Zprávy z bojiště: Ruské obrněné kolony jako předzvěst nové ofenzivy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Křehké příměří, které mělo zastavit vzájemné údery na energetickou infrastrukturu Ruska a Ukrajiny, se zdá být stále méně pevné. Jako by obě strany zvyšovaly tlak. Uplynulý týden poznamenal především jeden z nejtragičtějších útoků s civilními obětmi za poslední roky, který zasáhl severoukrajinské město Sumy.

Útok na Sumy zapadá do širšího kontextu zvýšené ruské vojenské aktivity v Sumské a sousední Kurské oblasti v posledních týdnech. Rusko zde zesílilo raketové a letecké údery a zároveň vytlačuje ukrajinské jednotky z pozic těsně za hranicí na ruském území. Některé menší osady v Sumské oblasti již údajně padly pod ruskou kontrolu.

Jak jsme naznačovali v minulém díle Zpráv z bojiště, očekávalo se, že po období relativního klidu způsobeného jarním táním Rusko obnoví své ofenzivní snahy. To se také děje. Ruské síly drží na většině fronty iniciativu a mají výhodu v počtech vojáků (podle některých odhadů zhruba dvojnásobnou), obrněné technice, dělostřelectvu i letectvu, respektive naváděných bombách. Mají také efektivnější systém doplňování a rotace jednotek.

Navzdory této převaze a obnovené aktivitě byl však ruský postup v uplynulém týdnu poměrně pomalý. Podle ukrajinského analytického kanálu Oko Hora postoupily ruské síly mezi 31. březnem a 6. dubnem v průměru jen o 4 kilometry čtvereční denně, což je pokles oproti 7 kilometrům denně v předchozím týdnu.

Průměrný denní postup v roce 2025 se tak pohybuje mezi 2 až 7 kilometry čtverečními, zatímco v některých fázích roku 2024 to bylo i 15 až 30 km². Ukrajinský generální štáb také zaznamenal zhruba desetiprocentní pokles počtu střetů oproti předchozímu týdnu.

To ovšem neznamená, že by boje nebyly intenzivní. V posledních týdnech se na bojišti častěji objevují ruské obrněné kolony a pokusy o mechanizované útoky, které naznačují začátek ruské jarní ofenzivy.

Příkladem může být rozsáhlý útok vedený z oblasti Velyke Novosilky směrem k hranicím Dněpropetrovské a Záporožské oblasti. Podle ukrajinské strany se do něj zapojily desítky kusů techniky, včetně 3 tanků, 18 bojových vozidel pěchoty, transportéru MT-LB a dokonce 41 motocyklů.

Tyto útoky jsou však často vedeny s velkými ztrátami a obrněná vozidla slouží spíše jako „transport na jedno použití“ pro pěchotu, kterou pak Rusové vysazují do útoku. Ani zmíněný velký útok u Velyke Novosilky podle dostupných informací nevedl k ruskému postupu.

Zatím tedy tyto rozsáhlejší snahy nepřinesly výraznější průlomy, ale ruská taktika dlouhodobě spoléhá spíše na postupné opotřebení a unavení obránců než na rychlý úder. Úspěchy se tak často dostavují až po týdnech opakovaných útoků na stejný cíl. Někdy ovšem může dojít k úspěchu, jak uvidíme i v níže uvedeném popisu událostí u Torecku.

Ukrajinský analytik vystupující pod přezdívkou Tatarigami_UA shrnuje situaci tak, že ačkoli Rusko drží na velké části fronty výhodu, jeho zimní kampaň přinesla jen omezené výsledky. Navzdory snahám ruské propagandy vykreslit ukrajinskou situaci jako zoufalou se Rusku zatím nepodařilo svou převahu operačně nebo strategicky zúročit. Situace obránců ovšem zůstává složitá.

Aby Rusko mohlo udržovat tlak a nahrazovat vysoké ztráty, pokračuje v masivních snahách o nábor nových vojáků. Podle některých zpráv plánuje navýšit své síly na Ukrajině až o 150 tisíc mužů, což by mohlo signalizovat přípravy na rozsáhlejší ofenzivu koncem jara nebo v létě, pravděpodobně s cílem v oblasti Slovjansku a Kramatorsku.

Nábor probíhá velmi agresivně napříč Ruskem. Německý analytik Janis Kluge z institutu SWP odhaduje na základě analýzy výdajů regionálních rozpočtů na náborové bonusy (data z 37 regionů), že ruská armáda může v současnosti získávat více než tisíc mužů denně. Náborová střediska přitom často přivírají oči nad věkem či zdravotním stavem rekrutů a berou prakticky každého.

Hlavním lákadlem jsou jednoznačně peníze. Regionální úřady, zřejmě pod tlakem federální vlády, neustále zvyšují nástupní bonusy pro nové rekruty. Například v Irkutské oblasti dostávali nováčci k 1. březnu bonus 1,4 milionu rublů (přes 350 tisíc korun), což je více než průměrný roční plat v regionu.

Zároveň ovšem maximální výše těchto bonusů již nestoupá, spíše se srovnává napříč jednotlivými oblastmi (o jejich výši do značné míry rozhodují totiž právě místní vlády).

Kromě vysokých bonusů hrají roli podle svědectví ruských reportérů (např. exilového serveru Vjorstka) i naděje v brzký konec války. Muži doufají, že stihnou zinkasovat štědrý bonus a vyhnou se nejtvrdším bojům. Kroky Kremlu ovšem nenaznačují, že by se chystal na rychlý konec války.

