Zprávy z bojiště: Putinův velký den může přehlušit velká porážka

V Moskvě v pátek podepsali smlouvy o připojení obsazených (a také části neobsazených) oblastí Ukrajiny k Rusku. Přímo na bojišti ovšem ruské armádě hrozí pro tuto válku dosti netypický a bolestný neúspěch: několik tisíc mužů kolem města Lyman je bezprostředně ohroženo obklíčením (ruské zdroje nazývají město často Krasnyj Lyman, dodejme pro úplnost).

Operace je součástí obnovené ofenzivy v severní části Charkovské oblasti. Ukrajinské jednotky zaútočily na několika místech přes řeku Oskol, třeba kolem města Kupjansk a také Dvorična.

V těchto oblastech, především kolem Kupjansku, ruské síly podle nepotvrzených zpráv ukrajinské strany několikrát zaútočily s pomocí vln pěchoty bez bojových vozidel. Tedy doslova „lehké pěchoty“, tvořené zřejmě novými rekruty odvedenými v rámci nedávno vyhlášené mobilizace.

Tyto neúspěšné akce s velkými ztrátami mají být jedním z hlavních důvodů, proč mají ve statistikách ukrajinského generálního štábu ruské jednotky v posledních dnech pravidelně denní ztráty převyšující 500 mužů.

Dodejme, že ukrajinské údaje nikdo nepovažuje za zcela objektivní, zároveň ovšem nejsou tak zjevně vylhané jako ty ruské. Dosavadní zkušenosti říkají, že alespoň v případě techniky se většina ruských ztrát potvrzených ukrajinským velením, zhruba 60–70 procent, potvrdí později s pomocí foto‑ či videodokumentace. V případě mrtvých a raněných mužů je to samozřejmě trochu jinak, protože takové ztráty se (naštěstí) objevují mnohem méně často. Ale obecně mají ukrajinské oficiální údaje poměrně velkou kredibilitu. Své vlastní ztráty ovšem Kyjev nehlásí.

Jak u Kupjansku, tak Dvorične je ovšem postup ukrajinských jednotek pomalejší a postupný. Plní tak samozřejmě i tu funkci, že brání ruskému velení převelet posily směrem na jih k Lymanu, tedy do oblasti, kde je pro ruské síly situace nejvážnější.

Jak si patrně vzpomínáte, Lyman byl obsazen ruskými jednotkami na přelomu května a června. Ruské jednotky tehdy postupně zatlačily ukrajinské až za řeku Severní Doněc, která v této oblasti dlouho vyznačovala linii fronty. Ruské jednotky se ji pokusily několikrát překročit, ovšem neúspěšně.

Přes řeku probíhaly od té doby pouze malé akce, a to především jednotek zvláštního nasazení. Ovšem po úspěšné ofenzivě na začátku září postupně ukrajinská armáda zesílila tlak v této oblasti. Překročila řeku na několika místech a pokusila se obsadit i Lyman. Není jasné, jak silné tyto útoky vlastně byly, ovšem v oblasti působící jednotky (v té době snad hlavně síly „Luhanské lidové republiky“) úspěšně odolaly.

Ukrajina pak zřejmě změnila taktiku a provedla obchvat města. Ukrajinské jednotky dál vyvíjely tlak na Lyman a okolní sídla, hlavně však prorazily ruskou obranu v oblasti západně od Lymanu. Postupovaly nejprve severovýchodním směrem, pak se stočily přímo na východ a jihovýchod, a město tedy částečně obklíčily. Zároveň ukrajinské jednotky tento koridor rozšířily i směrem na sever, takže ruský protiútok ze severu má malou šanci na úspěch.

V posledním týdnu pak ukrajinské velení zahájilo útoky i východně od Lymanu, tedy v lesnatých oblastech, kde vytvořilo druhé rameno „kleští“.

Zatím se nedá mluvit o tom, že by město bylo zcela neprodyšně obklíčeno, ale mnoho nechybí. Ráno 30. září se objevily informace, že ruské jednotky opustily městečko Jampil, jež leží jihovýchodně od Lymanu. Ruské jednotky tak se zbytkem sil spojuje pouze úzký koridor kolem městečka Zarične (na které podle některých zpráv ovšem ukrajinské jednotky už také přímo útočí).

To je tak blízko, že Ukrajinci mohou tuto cestu neustále ostřelovat ze svých pozic. Údajně ji také na dálku zaminovali raketomety (tedy raketami, které místo běžné munice nad danou oblastí vypustí miny).

Situace je pro ruské jednotky opravdu kritická, jak se shodují i ruští vojenští blogeři (a v řadě případů zároveň propagandisté). Obklíčení potvrzuje na svých velmi sledovaných a obecně poměrně přesných mapách mimo jiné také telegramový účet Rybar, který je jedním z nejvlivnějších neoficiálních zdrojů o průběhu válku (je ovšem zároveň pevně proruský a proválečný). Přibližný průběh fronty je vyznačen na následující mapě:

Přibližnou linii dotyku obou protivníků v této oblasti si můžete prohlédnout i na webových mapách.

