Zprávy z bojiště: Ztráty ukrajinské techniky u Charkova byly nezvykle vysoké

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pohyb fronty v ukrajinské válce se po dvou dosti bouřlivých a krvavých týdnech v posledních dnech do značné míry zastavil.

Ruské síly zaznamenaly několik menších úspěchů, celkově jejich snaha naráží na poměrně úspěšnou ukrajinskou obranu. Na několika úsecích proběhly i drobné protiútoky, ale obvykle jen s cílem opětovně dobýt pozice, které obsadila předtím invazní armáda. Rusové tedy nadále jasně drží iniciativu.

Ruská severní ofenziva v Charkovské oblasti se v týdnu od našeho posledního textu o této oblasti prakticky nijak nezměnila. Intenzita bojů také mírně poklesla.

Ruské útoky už nejsou tak časté jako v polovině května. Ukrajinské jednotky a velení se zjevně soustředí na obranu a v sektoru nedochází k žádným větším snahám o protiútok. Jinak řečeno: ruské „předmostí“ na ukrajinském území v dohledné době nezmizí.

Zatím se ale ani nezvětšuje. V západní části tohoto úseku se ruské síly stále marně pokoušejí postoupit směrem k městečku Lipci. Nejdále se dostaly zhruba devět až 10 kilometrů za hranice Ukrajiny.

Ve východní části nové části fronty pokračují boje o městečko Vovčansk s útoky, protiútoky a především velmi intenzivním bombardováním. Aktivnější jsou jako obvykle ruské jednotky, ale síly se nezdají být tak nevyrovnané jako v průběhu jara. Z dostupných záběrů se zdá, že ukrajinské jednotky v tomto úseku nasazují kromě tradičních dronů také o něco vyšší množství dělostřelecké munice a také letecké bomby.

Podobně jako ruské letouny i ty ukrajinské používají klouzavé pumy, které je možné vypouštět několik desítek kilometrů od cíle. Intenzita ruského bombardování je nepochybně vyšší a má se pohybovat i kolem 50 bomb v daném úseku denně. Ukrajinské údery jsou méně časté.

Tyto pumy se používají například k rychlým útokům na předem vytipované budovy či lokality, které jsou cílem ruského postupu. Terčem ukrajinského bombardování se tak zhruba před týdnem stala – v té době už přes měsíc ruským bombardováním poškozená – budova polikliniky ve Vovčansku, kterou obsadila jednotka invazních vojsk. Město se tak rychle mění v ruiny.

Boje v tomto úseku tak po počátečním rychlém ruském postupu získaly podobu, kterou známe z jiných částí fronty. Postup vpřed je velmi obtížný, bojiště je pod neustálým dohledem dronů a ztráty jsou značné, především při útocích. Ostatně charkovská ofenziva je patrně důvod, proč i v uplynulém týdnu pokračoval trend vysokého počtu jak oficiálně nahlášených, tak i obrazově zdokumentovaných ztrát (u těch se ale počty doplňují postupně po delší dobu, jak se objevují videa z bojů).

Ruské ztráty na mužstvu podle oficiálních ukrajinských údajů přesahují prakticky každý den tisíc mužů, byť trend je v posledních dnech klesající. To odpovídá informacím z bojiště, podle kterých ruský tlak slábne a situace se tak prozatím zdá poměrně stabilní.

Vymykají se z toho údaje o ztrátách velké techniky, které byly podle dostupných záběrů v prvních dnech ruského útoku na ukrajinské straně nezvykle vysoké. Celkový poměr ztrát se v prvních dnech blížil 1:1, což je jinak nezvyklý jev. V sektoru kolem Avdijivky je od října 2023 poměr doložených ukrajinských ztrát k ruským 1:6.

Za to zřejmě může i neefektivní ukrajinská obrana proti ruskému dělostřelectvu, operátorům dronů a dalším zbraním v tomto sektoru. Příčinou nepochybně byla špatná ukrajinská příprava, o které jsme psali minule (třeba nepřipravené obranné vybavení pro dělostřelectvo), ale i geografie.

Svou roli ale hraje i to, že ruská strana má stále k dispozici v podstatě bezpečné útočiště na svém vlastním území, kde ukrajinské síly nemají možnost nasazovat zbraně dodané Západem. Kdyby ukrajinské síly měly možnost provádět přesné údery proti ruskému dělostřelectvu, koncentracím vojenské techniky a personálu, byl by poměr patrně vyrovnanější.

Situace se v tomto ohledu mění. Již několik evropských zemí dalo jasně najevo, že je pro zrušení těchto omezení. Tlak k tomuto kroku zřejmě sílí i ve Washingtonu, což údajně souvisí s návštěvou amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena v Kyjevě. Svou roli v rozhodování USA také může sehrát ruský útok na nákupní centrum v Charkově, který proběhl z ruského vzdušného prostoru s pomocí klouzavých leteckých bomb.

Zatím tedy není příliš jasné, jaké důsledky bude mít ruský útok u Charkova pro další boje. Rusko válku eskalovalo zřejmě v naději, že vyčerpá ukrajinskou armádu rychleji. V tuto chvíli ovšem nelze říci, zda to dokázalo nebo přitom utrpěla jeho vlastní armáda takové ztráty, že výhodu nedokáže využít. Uvidíme v příštích týdnech a měsících.

