Hlavní obsah

Zprávy z bojiště: Rusko rychle dobývá zpět, co mu Ukrajina vzala

Foto: GSUA

Letní bláto na ukrajinském bojišti. Blíží se dny, kdy bude podstatně hlubší.

Ruské síly se pokusily využít počasí, které omezuje možnosti nasazení ukrajinských dronů. Kromě Donbasu jsou úspěšné i v Kurské oblasti, tedy v místě letního úspěšného vpádu ukrajinských sil na ruské území.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na bojiště dorazila mlha a jemný déšť. Snížená viditelnost se podepsala na využití leteckých sil. Špatné počasí především nepřálo nasazení dronů, které jsou pro ukrajinské síly klíčovou zbraní. Ruská armáda tak podle ukrajinských zdrojů provedla vysoký počet útoků, a to zřejmě hlavně přes den, nejspíš proto, že tehdy drony nepředstavují takové nebezpečí.

Zároveň se podle hlášení ukrajinského velení v posledních dnech zhruba o čtvrtinu snížil počet ruských klouzavých bomb, které protivník vyslal proti ukrajinským cílům. Špatné počasí tedy nepřeje ani vyhledávání vhodných cílů pro ruské letectvo.

Počet bomb vypuštěných proti Ukrajině klesl brzy poté, co se objevily i z ruských zdrojů potvrzené informace o ztrátě ruského bombardéru Su-34 zhruba 50 kilometrů za ruskou stranou fronty.

Do značné míry díky ruské blogosféře se brzy objevily dohady, že letoun byl sestřelen stíhačkou F-16. Taková verze je ovšem velmi nepravděpodobná, protože by to znamenalo, že ukrajinská stíhačka se musí vydat prakticky až nad ruské území. Dodané F-16 nejsou podle dostupných informací vybaveny střelami s velmi dlouhým doletem a zatím se zřejmě pohybují hluboko nad ukrajinským územím a bojují proti ruským dronům a střelám.

Mohlo jít pochopitelně o další zásah systému Patriot, ale také ne. Ruské bombardéry jsou ve vzduchu každý den a opotřebení či závady nejsou vůbec vyloučeny. Pravděpodobnost toho, že by se nějak zásadně změnila situace v letecké válce a ukrajinské stíhací letouny se pustily do lovu ruských bombardérů, je podstatně menší. Nižší počet vypuštěných bomb tedy bude opravdu spíše důsledkem špatného počasí.

Analýza prvního videa F-16 na Ukrajině

Stíhačky F-16 dodané na Ukrajinu nemají to nejlepší vybavení, jaké by mohly mít. První oficiální záběry naznačují, že stroje jsou vybaveny především pro boj proti ruským dronům a střelám s plochou dráhou letu. Ovšem i to je cenné.

V polovině října také Ukrajina po zhruba sedmi týdnech zaznamenala první noc bez útoků ruských kamikadze dronů. Přestávka trvala pouze dva dny, 15. října pak následoval jen spíše slabý útok pouze 12 ruských dronů. Je možné, že výpadek je dán úspěšnými útoky ukrajinských bezpilotních letounů na sklad, kde měly být právě ruské drony. Prokázat něco takového bez přístupu k ruským pramenům ovšem bude těžké.

Když jsme u útoku na velké cíle, dodejme, že naproti tomu vliv zjevně úspěšných útoků na sklady munice v hloubi ruského území zatím na číslech z fronty příliš vidět není. Ukrajinský generální štáb ve svých statistikách ukazuje zatím jen mírný pokles aktivity ruského dělostřelectva, který může mít i jiné příčiny.

Nyní se už pojďme věnovat popisu situace na frontě.

Kurská oblast

V ruské Kurské oblasti došlo v posledních dnech k významným změnám (a stabilizace situace, o které jsme hovořili posledně, tedy dlouho nevydržela). Ukrajina přišla zhruba o třetinu území, které kontrolovala na začátku září. Rozloha drženého území klesla z více než tisíce kilometrů čtverečních na méně než 700 kilometrů čtverečních. Trend je zřejmý – ruské síly postupují vpřed a ukrajinské obranné linie se ocitají pod stále větším tlakem.

Rusko zahájilo protiútoky v Kursku v září, kdy se mu podařilo postoupit o více než 10 km na západním křídle Ukrajinou drženého území. Útoky se na chvíli zastavily, když přišel ukrajinský útok přes hranici směrem na Gluškovo, tedy západně od původního místa překročení hranice. I když Ukrajina dobyla několik vesnic, další postup na sever byl zřejmě zastaven.

Na konci minulého týdne však Rusko své útoky obnovilo. Za týden opět postoupilo o více než 10 kilometrů. Ruské síly se v současné době zřejmě nachází necelých 10 kilometrů od vesnice Sverdlikovo, kde Ukrajina v srpnu překročila hranici. Ukrajina byla rovněž nucena stáhnout se z vesnic u města Koreněvo na severním křídle výběžku.

Co když se Ukrajina vzdá území?

Pět expertů se zamýšlí nad otázkou, která nyní plní stránky světových médií: Mohla by si Ukrajina teritoriálními ústupky zajistit členství v NATO? A byl by takový scénář základem pro úspěšná mírová jednání?

Zdá se, že protiútok se soustředí na silnici mezi městy Koreněvo a Sudža. Podle ukrajinských válečných blogerů a zveřejněných videozáznamů probíhají boje v posledních dnech u obce Novoivanovka.