Ukrajinské jednotky podle zpráv z bojiště značnou část útoků provádí v noci, aby snížily ztráty způsobené ruským dělostřelectvem. Nevíme tedy, zda se situace během pátku bude nějak výrazně měnit.

Odhady se pohybují zhruba od 1 000 do 4 000 obklíčených ruských vojáků. Ruské zdroje uvádí spíše čísla nižší, ukrajinské vyšší. Vzhledem k tomu, že i některé proruské zdroje (příklad) uvádí číslo ve vyšší polovině tohoto rozmezí, kloníme se k názoru, že skutečný počet bude blíž spíše horní hranici.

Ruské velení oblast v posledních dnech posilovalo, působí v ní pravidelné jednotky 20. divize ruské armády, oddíly tzv. Luhanské lidové republiky, a také jednotky složené z rezervistů ruské armády (známé jako BARS, konkrétně údajně 13. a 16.).

Ukrajinské jednotky mají v oblasti nepochybně převahu – jak velkou, to samozřejmě nevíme přesně. Podle publikovaných (ruských) odhadů mají zhruba 6 000 mužů. Z ukrajinské strany se žádná přesnější čísla v tuto chvíli neobjevují.

Ruské velení se nepochybně bude snažit tlak na Lyman zmírnit. Podle některých zpráv se dělostřelectvo invazních jednotek v posledních dnech soustředí na zničení pontonových mostů přes Severní Doněc, hlavně v oblasti západně od Lymanu. Chce tak zpomalit přesun ukrajinské těžké techniky, uzavření obklíčení Lymanu na jeho západním okraji. To by mohlo obklíčeným jednotkám dát alespoň nějakou šanci uniknout.

Pokud jsou ovšem zprávy o ukrajinských útocích na okraj Zaričneho přesné, na takový ústup už je velmi pravděpodobně pozdě. Pokud by k němu mělo dojít, velmi pravděpodobně by s sebou nesl riziko velmi těžkých ztrát, protože ukrajinské jednotky cestu nejen zaminovaly, mají na ni také dobrý výhled a je v jejich dostřelu. Možná i v dostřelu běžných pěchotních zbraní. Nechceme příliš předbíhat, zdá se ovšem čím dál pravděpodobnější, že ruští velitelé nejlepší příležitost k ústupu prováhali.

Pokud je obklíčení v podstatě dokončené (jedná se o tzv. operační obklíčení), jedinou možností, jak ho odvrátit, by byl ruský protiútok. Má na to ruská armáda dost rezerv? Nebo se pokusí zaútočit s pomocí „lidských vln“ nových odvedenců? A zvládne to rychleji, než ukrajinské jednotky dokážou své pozice hlavně západně od Lymanu dostatečně posílit a zpevnit? Času ruští velitelé nejspíše nemají mnoho. A zatím se, alespoň v této části fronty, příliš nepředvedli.

Uvidíme během několika příštích dní, ale v tuto chvíli se zdá být Ukrajina velmi blízko velkému taktickému úspěchu. K obklíčení tak početných sil došlo v této válce zatím jen jednou, a to v případě Mariupolu.

Stejně jako v minulém textu i tentokrát poněkud zanedbáme vývoj na dalších částech fronty. I když některé úseky byly velmi „aktivní“, významné změny se neudály. Stále pokračoval ruský tlak na města Bachmut a Soledar. Podle části zdrojů v některých úsecích fronty ovšem poněkud zeslábl, což by mohlo souviset s převelením části „vagnerovců“ na jiné části fronty.

U Doněcku se fronta prakticky nepohnula a v Záporoží stále nezačala ruskými komentátory tak obávaná ukrajinská ofenziva.

Intenzita bojů byla poněkud nižší i na chersonské frontě. Ruské straně se údajně podařilo konsolidovat některé pozice, hlavně v západní části tohoto bojiště, a mírně vylepšit svou situaci. Ale zatím není jasné, zda a jak se jí podařilo vyřešit problém s dopravou zásob přes Dněpr.

Ruští vojáci kvůli špatné logistice v této oblasti jsou i nadále v méně výhodné pozici, jejich bojeschopnost je omezena. Poměr ztrát v oblasti by tak měl být dlouhodobě příznivý pro Ukrajinu (tj. ruské síly se budou „opotřebovávat“ rychleji, protože by měly mít omezené množství munice, paliva, náhradních dílů atp.).

Ale zatím se ruské předmostí drží a ruské velení stále neztrácí naději, že to tak zůstane. Podle nepotvrzených zpráv by dokonce po ceremoniálu připojení obsazených území k Rusku měli k Chersonu (a také třeba do Záporoží) zamířit ruští pohraničníci, aby tu vyznačili státní hranici.