Na zbytku fronty se boje většinou soustředily na známá místa. V Luhanské oblasti ruské jednotky zkoušejí ukrajinskou obranu v několika úsecích a byť většina útoků skončila neúspěchem, Rusové zřejmě velmi mírně, řádově o stovky metrů, na některých místech postoupili. Nejde ale o nijak zásadní změny.

V Doněcké oblasti mimo jiné pokračovaly boje u města Časiv Jar, ovšem bez úspěchu. Ruské síly si zatím zřejmě nevybudovaly postavení přímo ve městě. Jednotky tedy nejprve musí překonat několik kilometrů otevřeným terénem, což dává obráncům dost času na reakci, nasazení dronů a dělostřelectva.

Rusové se snaží situaci řešit intenzivním ostřelováním pozic obránců, zatím bez výsledku. Ve městě a okolí je zřejmě stále dostatek vhodných pozic, kde mohou ruské útoky přečkat.

Pozice se příliš neměnily ani v prostoru kolem vesnice Očeretyne, kde ruské síly před několika týdny nečekaně pronikly ukrajinskou obranou.

Jižněji si pozornost získaly informace o možném ukrajinském protiútoku u obce Krasnohorivka.

Proukrajinští blogeři začali spekulovat, že by ruská posádka v této obci mohla být v brzké době obklíčena. Ale je to pouze spekulace, navíc ukrajinské síly se obecně do ofenzivních akcí příliš nepouštějí. Proti je i fakt, že podle záběrů z místa provedla protiútok vozidla 47. brigády, která je v boji už rok a v posledních týdnech musela mimo jiné „lepit“ díru u Očeretyne. Půjde tedy nejspíše jen o drobnou epizodu či příležitostný výpad do ruských pozic.

V Záporožské oblasti ruské síly postupují podle svého tradičního vzorce, kterým se zjevně řídí i u výše zmíněného Časiv Jaru. Po intenzivním bombardování a opakovaných útocích s řadou ztrát Rusové zjevně vytvořili pevné pozice v několika lokalitách, které ukrajinské jednotky osvobodily v létě 2023.

Například zcela zničená obec Staromajorske se tak v průběhu května proměnila z Ukrajinci ovládaného území na „zemi nikoho“ a pak na ruskou pozici. Podle některých nepotvrzených informací už ruské jednotky obsadily i Robotyne, v podstatě jedinou vesnici osvobozenou Ukrajinou během loňské letní ofenzivy.

V Chersonské oblasti Ukrajina pokračuje ve strategii, kterou používá od loňského roku: snaží se „vyprovokovat“ ruské velení k nákladným útokům s vysokými ztrátami. Pokračují tak boje u vesnice Krynky, které drží malé jednotky ukrajinské námořní pěchoty, řádově zřejmě několik desítek mužů. Podobné je to i v případě v podstatě neobydleného ostrova Nestryha, který leží u ústí Dněpru do moře, a který ukrajinští představitelé prohlásili za „osvobozený“ v dubnu letošního roku.

V obou případech ukrajinské velení posílá své muže do míst, která se podle něj dají dobře bránit. Ruská armáda se je pokouší získat zpět, ale vzhledem k terénu a dalším faktorům při tom krvácí. Cílem přitom jednoduše je, aby ukrajinské ztráty byly významně nižší než ruské, ne se ztrátám vyhnout nebo obsadit nové území.

V obou případech se to údajně daří. K vesnici Krynky vozidla mohou přijet jen po několika málo rovných cestách v lesnatém terénu, na něž míří ukrajinská děla a drony. Při útocích na Nestryhu musí Rusové překročit vodní plochy, které ostrov oddělují, a jsou tak zranitelní.

Podoba bojů se pochopitelně mění, jak obě strany hledají způsob, jak si se situací poradit. Ukrajinská strana v tomto sektoru ale dlouhodobě spoléhá na FPV drony (ovládané z pohledu první osoby), a údajně se jí celkově řečeno daří i v elektronickém boji (tedy zajištění provozu vlastních dronů a rušení protivníkových). Ruské síly zase prakticky přestaly při útocích na Krynky používat vozidla, ale až poté, co jich o více než 250 přišly.

V situaci, kdy se fronta příliš nehýbe, budou zřejmě nadále nabírat na důležitosti strategické údery z jedné i druhé strany. Rusko pokračovalo především v úderech drony Šáhid, někdy doplněné útoky řízených střel, jako například v noci z 25. na 26. května.

Ukrajinské síly se soustředily především na údery na Krym, ze kterého chce Kyjev zřejmě učinit pro ruské jednotky „rizikovou oblast“. V uplynulém týdnu tak bylo mimo jiné potvrzeno potopení nejnovější lodě ruské Černomořské flotily v sevastopolském přístavu.

V posledních dnech nedošlo k významnějším útokům na ruské rafinerie. Nicméně není důvod předpokládat, že by Ukrajina tuto strategii opustila.

Důležitou událostí posledních dní je také rozjezd všeobecné mobilizace na Ukrajině, zatím bez velkých protestů či zásadních skandálů. Na frontě by se ovšem první nově odvádění vojáci měli objevit až na podzim. Do té doby se ukrajinská armáda bude muset nadále potýkat s velmi nepříznivou personální situací. Řada útvarů má zjevně podstav a některé jednotky jsou přetížené a nemají dostatek času na odpočinek a doplnění mužstva za frontou.