Zprávy z bojiště: Past u Chersonu. Z postupu se stala přítěž

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ruské síly už několik týdnů jednoznačně drží iniciativu v severní i východní části ukrajinské fronty. Dosáhly mírných úspěchů u Bachmutu i Avdijivky v Doněcké oblasti, jak jsme podrobněji popsali v první části aktuálního vydání zpráv z bojiště.

Ukrajinci ale v poslední době zažívají ještě bolestnější neúspěchy, byť ne ze strategického hlediska, ale symbolicky pravděpodobně ano. Rusové jsou totiž aktivnější i v jižní části fronty, tedy v místech, kam se soustředila letní (neúspěšná) ukrajinská ofenziva.

V uplynulém týdnu okupanti provedli četné útoky na ukrajinské síly na obou osách ukrajinského útoku, tedy kolem Orichivu v Záporožské oblasti a Velyke Novosilky na pomezí Záporožské a Doněcké oblasti.

Ukrajinci sice nadále udržují předmostí na levém břehu Dněpru, ale nedosáhli tu žádného prokazatelného pokroku.

Jednotky námořní pěchoty a dalších oddílů se stále pohybují a bojují v okolí vesnice Krynky, u které se bojuje týdny. Za tu dobu ukrajinská pěchota ruskou z vesnice vyhnala, ale příliš daleko za ni zřejmě nepostoupila.

Situace se zdá být poměrně statická a od minulého týdne se zásadně nezměnila. Zdroje z obou stran v uplynulých dnech svorně tvrdily, že ukrajinské pozice byly předmětem silné dělostřelecké palby a opakovaných leteckých útoků. Předmostí není tak malé, aby každá střela našla nějaký cíl, ruská děla i letadla je ale mohou napadat celkem bezpečně z pozic za svou linií.

Z pohledu ukrajinských vojáků je situace na předmostí velmi obtížná, jak dokládá například svědectví jednoho z nich pro BBC.

Největším problémem je pochopitelně doprava zásob na Rusy okupovaný břeh, jak řekl voják pod podmínkou anonymity britským novinářům: „Rusové bedlivě sledovali naše zásobovací trasy, takže to bylo stále obtížnější – měli jsme skutečný nedostatek pitné vody, navzdory dodávkám loděmi a drony.“ O ruském dohledu nad zásobovacími trasami v této oblasti svědčí i další faktory.

Ukrajinská pozice je také v tuto chvíli asi nejlepší, jaká může v dohledné době být. V blízkosti řeky totiž mohou jednotky využívat výhody lepší dopravní infrastruktury na Ukrajinou kontrolovaném břehu.

Levý, tedy okupovaný břeh Dněpru, má velmi náročný terén a jen málo dobrých cest (o železnici nemluvě), takže ruská logistika je tu velmi náročná. Kdyby ukrajinské jednotky dokázaly postoupit dále, ruské zásobovací cesty se budou jen zkracovat, a ty ukrajinské nepříjemně protahovat.

Problémem pro ukrajinské síly na okupovaném břehu je také nedostatek těžké techniky. Ukrajina ji nepřepravuje přes řeku ve větším počtu (a bylo by to v tuto chvíli extrémně riskantní), takže protivzdušná obrana i ukrajinské houfnice zůstávají na pravém břehu Dněpru. Čím dále tedy ukrajinské jednotky postoupí na jih, čím větší území osvobodí, tím jsou v tu chvíli dále od zbraní, které je chrání a podporují.

Ukrajinská strana nepochybně může posílat přes řeku další jednotky a zřejmě i zajistit bojovým jednotkám zásobování v takové míře, aby alespoň mohly pokračovat v boji, předmostí ovšem nelze považovat za stabilizované. Hrozba velkého ruského útoku, který by Ukrajince vytlačil za řeku, podle řady vojenských analytiků trvá.

Některé ruské zdroje také uvádějí, že Moskva již shromažďuje jednotky k takové akci, ale zatím jde o nepotvrzené spekulace. V tuto chvíli je zřejmé, že ruské jednotky v této části fronty si v boji nevedou valně, ale jejich výhoda roste s tím, jak se Ukrajincům daří postupovat dále od řeky.

I proto stále není zcela jasné, co je vlastně cílem ukrajinské operace. Velmi pravděpodobně jde především o snahu udržovat tlak na ruské síly – a možná i příležitost prezentovat nějaké ofenzivní úspěchy.

Vojenský a strategický význam osvobozených oblastí je malý. Pokud se skutečně Ukrajina ve větší míře soustředí na obranu, jak naznačil na začátku prosince prezident Volodymyr Zelenskyj, nebylo by příliš překvapivé, kdyby předmostí nakonec bylo zcela opuštěno.