Otevřený terén s malým počtem vhodných úkrytů představuje pro ukrajinskou obranu značný problém a Rusové toho využívají. U Kursku je tak obrana podle průběhu bojů stále nepříliš hustá, pozice obou armád jsou tedy nestálé a boje se přelévají z jedné pozice na druhou dynamičtěji než v jiných částech bojiště.

Ukrajinskými jednotkami obsazená oblast také není příliš veliká, což umožňuje ruským dronům ji snadno monitorovat. Pro Rusy se zdají být prioritou útoky na ukrajinskou ženijní a stavební techniku, takže budování nových opevnění postupuje pouze pomalu.

Na východním křídle se ruským jednotkám podařilo zatlačit ukrajinské síly zpět a znovu ovládnout některé pozice, včetně vesnice Borki. Ukrajinci si však udrželi Plechovo. Ruské síly možná znovu obsadily opevnění, která ztratily v srpnu. Nicméně přesné pozice nejsou zcela jasné a situace se v této oblasti zdá být stabilnější než na západě.

Celkově vzato, ačkoli obě strany zaznamenávají jisté úspěchy i ztráty, ruské síly postupně získávají v Kurské oblasti převahu. Ukrajina se snaží stabilizovat svou obranu, ale čelí nepřetržitému tlaku, umocněnému ruskou početní převahou a neustálým bombardováním v terénu, který obraně příliš nepřeje.

Chybí dlouhodobě budované obranné pozice a svou roli hraje i začínající zamračené podzimní počasí, které komplikuje nasazení jedné z nejdůležitějších ukrajinských zbraní, tedy dronů.

Východní fronta

I přes pokračující boje se situace na většině dalších míst bojů zásadně nezměnila. Charkovstká fronta je v podstatě stabilizovaná, ani pro jednu stranu nepředstavuje prioritu.

Na pomezí Luhanské a Charkovské oblasti dokázaly ruské síly již v podstatě rozdělit ukrajinské předmostí za řekou Oskil, jak jsme popisovali v předcházejícím textu. Povahu bojů ani rychlost ruského postupu to ovšem nijak nezměnilo. Zatím tedy mnoho indicií nenasvědčuje tomu, že by to ukrajinské armádě zásadně komplikovalo logistiku.

+7

U Časiv Jaru jsme se dočkali i z ukrajinských zdrojů potvrzení informací o tom, že ruské jednotky se dokázaly uchytit na druhé straně velkého (ovšem vyschlého) vodního kanálu, který v posledních měsících v této oblasti tvoří frontu.

Ruských předmostí je zřejmě několik, jsou ovšem malá, a tak kanál zatím stále představuje pro invazní vojska překážku třeba při střídání jednotek, dopravě posil či zásob. V podobné situaci byly před časem i ukrajinské jednotky v oblasti, které držely pozice na opačné straně vodního díla. Podle svědectví sesbíraných ukrajinskými novináři bylo jejich uvolnění pro vojáky v podstatě úlevou, protože především střídání jednotek bylo extrémně nebezpečné.

Ruské síly tedy zřejmě stále nejsou v takticky příliš příhodné situaci. Jejich další postup bude nejspíše záležet na tom, jaké rezervy bude ruské velení schopno či ochotno do bojů nasadit.

Doněcká oblast

Zásadně se nezměnila ani situace kolem města Toreck. Jeho pád ale může přijít rychle, boje probíhají v samotném středu města.

Kolem Pokrovsku se ruské síly znovu soustředily především na jižnější část bojiště. Intenzivní boje probíhaly v okolí obce Selydove, která je nejdůležitější obrannou pozicí ukrajinských jednotek jihovýchodně od Pokrovsku.

Ruské síly se ji nadále pokouší obejít a pomalu, větrolam od větrolamu, se snaží posunout kolem Selydoveho západním směrem. V posledním týdnu se jim nedařilo postupovat rychle, řádově o stovky metrů, ale útok nestojí. Invazní jednotky také zřejmě překročily železniční trať mezi Cukurynem a Višněvem jižně od Selydoveho.

Podél železničního náspu ruské síly úspěšně postupovaly ukrajinskou obranou po dubnovém obsazení vesnice Očeretyne, a je tedy téměř jisté, že by postup chtěly zopakovat a dostat se obráncům Selydova do zad. Rusové zřejmě získali na náspu poměrně stabilní pozice a útok budou dál rozvíjet.

Boje pokračovaly také ještě o pár kilometrů jižněji, u města Kurachove. To bylo důležitým logistickým centrem v oblasti a dnes je hlavním opěrným bodem ukrajinské obrany s dobrou polohou chráněnou velkou vodní nádrží ze severu. Ruské síly v posledních dnech velkým mechanizovaným útokem, který se nesetkal s velkým odporem, obsadily vesničku Ostrivske těsně před Kurachovem, a brzy tak zřejmě začnou boje přímo o toto město.

V jižní části fronty zatím ruské síly nijak nevyužily pádu města Vuhledar. Moskevské velení nejspíše v tuto chvíli musí síly doplnit a připravit na případný útok. Velkou otázkou pochopitelně je, v jakém stavu jsou ukrajinské jednotky, které mají dalšímu ruskému útoku čelit. Už jsme zmiňovali, že 72. brigáda, která město dlouho hájila, byla do velké míry vyčerpána.

Právě od zdrojů z 72. brigády také přišly v posledních dnech zajímavé informace o používání satelitního internetu ruskými silami. Pro reportéra Washington Post jeden z důstojníků brigády uvedl, že koordinace a spolupráce ruských sil v úseku se v posledních měsících zlepšila. A přičítal to právě rozšíření využívání modulů společnosti Starlink podnikatele Elona Muska ruskými vojáky.

Doporučované