Zprávy z bojiště: Kreml se tlačí na ukrajinské nebe. Kyjev to vrací i s úroky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Při přehledu dění ve válce, kterou vyvolal ruský útok na Ukrajinu, se tentokrát v první řadě zastavme u dění na nebi, protože to v posledních dnech výrazně nabralo na obrátkách. Rusko provedlo rozsáhlé letecké útoky, které je – alespoň částečně – možné chápat jako jednu jedinou velkou operaci.

Nejprve došlo 21. března k útoku, který zahrnoval zhruba 30 střel, v drtivé míře těch s plochou dráhou letu. Cílem byl Kyjev. Jak upozorňuje například historik Phillips O’Brien, v ukrajinské metropoli tou dobou probíhalo mezinárodní Kyjevské bezpečnostní fórum. Útok tedy mohl být naplánován tak, aby přilákal protivzdušnou obranu právě do hlavního města.

O pouhý den později následoval masivní útok s velkým podílem i rychleji se pohybujících střel (tj. balistických kinžalů a iskanderů i dalších), které mířily primárně na objekty mimo Kyjev. Většinu z nich se nepodařilo sestřelit, protože Ukrajina má k dispozici jen omezené množství zbraní, které je mohou zasáhnout (primárně jde o systémy Patriot, které má Kyjev zatím k dispozici zřejmě jen tři).

Přinejmenším částečně šlo o to, zasáhnout ukrajinskou energetiku. Ruské střely tak mířily mimo jiné na velkou vodní elektrárnu na přehradě Dněpr. Ta pomáhá napájet dnes odstavenou Záporožskou jadernou elektrárnu, která stále potřebuje chlazení a další funkce, především je však velmi cenným a spolehlivým zdrojem energie – který také může posloužit k „restartu“ ukrajinské energetiky z případného blackoutu způsobného dalšími údery.

V dalších dnech pak ruské síly zaútočily na Charkov, Lvov a Oděsu. Cílem byly znovu v řadě případů energetické provozy. Údery na klíčové rozvodny a jejich transformátory způsobily například v Charkově velký výpadek elektřiny, který se nepodařilo zcela napravit ani po dvou dnech.

Ukrajinské drony pro změnu nadále pokračovaly v útocích na ruské rafinerie. Zasažena byla nejméně jedna v blízkosti Samary, která byla terčem už v minulosti. Ruská média zveřejnila video z útoku, které jasně ukazuje, že dron téměř jistě cíleně dopadl na kolonu rafinerie, tedy charakteristickou věž, ve které – zjednodušeně řečeno – probíhá především oddělování jednotlivých složek ropy.

Kolony jsou klíčovou částí provozu, kde může útok i poměrně malou hlavicí potenciálně způsobit značné škody. Jejich oprava přitom závisí do značné míry na dostupnosti náhradních dílů, které Rusko v posledních desetiletích dováželo.

Ukrajinská kampaň zatím nevedla k nedostatku pohonných hmot v Rusku, který se zdá být možným záměrem. Podle zprávy ruských novin Kommersant to může být důsledek toho, že společnosti zatím měly k dispozici dostatečné zásoby. Výpadek produkce, údajně v řádu několika desítek procent běžné výroby, by se tak mohl projevit v blízké době. S hodnocením tedy ještě počkejme.

Kyjev také pokračoval ve strategii úderů na Krym. Silný útok v sobotu 23. března zničil v Sevastopolu budovu, která zřejmě ruským ozbrojeným silám sloužila jako komunikační centrum. Střely mířily i na lodě v sevastopolském přístavu, ale míra poškození v tomto případě není známa. Satelitní snímky naznačují, že cíle nebyly přímo potopeny.

Dalším důležitým aspektem letecké války je boj ukrajinské protivzdušné obrany proti ruským bombardérům využívajícím klouzavé bomby. Tady se Rusko zdá být v lepším postavení. Na ukrajinské pozice dopadá v posledních dnech kolem 100 klouzavých bomb denně, což jsou v podstatě nejvyšší hodnoty za celou válku.

Ukrajinská protivzdušná obrana tedy pravděpodobně přestala být tak aktivní jako v průběhu února a přesunula se dále od fronty. Tam jí nehrozí tak vysoké ztráty cenné techniky, ale zároveň nedokáže zabránit ruskému letectvu v útocích.

Rusové zřejmě zásluhou technických vylepšení mohou spouštět střely ze stále větších vzdáleností od linie dotyku. Dnes údajně není výjimkou, že bombardéry se přes shozem přiblíží k frontě pouze na 50 až 70 kilometrů.

To, že jsme dali přednost dění na ukrajinském nebi, neznamená, že by se dění na frontě zastavilo. Boje pokračují s poměrně vysokou intenzitou.

Celkem na obou stranách umírají řádově stovky vojáků denně. Ruské ztráty by podle dostupných indicií přitom mohly být dvakrát až čtyřikrát vyšší než ukrajinské, přesná čísla nejsou známa (a proto takový rozptyl odhadu).

Jako po celou dobu války a jako i v jiných moderních konfliktech vyspělých armád i ve válce na Ukrajině připadá drtivá část ztrát na případy, kdy oběti protivníka vůbec nezahlédnou: bombardování, dělostřelecké ostřelování či – to je na Ukrajině nové – útoky dronů.

