Zprávy z bojiště: Vagnerovci tlačí Ukrajince u Bachmutu

Jako obvykle začneme přehled událostí na frontě za několik posledních dní na severu. V Luhanské oblasti, tedy především kolem Svatoveho a Kreminny, pokračovala ukrajinská snaha oslabit ruské postavení.

Boje probíhají například kolem silnice P-66, která zmíněná města spojuje. Některá místa u silnice a v jejím okolí přešla v posledních dnech z rukou jedné strany do druhé (a někdy i vícekrát).

Z ukrajinského hlediska je úspěchem, že se daří provoz na této silnici kontrolovat, což Rusku komplikuje přesouvání záloh a posil mezi jednotlivými úseky fronty.

Z této oblasti také stále přicházejí zprávy o velkých ztrátách mezi nově mobilizovanými vojáky. A to velmi často v důsledku palby ukrajinského dělostřelectva, na které zjevně nebyli připraveni. Což je zřejmě jen další doklad špatné přípravy do boje narychlo vrhaných ruských jednotek: na Ukrajině je drtivá většina obětí (uvádí se nad 80 procent, někdy i 90 procent) důsledkem právě nepřímé palby.

Těžké chvíle, a to také především kvůli dělostřelectvu, zažívali v posledních dnech ukrajinští obránci města Bachmut. Ruské síly, kterým v této oblasti dominují vagnerovci, dál tvrdě bojují o obsazení města. Oblast podle ukrajinských vojáků připomíná po měsících bojů zákopy západní fronty v 1. světové válce. V posledních týdnech se boje soustředí především do oblasti jižně od města.

I podle proukrajinských kanálů je tu situace velmi obtížná a ztráty na obou stranách veliké. Ruské jednotky postoupily o několik kilometrů. Byť Bachmut zatím není přímo ohrožen, hrozí narušení zásobovacích cest do města. A, jak jsme v této válce viděli mnohokrát, to je klíčový faktor (viz Cherson).

Rusové postoupili až k vesnici Klišjivka. Ta sama o sobě není nijak důležitá, ovšem ruské oddíly, a především dělostřelectvo, tak získávají lepší přehled o pohybech na hlavní silnici do Bachmutu, kterou ukrajinské jednotky používají k zásobování. V tuto chvíli je údajně značnou část dne pod palbou, čímž trpí doprava zásob i evakuace raněných.

Zhruba o 50 kilometrů jižněji, u Doněcku, ruské jednotky nadále „pracují“ na snaze obklíčit město Avdijivka. Připomeňme, že v první fázi války se neúspěšně pokoušely o čelní zteče. Prakticky od léta se ovšem systematicky snaží oslabit obranné pozice severovýchodně a jihozápadně od města.

Během posledního týdne se boje soustředily především právě na jihozápad, kde se ruské jednotky pokoušejí obsadit či již obsadily několik obcí (například Opytne). Většina těchto vesnic už je po měsících bombardování téměř dokonale srovnána ze zemí, přesto představují nejlepší opěrné body v jinak poměrně otevřené krajině.

Jak vidíte i z našeho jednoduchého nákresu linie doteku obou vojsk, situace zatím není pro obránce Avdijivky kritická. Ruský postup je ale neoddiskutovatelný, a ukrajinské straně se ho zatím nepodařilo zastavit. Na tomto úseku tedy budou muset ukrajinské síly nějak reagovat.

Tvrdé boje probíhají i o obec Pavlivka dále na jih. Ta proslula díky neúspěšnému útoku ruské 155. námořní brigády před zhruba dvěma týdny. Na ruských sítích výrazně rezonovalo (podle všeho spíše pravé) video, ve kterém vojáci této jednotky hovořili o velikých, až 50procentních ztrátách během čtyř dnů operace. Ruské úřady ztráty popřely, podle nich brigáda ztratila jedno procento své bojové síly.

Neúspěch prvního útoku, který začal už na konci října, nevedl k úplnému zastavení snah v oblasti. Ruské síly zatím nezaznamenaly žádný potvrzený úspěch, boje ovšem stále pokračují. Stejně jako na jiných částech fronty, i tady se Rusové zřejmě snaží obranu jednoduše vyčerpat.

