo podle některých možné očekávat další ukrajinské útoky. Právě západně od dobyté oblasti ukrajinské bomby zničily mosty přes řeku Sejm a vytvořily oblast, do níž musí ruské síly dopravovat zásoby z velké části po pontonových mostech.

Minimálně část Rusů ovšem před nástupem do útoku nemusela přecházet přes provizorní přechody přes řeku. Jednotky z 51. gardového výsadkového pluku vyrazily z Koreněva směrem k obci Snagosť, která leží zhruba 10 kilometrů jižně od výchozího bodu ruského útoku. Na záznamech z místa je vidět kolona osmi vozidel (další mohou být mimo záběr, pochopitelně).

V místě měla linii na starosti 103. brigáda ukrajinské domobrany, jejíž pozice ovšem z nejasných důvodů rychle padly. Máme jen opravdu velmi omezené informace, není tak jasné, zda šlo o nepřipravenost obrany, nějaký zmatek, chyby, důsledek dobré ruské přípravy, či různou kombinaci těchto a dalších možných faktorů.

V každém případě ruské síly během jediného dne postoupily do zmíněné obce Snagosť, která je podle záběrů nyní zjevně v ruských rukou. A zaútočily i dále, když se stočily přímo západním směrem na Ljubimovku. Na ruskými kanály zveřejněných videích byli k vidění ukrajinští zajatci a také těla příslušníků ukrajinské armády nedaleko Apanasovky.

Není jasné, zda a v jakém rozsahu probíhaly útoky i z dalších směrů. V každém případě ale vývoj posledních dní nasvědčuje tomu, že ukrajinské síly se zároveň stáhly či byly vytlačeny z dalších pozic v okolí Snagosti.

Dodejme, že ústup v nepřehledné situaci dává velký smysl, protože oblastí prochází jen pár silnic a ruské síly postupem do Snagosti velkou část z nich odřízly.

Je tedy pravděpodobné, že Ukrajinci během jediného dne přišli zhruba o desetinu území, které v Kurské oblasti obsadili. Situaci dobře vystihuje následující mapa Andrewa Perpetueho, na které jsou ukrajinské územní ztráty z 10. září vyznačeny žlutě.

Útok také nasvědčuje tomu, že organizace ruských sil v Kurské oblasti, o které jsme psali v předcházejícím textu, už přináší výsledky. Rusové mají k dispozici amalgám jednotek s velmi různou mírou zkušeností a schopností.

Ty nejméně schopné jsou nejspíše určeny pouze k tomu, aby držely pozice. Do útoku bylo přitom vysláno to nejlepší, co ruská armáda v této oblasti má k dispozici, totiž jednotky výsadkářů (kteří ovšem bojují v současnosti výhradně na zemi).

Co se týče významu útoku, šlo o značný úspěch. Útok, na kterém se podílely řádově maximálně stovky mužů, dokázal zatlačit ukrajinskou linii o více než 10 kilometrů. Přitom útočníci zřejmě neměli výraznou převahu, nejspíše se jednalo v podstatě o boj na úrovni rot (tj. papírově něco přes 100 mužů).

Zjevný úspěch u Snagosti Rusové ovšem nevyužili k dalšímu postupu. Útočníci byli zastaveni u již zmíněné Ljubimovky a situace se v posledních několika dnech nezměnila. Hlášeny jsou sice další střety, ale o skutečné „protiofenzivě“ se v tuto chvíli mluvit nedá. Spíše se zdá, že šlo o nečekaně úspěšný místní útok s omezenými silami, které zhroucení místní ukrajinské obrany nedokázaly využít.

Zároveň je ovšem nutné poznamenat, že ruské plány mohly být i jiné a musely se změnit. Ukrajinské jednotky totiž podle především ruských i ukrajinských zdrojů po 10. září provedly několik pokusů o překročení hranice západně od Snagosti.

Záběry z překročení hranice můžete vidět v připojeném videu. Podle dalších záběrů se ukrajinská vozidla například dostala do vesnice Veseloje, která leží zhruba 5 kilometrů za mezinárodní hranicí a zhruba 20 kilometrů západně od Snagosti.

Pokud by se ruské jednotky pokusily dál tlačit na Ukrajinci obsazené území, teoreticky by hrozilo nebezpečí, že se jim nepřítel dostane do zad od západu. Hrozba je to poměrně vzdálená. Příklad rychlého pádu Snagosti ovšem také ukazuje, že linie v Kurské oblasti nejsou vybudované tak dobře a pevné jako na jiných částech fronty.

Boje kolem a za hranicí Kurské oblasti jsou nepochybně tvrdé, zároveň bychom jejich význam neměli zveličovat. Například proto, že ruské velení stále klade větší důraz na Doněckou oblast na východě Ukrajiny.

Těžiště bojů leží podle údajů ukrajinského generálního štábu kolem městečka Kurachove, především tedy východně a severovýchodně od něj. Ve čtvrtek 12. září podle pravidelné denní zprávy ukrajinského velení na facebooku Rusové provedli v jeho blízkosti více než 60 útoků z celkem 143 nahlášených.

Rusové podle ukrajinské 46. brigády v jediném směru zaútočili ve čtyřech vlnách s nasazením celkem 46 vozidel. Jen tento jediný útok byl - tedy minimálně do počtu techniky - větší než údajná „protiofenziva“ v Kurské oblasti.

Ukrajinské síly se v tomto úseku také stahují z „kapsy“ kolem vesnice Nevelske, kde jim hrozilo obklíčení. Invazní armáda tu tedy také obsahuje další kilometry čtvereční ukrajinského území. Podrobnějšímu popisu vývoje na této a dalších částech fronty se ovšem budeme věnovat v dalším textu v příštím týdnu.