Zprávy z bojiště: Proč severokorejští vojáci po měsících zmizeli z fronty

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Poslední týden byl nadále ve znamení relativně malých změn. I když ruské síly dobyly Velykou Novosilku a pokročily na několika místech Doněcké oblasti, celkové tempo jejich postupu se ve srovnání s předchozími měsíci snížilo.

V lednu ruské síly dle finské analytické skupiny Black Bird obsadily „jen“ 332 kilometrů čtverečních ukrajinského území. V listopadu 2024 to bylo více než 750 čtverečních kilometrů a v prosinci 451 kilometrů čtverečních. Již druhý měsíc v řadě tedy tempo klesalo.

Nejtěžší boje se aktuálně soustředily především kolem Pokrovsku a Časiv Jaru, tedy dvou míst, jejichž udržení je pro Ukrajinu klíčové. A jim a několika dalším ohniskům bojů se budeme v dnešních Zprávách z bojiště věnovat.

Situace v ruské Kurské oblasti, kde se na konci léta rozhořel boj o ruské území, se v posledních týdnech příliš nezměnila. Fronta se ustálila a ukrajinské síly stále drží zhruba polovinu z původně dobytého území, což představuje přibližně 400-500 kilometrů čtverečních.

Dispozice obou armád zůstávají také víceméně stejné. Ukrajinské velení si uvědomuje strategický význam tohoto území jako nárazníkové zóny a potenciálního vyjednávacího trumfu. Proto i přes kritiku části vojenských analytiků trvá na jeho udržení. Rusko se naopak snaží zatlačit ukrajinské jednotky zpět za hranice, ale naráží na houževnatý odpor a do jisté míry také organizační a logistické potíže.

Zajímavým a nečekaným zvratem je stažení severokorejských vojáků z fronty. Ti se v oblasti objevili na podzim a jejich nasazení vyvolalo nejen obavy z eskalace konfliktu, ale také přineslo ruské armádě úspěchy na bojišti.

Ukrajinské zdroje a třeba i američtí představitelé se shodují, že severokorejští vojáci, ačkoliv disciplinovaní a odhodlaní, byli nasazeni neefektivně, bez adekvátní podpory a bez dobré koordinace s ruskými jednotkami.

Dle svědectví z obou armád byly ovšem severokorejské jednotky v posledních týdnech z oblasti bojů staženy (viz například shrnutí Kyiv Independent). O tom, jaké jsou důvody, lze pouze spekulovat na základě velmi kusých informací.

V současné chvíli se jeví jako nejpravděpodobnější možnost, že oddíly vojáků z KLDR odpočívají, doplňují stavy a připravují se na další nasazení. V ruském týlu i okolí fronty se stále objevují severokorejská technika i svědectví o přítomnosti samotných mužů, takže jejich stažení je nepravděpodobné.

Pokud platí odhad, že korejští vojáci se na frontu vrátí, mohou pro obránce představovat ještě větší problém než v předcházejících měsících. Jejich současná absence ale v každém případě oslabuje ruské síly v této oblasti a hraje patrně roli v tom, že změny v posledním týdnu byly tak malé.

Zároveň se ovšem odhaduje, že ruský tlak bude pokračovat, v oblasti se nadále soustřeďují ruské jednotky a Kreml bude chtít obsazené území získat dle všeho co nejrychleji zpět.

Za zmínku snad ještě stojí stále intenzivnější nasazování dronů s optickým kabelem v Kurské oblasti. Na bojišti se v poslední době objevují i po kabelech řízené drony, jež se mohou pohybovat až 20 kilometrů za frontou (obvykle ovšem spíše kolem 10 kilometrů).

Vzhledem k tomu, že tyto drony nelze zastavit běžným rušením a vhodné „protizbraně“ se teprve hledají, ukrajinská strana při výměně a zásobování jednotek v této oblasti údajně do velké míry spoléhá na dny se špatným počasím. Mlha, déšť nebo silný vítr jsou tak zřejmě proti tomuto typu dronů nejlepší obranou.

V posledních týdnech se do centra pozornosti analytiků znovu dostává Kupjansk, strategicky významné město v ukrajinské Charkovské oblasti. Okupační jednotky ho obsadily už po začátku invaze, ale Ukrajina ho osvobodila během úspěšné operace na podzim 2022.

Ruské síly tady zintenzivnily tlak a dosáhly několika dílčích úspěchů, když překročily řeku Oskil a vytvořily si předmostí u obce Dvorična. Tato situace vyvolává pro ukrajinské obránce vážné problémy.

Už v prosinci se přitom ukázalo, že ukrajinská obrana má v této oblasti slabiny, když ruské síly dokázaly překročit řeku. Ukrajinské velení muselo k „záplatování“ tohoto úseku fronty použít zálohy z jiných částí bojiště. Úspěch byl jen částečný: i když posilám se podařilo částečně Rusy donutit k ústupu, jejich předmostí za Oskilem se v posledních týdnech velmi pomalu rozšiřuje.

Koncentrace ruských sil u Kupjansku naznačuje, že dobytí města je pro ruské velení prioritním cílem. Kromě jednotek 6. kombinované armády se v oblasti nacházejí i prvky 1. tankové armády, což naznačuje možnost rozsáhlé operace, možná přímého útoku na Kupjansk.

Situace ilustruje několik zásadních problémů, kterým ukrajinská armáda v současnosti čelí. Tím hlavním zůstává nedostatek vojáků, zejména pěchoty.

Ukrajina dokáže v posledních týdnech kompenzovat ruskou převahu v dělostřelectvu pomocí dronů a západních zbraní (na některých úsecích má údajně mít mírnou palebnou převahu), ale nedostatek můžu, kteří by dokázali držet či znovudobývat území, se ukazuje jako kritický problém.