Záporožská oblast dále na západ byla nejklidnější částí celé fronty. Probíhaly tu pouze menší taktické boje a ostřelování. Teď se sem ovšem stahují přinejmenším ruské oddíly, a tak je možné, že se situace změní.

Z ukrajinského hlediska by dávalo velký strategický smysl pokusit se o útok směrem k Mariupolu. Kerčský most na Krym je totiž stále výrazně poškozený a průjezdný pouze částečně, takže touto oblastí zřejmě vedou důležité zásobovací trasy pro Krym. A obsazení Mariupolu by dostalo Kerčský most na dosah systému HIMARS a M270, a vedlo de facto k „obléhání“ Krymu.

Ale jde pouze o hypotézu a opakovaně vyjadřované obavy ruských vojenských blogerů. Žádné konkrétní doklady přípravy nějaké ukrajinské ofenzívy v oblasti nejsou k dispozici.

V Chersonské oblasti došlo k úplnému osvobození pravého břehu řeky Dněpr, tedy necelých 5000 km2. Ruské síly tu byly ve velkých problémech už od července, kdy dodané západní zbraně začaly postupně likvidovat logistiku ruských vojsk na chersonském předmostí.

Jak připomněl na twitteru Jan Kofroň, obsazení města na začátku války bylo pro Ukrajinu velmi nepříjemným překvapením. V principu totiž Dněpr představuje skvělou obranou pozici. Naopak osvobození města je důsledkem dlouhé měsíce trvajícího tlaku.

Dobrou zprávou je i to, že závěrečná fáze včetně osvobození samotného města se obešla bez velkých ztrát na životech i na majetku. Kdyby se přímo ve městě bojovalo, Cherson mohl vypadat jako Mariupol.

Ztrátám se ovšem podle zatím dostupných informací dokázala vyhnout i ruská strana. Informace z Chersonu zatím nejsou nepochybně kompletní a stále se ještě objevují nové. V tuto chvíli však nemáme žádné záběry či snímky potvrzující tvrzení, že přechody přes řeku byly během ústupu cílem soustavného ostřelování ze strany ukrajinského dělostřelectva (z oficiálního zdroje na této stránce anglicky i ukrajinsky). Máme některé záběry „pracující“ ukrajinské artilerie, nikoliv ovšem záběry výsledků této práce v místech kolem řeky.

Alespoň zatím okolnosti nasvědčují, že velká většina z ruských jednotek, které se v době oznámení ústupu nacházely v Chersonu, se úspěšně stáhla. Ostatně ani ukrajinský generální štáb neuvádí v posledních dnech výrazně vyšší ruské ztráty než v předchozích dnech.

Kolem Chersonu i druhého přechodu u Nové Kachovky se patrně pohybují zbytky ruských vojáků, kteří se pokoušejí uniknout na druhou stranu řeky. Osvobozování probíhá postupně, celkové počty ruských vojáků, kteří zůstali na osvobozeném břehu, tedy není možné kvalifikovaně odhadnout. Část ruských vojáků je zjevně v civilním oblečení, o to těžší je přijít s nějakým odhadem.

Ani záběrů ukořistěného vybavení zatím není mnoho. V tuto chvíli se zdá, že ruské armádě se podařilo stáhnout – případně před postupujícím Ukrajinci zničit – většinu těžkého vybavení na chersonském, tedy pravém břehu Dněpru. Jak jsme už uváděli, celý proces trval zřejmě týdny, a ruským vojskům se během něj zřejmě podařilo na druhou stranu řeky dostat drtivou část těžké techniky z pravého břehu. (Kdyby se počítaly mezi vojenské stroje i „Anduly“, Ukrajina by ovšem měla žně).

Tohle je Rusko, říkali okupanti. Fotky ukazují, co za sebou nechali

V tuto chvíli tedy obě armády rozděluje řeka, přes kterou nevede žádný funkční most. Situace vypadá relativně stabilizovaně.

Řeka ovšem nezabrání ostřelování z jedné či druhé strany. Cherson se zatím cílem ostřelování zřejmě nestal.

Ukrajina provedla vícero úderů systémy HIMARS a M270 na cíle v oblastech, na které po osvobození může dosáhnout. Poměrně silný útok (údajně více než desítka střel) například zasáhl letiště u města Čaplivka, zhruba 60 kilometrů jižně od Dněpru. Ovšem ruské velení s touto možností počítalo a velkou část zajímavých cílů (vrtulníky, ale i velitelská stanoviště) z této lokality už stáhlo v předcházejících týdnech.

