Zprávy z bojiště: Ruské letecké údery změnily svoje hlavní zaměření

Zprávy z bojiště se tentokrát výjimečně zaměřují jen na leteckou válku nad Ukrajinou. Začněme u ruské kampaně proti ukrajinské energetice.

Kreml v posledních týdnech několikrát zopakoval, že velké údery (například na konci listopadu) mají být odvetou za nasazení amerických střel na ruském území. Ve skutečnosti se útoky nijak nevymykaly předchozím a není důvod předpokládat, že by je Rusko jinak neuskutečnilo.

Nejde o eskalaci, prakticky ve všech ohledech (včetně rozsahu, jak ukazuje polský analytik Konrad Muzyka) se jedná spíše o pokračování kampaně, kterou agresor vede prakticky od začátku války. Z tohoto pohledu tedy spíše není důvod předpokládat, že by údery nějak změnily ukrajinský postoj či postoj západních zemí k nasazení jejich zbraní na ruském území.

Prostředky, taktika a hlavně cíle se mění a vyvíjí. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) uvedla, že ruské útoky v posledních měsících – zhruba od srpna – míří pravidelně na rozvodny, které jsou klíčové pro přenos a příjem elektřiny ze tří ukrajinských jaderných elektráren, jež zůstávají v provozu. Jejich devět reaktorů dnes zajišťuje přibližně dvě třetiny energetické výrobní kapacity země.

Ruské útoky na energetickou síť se dlouhou dobu soustředily na tepelné a vodní elektrárny a jejich přenosovou infrastrukturu, což způsobovalo rozsáhlé výpadky elektřiny po celé zemi.

Přesto se ukrajinská síť nezhroutila. Především proto, že značná část výroby elektřiny závisí právě na jaderných elektrárnách, které byly dosud z velké části ušetřeny. Kreml se teď tedy zaměřil na vyřazení významné, dosud nedotčené ukrajinské kapacity.

Protože útok na jaderné elektrárny je (hlavně politicky) riskantní, Rusové útočí na zařízení, přes která proud z reaktorů plyne do sítě s cílem je „odstřihnout“ od zbytku země.

Přestože nedošlo k přímému poškození reaktorů, například při úderu na konci listopadu všechny jaderné elektrárny z bezpečnostních důvodů snížily množství elektřiny, které dodávají do sítě a jedna byla odpojena úplně. Zatím se to Rusům podle dostupných údajů zcela nepodařilo.

Navíc ruští plánovači při úderech svou pozornost soustředí i na další systém, který umožňuje Ukrajině udržovat síť v provozu alespoň v současném režimu – její spojení se zahraničím. Ukrajina je kvůli poškození velké části elektráren v posledních měsících, zejména v letošním roce velkým dovozcem elektřiny ze sousedních zemí (i když na začátku války doufala, že bude elektřinu exportovat a vylepší si tak rozpočet).

Při rozsáhlém útoku na ukrajinskou energetickou síť 13. prosince Rusko podle ukrajinských představitelů cílilo na infrastrukturu důležitou pro přeshraniční energetické operace s cílem narušit možnosti Ukrajiny vyvážet a dovážet elektřinu a přerušit její propojení s Evropou, uvedl Jurij Bojko, poradce premiéra a člen dozorčí rady energetické společnosti Ukrenergo.

Jaké škody přesně tento útok napáchal, to zatím není jasné. Navíc se dá předpokládat, že Rusko bude v útocích a tlaku na ukrajinskou energetiku pokračovat. Ukrajina má nejspíše nějaký čas na přípravu, protože velké útoky řízených střel a dronů nejsou zdaleka tak časté jako na začátku války, ale o poslední kolo tohoto strategického souboje téměř určitě nešlo.

V letecké válce nad Ukrajinou se v posledních týdnech objevil ještě jeden poměrně překvapivý trend, tentokrát pro Ukrajinu příznivý. Podle dostupných údajů – dodejme, že především ukrajinských zdrojů, včetně hlášení generálního štábu – výrazně klesl počet ruskými bombardéry vypouštěných klouzavých pum proti ukrajinským cílům.

Klouzavé pumy jsou nejúspěšnější novinkou ruského letectva za celou válku. Ukrajina proti munici, kterou je možné vypouštět 50–⁠⁠⁠⁠⁠⁠70 kilometrů od cíle, nemá prakticky žádnou protizbraň. A munice je přitom tak silná a přesná, že si poradí prakticky s libovolným polním opevněním, včetně i velmi odolných budov, které by třeba proti běžnému dělostřelectvu poskytovaly téměř dokonalou ochranu.

Pro Rusko představují letecké bomby jednu z klíčových výhod, takže těžko předpokládat, že by je přestalo využívat „jen tak“. Příčiny poklesu ruských bombových útoků se v tuto chvíli těžko dají identifikovat. Roli nejspíše hraje několik faktorů.

Jedním by mohlo být už zmíněné americké svolení, aby se ATACMS a další západní zbraně s doletem řádově stovek kilometrů mohly nasazovat i proti cílům v Rusku. Americká administrativa (zřejmě ve snaze vyhnout se eskalaci) rozhodnutí dopředu veřejně oznámila, k žádným nečekaným útokům a velkým ztrátám ruských bombardérů na letištích tedy nedošlo.

Rozhodnutí ovšem nejspíše donutilo ruské letectvo, aby začalo létat ze vzdálenějších základen, což znamená, že stroje za den jednoduše stihnou méně útoků. Ale to samo o sobě nejspíše nemohlo vést k snížení počtů útoků prakticky na polovinu.

S tím souvisí další možný faktor: opotřebení. Některé ukrajinské zdroje ho označují za hlavní příčinu poklesu intenzity leteckého bombardování. Faktem je, že ve válce je tempo nasazení mnohem větší než v míru. Stroje se „ochodí“ či rozbijí mnohem dříve než v míru.

Ruské letectvo přitom do velké míry spoléhalo na relativně stará letadla (nové se už desetiletí vyrábí se jen v malých počtech). A u řady sovětských a ruských typů navíc armáda nepředpokládala příliš vysokou životnost, a tak ji ani nepožadovala.

Částečně také nejspíše půjde o vliv počasí: zima a s ní související zvýšená oblačnost i výskyt mlh také obecně leteckým útokům tolik nepřeje jako jiné části roku. Takže určitý pokles úderů byl vidět i během předchozích let.

Roli mohou hrát i ukrajinská protiopatření, konkrétně zlepšení v oblasti rušení signálu satelitní navigace. Na tu ruské klouzavé pumy spoléhají jako na hlavní navigační nástroj. Je možné, že došlo ke snížení přesnosti pum na takovou úroveň, že Rusové v útocích polevili, než najdou vhodná protiopatření nebo nějaké úpravy na designu pum.

Příčina může ležet i jinde. Ukrajinské zdroje mluví i o nějaké nespecifikované sabotáži výroby souprav, které z klasické „hloupé“ pumy udělají naváděnou a okřídlenou zbraň (tedy mnohem přesnější a s větším doletem).

Ať jsou příčiny výpadku jakékoliv, Rusko bude nepochybně pracovat na tom, aby je co nejrychleji odstranilo. Letecké pumy pro něj představují velmi důležitý nástroj. Bylo by proto překvapením, pokud by se počty nahlášených leteckých útoků v dohledné době nezačaly zvyšovat –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a nejspíše by to byl také příznak vážných obtíží v ruském letectvu či nějakého zcela mimořádného ukrajinského úspěchu, například v rušení navigačního signálu.