Podle údajů některých ukrajinských zdrojů jsou každý den nižší desítky ukrajinských vojáků zraněny či zabity při úderech ruských klouzavých bomb.

Ruská armáda má i nadále zjevnou převahu. Její dělostřelectvo vypálí podle různých zdrojů zhruba až sedmkrát více granátů než ukrajinské. K dispozici má i více mužů. Ukrajinský nový zákon o mobilizaci, který by mohl situaci zlepšit, je stále v parlamentu.

A jelikož podle návrhu zákona mají odvedenci nárok na nejméně tříměsíční výcvik, první posily by se na frontě mohly i v nejlepším případě objevit až v průběhu léta. Rusko má tedy důvod využít své současné převahy maximálně.

Ruské síly obsadily podle ověřených informací od 16. do 22. března zhruba 24 kilometrů čtverečních nového území, uvedla analytická společnost Rochan Consulting. Ukrajinské síly žádné nové území neosvobodily.

Přesto v některých oblastech došlo v minulém týdnu k určitému poklesu ruské aktivity – třeba v počtu pozemních útoků na některých místech fronty.

S hledáním vysvětlení tohoto poklesu bude lepší počkat. Může jít o důsledek úbytku připravených bojeschopných jednotek, ale také jen o výměnu sil za čerstvé nebo důsledek přeskupení jednotek. Rusko například podle některých informací hodlá posílit obranu svých mezinárodně uznávaných hranic s Ukrajinou. Výpad ruských emigrantských jednotek do Bělgorodské oblasti totiž dokázal, že ruská armáda na jejich ochranu nebyla připravena.

Tempo bojů může ovlivnit i počasí. Pokud se jeho vývoj zásadně nezmění, na některých místech fronty bude v důsledku jarního tání přibývat bláta. Na druhou stranu teplý rok může bláto vysušit poměrně rychle. V každém případě tzv. rasputica boje jen mírně zpomalí, stejně jako v minulých letech. I proto, že taktika obou stran hodně spoléhá na malé pěchotní jednotky.

Situace však obecně není dobrá a zhoršuje se, uvedl nedávno obecně dobře informovaný a také spolehlivý ukrajinský kanál DeepState. Ruské útoky nadále vyčerpávají ukrajinské jednotky, které nemají dostatek mužů. A proti ruským klouzavým bombám, které mají dostatečnou razanci, aby dokázaly postupně zničit i velmi pevné obranné linie, nemá Kyjev v tuto chvíli žádnou účinnou protizbraň.

Rovnou tak můžeme přejít k situaci v Bělgorodské a Kurské oblasti. V nich stále operují proukrajinské jednotky složené ze zahraničních bojovníků. Ale boje byly méně intenzivní než v předchozím týdnu. Proukrajinské jednotky se především nesnažily o postup hlouběji do ruského území. Pohybují se stále jen v pásmu kolem hranice.

To je podle očekávání většiny analytiků, kteří v útoku vidí primárně snahu donutit Kreml k převelení části sil z fronty na mezinárodní hranici a vyvolat nespokojenost mezi ruským obyvatelstvem.

V severní části fronty nedošlo k velkým změnám, byť boje pokračovaly například v úseku kolem Lymanu, kde ukrajinské síly podle dostupných záběrů a informací zastavily několik významnějších ruských pokusů o postup.

Zastavme se krátce i u Bachmutu, kde ruské síly postupují tempem zhruba několika stovek metrů týdně západním směrem k městu Časiv Jar, které je hlavním bodem ukrajinské obrany v tomto sektoru. I tady spoléhají do značné míry na letecké bombardování, které má narušit připravené ukrajinské pozice. Situace je tu i přes malý posun fronty podle řady ukrajinských zdrojů velmi obtížná a vyžaduje od obránců značené nasazení.

Ruské útoky nadále pokračovaly i v úseku kolem dnes již okupované Avdijivky. Postup tu není příliš rychlý, stále se ho ovšem nepovedlo zastavit a fronta není stabilizovaná. Na druhou stranu se zatím ještě neposunul na zdánlivě nejpříhodnější obrannou linii s řadou vodních ploch za obcemi Orlivka, Semenivka a Očerytene.

Ruské síly nezaznamenaly žádný větší potvrzený úspěch ani v jiných částech Doněcké oblasti. Zároveň ale nemusí čelit prakticky žádným ukrajinským útokům, s výjimkou malých protiútoků proti čerstvě obsazeným pozicím – a i o jejich užitečnosti a udržitelnosti se vedou mezi odborníky spory.

Nepochybně zpomalují ruský postup, ukrajinské jednotky ovšem vyčerpávají, protože se neobejdou beze ztrát. Mužů přitom nemá ukrajinská armáda nazbyt a v příštích měsících se to příliš nezmění.

Zatím bez úspěchu jsou ruské snahy na jižní frontě. A to jak kolem Robotyneho, tedy v místě ukrajinské letní ofenzivy, tak i kolem vesnice Krynky na okupovaném břehu Dněpru v Chersonské oblasti. V obou zatím bránící se jednotky ruský postup dokázaly prakticky beze zbytku zastavit, alespoň tedy dočasně.