Zprávy z bojiště: Přední expert přinesl skličující svědectví o stavu obránců

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ukrajinská oficiální místa hlásí stále velmi vysoké počty denních střetů a rekordní ruské ztráty. Podle hlášení ukrajinského generální štábu z 12. listopadu ruské ztráty (tj. počty mrtvých i raněných) dosáhly téměř hodnoty dvou tisíc – konkrétně 1950 mužů.

Ukrajinské údaje je pochopitelně nutné brát s rezervou, v každém případě většinu ztrát (nejspíše cca 70 procent) tvoří zranění, kteří se na bojiště vrátí. Boje jsou ale rozhodně velmi urputné a ruské útoky intenzivní. Nasvědčují tomu i informace z neoficiálních zdrojů, například rozbory zveřejňovaných videí z bojů.

Naznačuje to například práce týmu kolem amerického blogera-analytika Andrewa Perpetuy, který pravidelně dělá statistiku ztrát techniky zachycených na záběrech z bojů.

Poslední necelé tři měsíce zároveň uveřejňuje i statistiky ztrát ruské pěchoty na videích – obvykle tedy záběry vojáků, na které útočí drony. A na videích zveřejněných během 9. listopadu je podle něj 108 ruských ztrát. O den později pak takových případů bylo 237, což je zatím nejvyšší zaznamenaný údaj.

V čísle přitom nejsou například ztráty pěchoty v zasažených vozidlech, pokud se vojáci z vozidla nedostanou, či mužů zasažených dělostřelbou, kterou drony jen řídí z větších výšek. A na sociálních sítích se samozřejmě neobjeví všechny záběry z bojů. Všechny údaje ale dokládají vysokou intenzitu bojů v těchto dnech.

Situace je přitom i přes zjevně vysoké ruské ztráty pro ukrajinskou stranu nepříznivá. Přiblížíme s pomocí analýzy Konrada Muzyky, polského vojenského odborníka, který sleduje konflikt na Ukrajině dlouhodobě a pravidelně navštěvuje oblasti přímo ovlivněné boji.

Na základě svých cest a analýz poskytuje cenné informace o aktuální situaci a jeho názory jsou podložené jak zpravodajskými zdroji, tak rozhovory s přímými účastníky konfliktu.

Muzyka byl na Ukrajině v létě roku 2024 a vrátil se tehdy z cesty relativně optimistický. Hlavním důvodem byl poměrně úspěšný začátek ukrajinské mobilizace, která vedla k výraznému navýšení počtu rekrutů do ukrajinské armády. Polský analytik už v té době upozorňoval na velký problém s nedostatkem mužů v ukrajinských bojových jednotkách. Jeho podzimní cesta ho přiměla změnit názor a dnes popisuje situaci jako velmi složitou a znepokojivou.

Podle Muzyky zůstává největším problémem ukrajinské armády nedostatek pěchoty. Fronta je široká, jednotky jsou rozptýlené na mnoha místech a nedaří se zajistit dostatek vojáků pro účinnou obranu všech klíčových bodů. Již tak omezené ukrajinské zdroje vyčerpala ještě kurská operace.

Ukrajina se snaží nedostatek pěchoty kompenzovat, jak to jen jde, například stále intenzivnějším využíváním dronů, ale nic z těchto opatření nedokáže úplně nahradit vojáky na bojišti. Drony mohou případně způsobit ztráty na straně nepřítele, ale nedokážou samy o sobě udržet města a vesnice či jiné pozice.

Další zásadní problém spočívá podle Muzyky v úrovni výcviku nově mobilizovaných vojáků. Nováčci přicházejí na frontu často bez dostatečné přípravy, a v boji tak nejsou příliš platní. Chybí i příprava kvalitních velitelů, což má negativní dopad na morálku. Svévolné opouštění pozic prý není žádnou výjimkou, což zrychluje ztráty na personálu a vede k dalšímu oslabení obranných schopností.

Problém je také v samotné struktuře velení ukrajinských sil. Ukrajinská armáda je založená na brigádách, které by měly v ideálním případě bojovat společně, na jediném úseku. Ve skutečnosti jsou ovšem jejich jednotlivé menší části rozptýleny po různých částech fronty, jak se velení snažilo „hasit“ kritická ohniska na frontě. To ztěžuje komunikaci a spolupráci na frontě a komplikuje práci velení.

Pro ruské velení žádná z těchto informací pochopitelně není novinkou, a tak mu uzpůsobilo taktiku. Ruská armáda přes vysoké ztráty neustále útočí, protože ruské ozbrojené síly se uzpůsobily tak, aby si velké ztráty mohly dovolit. Smrt či zranění běžného ruského pěšáka bojeschopnost příliš neohrozí, protože stejně jako na ukrajinské straně jde většinou o muže, kteří nemají valný výcvik a bojové zkušenosti.

Běžná pěchota (nejspíše včetně té severokorejské) slouží jako první vlna a chrání životy „specialistů“ ruské armády, kteří tím pádem v čele útoků stát nemusí. To je velká změna proti roku 2022, kdy Kreml nasadil do boje své nejlepší vojáky (i když jejich úroveň ani tehdy nebyla nijak valná), aby o velkou část své profesionální armády přišel. Struktura ruské armády se nyní změnila tak, aby se „opotřebovávaly“ ty nejzbytnější části.