Kluge celkové denní výdaje jen na tyto bonusy (regionální a federální) odhaduje na zhruba 2 miliardy rublů (asi půl miliardy korun). Pokud by toto tempo vydrželo celý rok, představovalo by to asi 0,4 % ruského HDP. V průměru regiony podle Klugeho analýzy vynakládají na tyto bonusy asi 2,7 % svých celkových rozpočtů.

Tento masivní přísun peněz a relativně nízké nároky na rekruty zjevně umožňují Kremlu udržovat početní převahu na bojišti, navzdory ztrátám.

Podívejme se nyní na situaci na jednotlivých úsecích fronty podrobněji, postupně od severu k jihu. Oblast podél rusko-ukrajinské hranice v Kurské oblasti zůstává zónou intenzivních bojů. Ruské síly se snaží vytlačit ukrajinské jednotky z posledních pozic na ruském území, které Ukrajinci obsadili během svých dřívějších vpádů.

Hlášeny jsou boje o poslední dvě vesnice (Olešňa a Gornal), které ukrajinské síly v Kurské oblasti ovládaly. Střety probíhají i na ukrajinské straně hranice. Ruské síly podle všeho překročily hranice do ukrajinské Sumské oblasti.

Prezident Zelenskyj v minulém týdnu poprvé oficiálně potvrdil přítomnost ukrajinských sil v ruské Bělgorodské oblasti (tj. jihovýchodně od bývalého kurského výběžku). Cílem je údajně vybudovat zde předsunutou obrannou linii. Ruské síly v oblasti hlásí také první zničený ukrajinský tank M1, což naznačuje, že se sem z Kurské oblasti přesunula ukrajinská 47. mechanizovaná brigáda.

Na východní frontě v oblasti kolem Kupjansku na pomezí Charkovské a Luhanské oblasti nedošlo k výraznějším změnám. Ruské jednotky zde nadále pomalu rozšiřují své předmostí na pravém (západním) břehu řeky Oskil poblíž obce Dvorična. Ukrajinským obráncům se nedaří ruský postup zcela zastavit, ale jeho tempo se zpomalilo.

Nadále vážná je pro ukrajinské síly situace severně od řeky Siverskyj Doněc, v oblasti kolem Lymanu. Ruské zdroje tvrdí, že dobyly vesnici Katerynivka na pravém břehu řeky Žerebec, což však ukrajinská monitorovací platforma DeepState nepotvrdila. Přiznává ovšem ruské zisky v oblasti a ruskou převahu v dronech a živé síle.

Ukrajinská 66. mechanizovaná brigáda, která zde brání pozice, dokonce hlásí, že Rusko má až desetinásobnou převahu v počtu vojáků. Známý ukrajinský vojenský novinář Jurij Butusov popsal situaci v tomto sektoru jako „kritickou“ a varoval, že pokud nedojde k rychlému řešení, hrozí zde „kolaps“ fronty.

V Doněcké oblasti byl asi nejpřekvapivější událostí zřejmě ruský mechanizovaný průnik u města Toreck. Ruské koloně několika obrněných vozidel se podařilo nečekaně rychle postoupit zhruba pět kilometrů za ukrajinské linie až do vesničky Nelipivka. Takové operace jsou v posledních měsících velmi vzácné, což naznačuje možné lokální selhání nebo mezeru v ukrajinské obraně.

Od té doby v oblasti zuří těžké boje. Rusové se snaží pozice v Nelipivce a podél přístupové cesty udržet a posílit, zatímco Ukrajinci se je pokoušejí zlikvidovat nebo vytlačit. Pokud se ruským silám podaří tento výběžek udržet, představuje to pro ukrajinskou obranu vážnou hrozbu. Mohlo by to vést k dalšímu ruskému postupu směrem na Kosťantynivku nebo donutit ukrajinské síly k ústupu na tomto úseku fronty.

Okolí Pokrovsku, města západně od Doněcku, které bylo v únoru a březnu dějištěm intenzivních bojů, se nyní jeví o něco stabilnější. Ruský postup se zde nejen zastavil, ale Ukrajincům se dokonce podařilo získat zpět některé menší části území. Boje jsou zde ovšem nadále velmi dynamické, zejména ve výběžku u vesnic Uspenivka a Ševčenko.

Podle svědectví z fronty (zprostředkovaných například účtem Playfra0 na síti X) probíhají přestřelky v západní části Uspenivky a v severní části Ševčenka, přičemž obě strany se v držení území často střídají.

Rusům se údajně podařilo částečně získat zpět kontrolu nad územím podél železnice mezi Udačne a Kotlyne. Ukrajinci zde masivně posilují své obranné pozice, budují i podzemní tunely, ale potýkají se s nedostatkem personálu. Naopak pro ruské útočníky představují velký problém všudypřítomné ukrajinské drony.

Na jižní frontě v Záporožské oblasti zatím nedošlo k dramatickým změnám, ale někteří analytici (jeden příklad za všechny) očekávají rozšíření ruských ofenzivních akcí i sem. Upozorňují na postup ruské 8. armády jižně od města Kosťantynivka, který začal v polovině března.

Mají obavy, zda ukrajinská 109. brigáda teritoriální obrany, která zde čelí útoku (ač posílená jedním praporem jiné brigády), má dostatek sil a prostředků k odražení ruského tlaku. Podle dostupných informací se ukrajinské jednotky v této oblasti stáhly na druhou obrannou linii.