Pokud Rusko u Kupjansku uspěje, může to mít pro Ukrajinu vážné následky. Ztráta města by ohrozila ukrajinské zásobovací trasy a otevřela by ruským vojskům cestu do dalších oblastí. Navíc by to byla pro zemi citelná morální rána.

Bitva o Časiv Jar, strategicky významné město v Doněcké oblasti, trvá již několik měsíců a blíží se zřejmě ke svému konci. Město, ležící na kopci a rozdělené vodním kanálem, představovalo pro ukrajinské obránce velmi vhodnou obrannou pozici. Jeho význam navíc spočíval v tom, že blokovalo cestu k dalším velkým městům pod ukrajinskou kontrolou západním směrem, zejména Slovjansku a Kramatorsku.

Ukrajinské síly dokázaly s příchodem 24. mechanizované brigády po těžkých ztrátách a téměř kolapsu obrany v první polovině roku 2024 přeskupit síly a zkonsolidovat obranu v oblasti. Boj o město tak trvá mnohem déle, než řada pozorovatelů původně očekávala. V poslední době se tady zřejmě začíná projevovat vážný nedostatek pěchoty a bojeschopných záloh.

Zdá se tak, že ruské jednotky, zejména výsadkáři 98. divize, ovládají většinu klíčových pozic v Časiv Jaru. Ukrajinské síly stále bojují v ulicích města a nevzdávají se bez boje, jak potvrdil i voják z 24. mechanizované brigády v rozhovoru pro Kyiv Independent. Přesto se zdá, že osud města je zpečetěn.

Ruské síly v posledních týdnech získaly kontrolu nad logistickými trasami a pronikly do jižních a západních čtvrtí města. Ukrajinské protiútoky a nepříznivé počasí sice ruský postup zpomalily, ale ruská převaha nakonec zřejmě vykonala své. Není pochopitelně vyloučeno, že ukrajinské síly podniknou další protiútoky a situace se ještě změní, ale příliš pravděpodobné se to nezdá.

Přestože ztráta Časiv Jaru představuje pro Ukrajinu citelnou ránu, neznamená předpokládané obsazení města okupanty automaticky cestu do nitra Ukrajiny. Obranné pozice na přístupových cestách ke Kosťantynivce pravděpodobně Rusy výrazně zpomalí. Zároveň se ovšem očekává, že pokud nedojde k převelení ruských jednotek v oblasti jinam, jejich postup se nejspíše zcela nezastaví.

Těžiště bojů nadále leží v Doněcké oblasti. Klíčovým cílem Ruska (ale ne jediným) je město Pokrovsk ležící v samém srdci Donbasu. Intenzita útoků a koncentrace vojsk v oblasti naznačují, že Moskva hodlá toto město dobýt za každou cenu.

Ruská taktika je přitom už delší dobu jasná: odříznout město od zásobování jak z východu, tak ze západu. Přestože ruský postup se nepodařilo zcela zastavit, vzdálenosti jsou poměrně veliké, odříznutí města může zabrat týdny nebo dokonce celé měsíce.

Dle některých zdrojů se ovšem ruským jednotkám podařilo proniknout do Zviroveho, jež de facto splývá s Pokrovskem, což by znamenalo začátek bojů přímo ve městě.

Ukrajina čelí trojí hrozbě: FPV dronům, dělostřelectvu a klouzavým bombám. Zatímco proti dělostřelectvu se Ukrajina dokáže bránit, zbylé dva prvky představují velký problém. Proti klouzavým bombám neexistuje účinná obrana a FPV drony s optickým kabelem jsou imunní vůči elektronickému rušení.

Drony přitom dle řady záběrů útočí na jakékoli pohybující se vozidlo, v některých případech dokonce i na zdánlivě zcela prázdné budovy. Ruská armáda oblast „nasytila“ touto technikou, a tak ji operátoři používají na méně hodnotné cíle. Ve městě, kde kvůli stále hlídkujícím dronům není bezpečno, se přitom zřejmě nachází až několik tisíc civilistů (bez vody a elektřiny, pochopitelně).

Ne vše se ruským silám daří. Ukrajinská 25. výsadková brigáda od loňského podzimu úspěšně drží obec Lysivka jižně od města a zajišťuje jižní a jihovýchodní křídlo obrany Pokrovsku. Mapy se v této oblasti sice v posledních týdnech nijak nepřepisují, ale to neznamená, že by zde Rusové neusilovali o průlom. Příčinou je do velké míry právě efektivní obrana 25. brigády.

V příštích týdnech budeme také sledovat, jak si v oblasti povede nedávno jmenovaný nový velitel úseku Mychajlo Drapatyj. Toho předchází velmi dobrá pověst. Vzhledem k tomu, že byl jmenován na konci ledna, zatím neměl mnoho času na změnu situace.

Na konec se krátce zastavme ještě u obce Velyka Novosilka, kterou zhruba před týdnem obsadily ruské síly. Zatím se nezdá, že by ztráta města měla zásadní vliv na průběh bojů v doněckém sektoru. Nemáme informace o tom, že by ukrajinské síly přišly v obklíčení o větší počet mužů či množství techniky.

Ukrajinská fronta se v této části nehroutí a ruský postup se zatím nekonal. Otevřená a přehledná krajina v okolí ve válce plné dronů útočníkům příliš nepřeje a zdá se, že obránci dokázali obsadit (nevíme, zda vylepšit či dobudovat) opevnění, která za Velykou Novosilkou v poslední době vznikala. Ale skutečnou zkouškou budou až případné další ruské pokusy o ofenzivu v této oblasti.