Vraťme se ovšem k Muzykovým poznatkům: samotná ruská taktika se podle něj nijak nemění. Ruské jednotky obvykle nejprve zkoušejí větší útoky s „výsadky“ pěchoty z obrněných vozidel.

Pokud tímto způsobem neuspějí, přejdou k využití menších jednotek až na úroveň malých družstev o několika málo mužích. Tímto způsobem testují obranu a hledají slabá místa, na která se pak zaměří. Tento postup jim umožňuje vyhýbat se silně opevněným pozicím a zaměřit se na ty, kde je obrana slabší.

Pozorování polského analytika také potvrzují informace z jiných zdrojů o tom, že Ukrajině se podařilo do velké míry vyrovnat náskok ruských sil v dělostřelecké palbě. Těžké munice ráže 155 mm je na ukrajinské straně dost na to, aby v některých částech fronty houfnice obou stran pálila za den podobné množství munice.

To je velký rozdíl proti letům 2022 či 2023, kdy byla ruská převaha několikanásobná, a ukrajinská armáda zažila dokonce i období, kdy byl nedostatek munice jedním z hlavních problémů vůbec. Problémem je, že ruské síly si zatím dokázaly vybudovat jiné výhody (početní převahu, klouzavé pumy), které zvýšená efektivita ukrajinského dělostřelectva nedokáže plně kompenzovat.

V tuto chvíli ovšem převládají problémy jiné, které rozjezd domácí zbrojní výroby či dodávky ze zahraničí tak jednoduše nevyřeší, vyplývá z Muzykových pozorování.

Nyní si krátce shrňme vývoj na jednotlivých částech fronty.

V Kurské oblasti zahájily ruské síly 6. a 7. listopadu nové kolo ofenzivy, jejímž cílem je nejspíše vytlačit ukrajinské jednotky z ruského území. Ve shodě s Muzykovými pozorováními začala ofenziva většími mechanizovanými útoky na ukrajinské pozice. Obvykle se jednalo o několik vozidel, která dohromady vezla několik desítek mužů. Cílem bylo „vysadit“ pěchotu na zvolené pozice, poté se obvykle ruská vozidla snažila stáhnout.

První dny útoků byly do velké míry neúspěšné a ruské síly zaznamenaly značné ztráty. Ruské síly si je z čistě vojenského hlediska mohou dovolit – proč, to jsme vysvětlovali v úvodu článku.

Jeden obzvláště katastrofální případ z Kurské oblasti můžete vidět na videu v úvodu textu. Přes zjevně zaminované území se na něm pokouší prorazit několik vozidel za sebou. Výsledné ztráty jsou pak nezbytným důsledkem tak bezohledného přístupu. Několik desítek mužů za cenu vlastní smrti dokázalo jediné: odminovat jednu cestu, a to nejspíše ještě jen částečně.

V daném případě údajně došlo k typicky ruskému nešvaru a velitelé útočící jednotky snad měli dostat úplně špatnou informaci, že cesta je odminována. Na situaci je nezvyklé snad jen to, že vozidla nemají žádné „ochranné klece“ proti útokům dronů, jinak se útok v mnoha ohledech podobá jiným ruským ztečím z průběhu války.

Ale podobné události jsou z ruského hlediska běžnou součástí války. Ofenziva je na začátku a intenzivní boje pokračovaly i v dalších dnech. Ukrajinské pozice jsou zatím poměrně stabilní, velké změny v linii fronty nejsou hlášeny, situace se může ovšem poměrně rychle změnit. Ukrajinské předmostí na ruském území je poměrně malé, takže i relativně drobné ruské úspěchy mohou situaci výrazně změnit.

Protože situace v dalších částech severní a východní fronty byla relativně stabilní, přeskočme nyní rovnou do Doněcké oblasti, kde pokračuje ruská ofenziva v oblasti kolem Pokrovsku a Kurachoveho.

Ruské síly už před několika měsíci přerušily útoky na zřejmě velmi dobře opevněný Pokrovsk a soustředily se na snahu ho obejít z jihu. V současné době tak nadále nejsilnější boje probíhají jižně od Pokrovsku, kolem města Kurachove.

I to je poměrně dobře opevněno, a tak ruské velení znovu sáhlo po obchvatném manévru. Rusové tak v současnosti nadále postupují po severní straně nádrže, na jejímž břehu Kurachove leží. Útoky přímo na město od východu probíhají také, ale jejich intenzita není taková. Cílem je nejspíše jen „poutat“ síly obránců, aby nemohly posílit jiné úseky než město dobýt přímou ztečí.

Zároveň pokračuje ruský útok z jihu, od nedávno obsazeného Vuhledaru. Jižně od Kurachoveho se tedy postupně uzavírá velká „kapsa“. Pokud ruské armádě nedojdou v příštích dnech a týdnech „zdroje“ – a tomu zatím nic nenasvědčuje –, dá se předpokládat, že osud Kurachoveho bude v brzké době zpečetěn. Ukrajinské jednotky budou muset oblast vyklidit.

V pondělí 11. listopadu se také objevily první informace naznačující, že ruská armáda zahájila ohlašovanou ofenzivu v Záporožské oblasti. Konkrétně měla zahájit útoky u města Velyka Novosilka, tedy na jedné z os ukrajinské ofenzivy z roku 2023. Zatím jsou ovšem potvrzeny pouze relativně malé změny a nemáme k dispozici přesné informace o rozložení sil a průběhu bojů, s jejich popisem tedy bude lepší počkat na následující dny.