Několik set metrů široká řeka je v této oblasti velmi pevnou přirozenou obrannou pozicí. Obecně se tedy očekává, že fronta v této oblasti zůstane právě na řece. Obě strany tak mohou využít příležitosti, aby posílily jiné úseky fronty.

V posledních dnech ovšem údajně dochází k bojům i na levém břehu řeky (tedy „jižním“ a tudíž Rusy drženém). Konkrétně má docházet ke střetům v oblasti tzv. Kinburnského poloostrova (mapa) ještě západně od Chersonu, u ústí Dněpru do moře. V oblasti se měl vylodit ukrajinský výsadek neznámé velikosti.

Ukrajinské síly údajně osvobodily také městečko Herojske, které před válkou mělo cca 1500 obyvatel.

Administrativně je tato oblast na levém (jižním) břehu Dněpru část Mykolajivské oblasti, která jinak leží na opačném břehu Dněpru (tom právě kompletně osvobozeném). Ukrajinské velení tedy oznámilo, že i tuto část oblasti hodlá osvobodit. Jde ovšem o velmi těžko přístupné místo s řadou jezírek, močálů a dalších terénních překážek.

Podrobností o útoku je minimum, a tak těžko spekulovat, co je jeho cílem. Nabízí se řada možností.

Z poloostrova by také mohly některé ruské raketové systémy dosáhnout na Mykolajiv. Některé indicii naznačují, že z této oblasti Rusko mohlo odpalovat část bezpilotních prostředků při útocích na ukrajinská města. Protiútok by tedy mohl okupační jednotky o tuto možnost připravit.

Lokalita nebude asi klíčová, protože nejčastěji používané drony Šáhíd-136 mají dolet kolem tisíce kilometrů (a maximálně i přes 2000 km). Relativní blízkost třeba Oděse mohla být ovšem výhodou třeba u jiných typů.

Zároveň velmi pravděpodobně půjde o dosti zranitelné místo. Teoreticky je v dosahu ukrajinského dělostřelectva z bezpečného území na druhé straně Dněpru – pokud tedy Ukrajina na tomto místě bude mít k dispozici dostatek děl, které by se určitě hodily i na jiných místech fronty.

Ruské síly v této oblasti nejspíše budou velmi špatně zásobené, protože cesta po souši je obtížná, navíc je v dostřelu ukrajinské artilérie.

Ruské oddíly by tedy mohly představovat snadné cíle pro ukrajinské speciální jednotky. Ty by si na poloostrově také mohly vytvořit vhodné území na výpady či průzkum Ruskem okupovaných území jižně od Chersonu. (Zajímavý přehled možných vysvětlení i průřez tím, jak se vlastně vyvíjel postoj proukrajinských a proruských účtů k útoku, najdete v tomto vlákně na twitteru.

Na druhou stranu, geografické poměry jsou nepříznivé pro velký útok. Poloostrov je dlouhý, úzký a těžko prostupný, takže útočníci by se dlouho museli probíjet terénem, ve kterém mají obránci velkou výhodu. Je těžko představitelné, že by z něj ukrajinské jednotky dokázaly rychle rozvinout velký útok.

Zatím se tedy zdá, že jde spíše o menší taktickou operaci, která by mohla oslabovat ruské jednotky, narušovat jejich zásobování. Nechme se ovšem překvapit.

V tuto chvíli totiž stále není jasné, kde přesně budou probíhat další velké bitvy této války. Obě strany si po osvobození Chersonu uvolnily ruce a mají nové rezervy, které mohou poslat na jiné úseky fronty.

Rusko zatím pokračuje především v tlaku na doněcké frontě. A byť v posledních dnech přibývá ruských jednotek například v Mariupolu a okolí, nic zatím nesignalizuje, že by se schylovalo k nějaké nové velké operaci.

Zato ukrajinské vedení veřejně opakovaně uvedlo, že hodlá v tlaku na protivníka pokračovat a neplánuje „operační pauzu“. Iniciativa se zdá být stále na ukrajinské straně, a především právě v Kyjevě se tedy nejspíše rozhodne, jak bude vypadat letošní zima na frontě.