Zprávy z bojiště: Železniční cíle si Rusko vybírá, některé chce využít

Upozornění: Následující přehled si neklade nároky na úplnost. Za skutečným vývojem událostí má nepochybně zpoždění a jistě bude v některých ohledech nepřesný. Řadu tvrzení válčících stran lze potvrdit jen se zpožděním, případně vůbec. Zdroje jsou uvedeny obvykle prokliky v textu. Tím nejvýznamnějším jsou pravidelné zprávy amerického Institute for the Study of War (ISW), což je spíše konzervativní nezisková organizace (více na Wikipedii), která publikuje pravidelné situační zprávy o stavu ukrajinského bojiště.

Na „donbaské“ frontě ruské síly pokračovaly v ostřelování podél celé frontové linie v Doněcké a Luhanské oblasti, nemáme ovšem žádné ověřené zprávy o tom, že by během 25. dubna dosáhly většího úspěchu.

Ukrajinský generální štáb tvrdí, že ukrajinské síly odrazily během dne několik ruských útoků na různých místech fronty, například u Rubižneho. Boje také pokračují přímo ve městě Popasna.

Ruské síly nepochybně tlačí na několika místech a na několika i postoupily, těžko ovšem soudit o kolik. Informací je hodně, většina z nich je ovšem nedůvěryhodných. Například podle čečenského vůdce Ramzana Kadyrova ruské síly ovládly město Rubižne dvakrát během jednoho týdne, konkrétně 20. dubna a 25. dubna.

V okolí města Izjum se ruské jednotky v posledních dnech zřejmě snaží postupovat především směrem k jihu. Předpokládá se, že jejich konečným cílem je obklíčení ukrajinských sil v oblasti, tím bezprostředním se v tuto chvíli zdá být ovšem důležitá železniční trať, která spojuje město Slovjansk se západem země. Boje se k ní podle dostupných informací přiblížily na vzdálenost zhruba 10 kilometrů.

Cílem ruských sil zřejmě není tuto dopravní tepnu zničit, snad proto, že by ji mohly samy využít. To se netýká železničních spojů na západě země, které se proto v posledních dnech staly cílem raketových útoků. Řada pozorovatelů se pozastavila nad tím, proč Rusko podobné útoky neprovedlo dříve a ve větším měřítku. Přesvědčivou odpověď nemáme, svou roli by snad mohl hrát relativně omezený arzenál ruských řízených střel.

Tato spojnice ukrajinským silám slouží k dopravě zásob do oblasti Donbasu a svůj význam by v případě obsazení oblasti měla samozřejmě i pro ruské síly. Ruská armáda totiž z logistického hlediska na železnici ve velké míře spoléhá. Je to dáno jak tradicí, tak ruskou doktrínou, jenž je do značné míry založena na předpokladu, že velké operace povede hlavně při obraně svého území, kde bude možné využívat vlastní železniční sítě.

Ukrajinské síly neustále podnikají protiútoky, které mají narušit ruské snahy o obklíčení jednotlivých jednotek a potažmo i celé oblasti. V rámci jednoho například ukrajinské síly během 25. dubna podle dostupných informací vytlačily ruské síly z města Zavoďje západně od Izjumu. Celkově se ovšem nedá říci, že by se ruský postup v této oblasti obráncům podařilo zastavit.

Během posledních dní je také jasnější, které jednotky ruské velení do útoku nasazuje. Na straně invazních vojsk se bojů v Donbase již účastní vojáci, kteří byli předtím součástí neúspěšné operace na obsazení Kyjeva. Jinak řečeno, přesunuté jednotky nedostaly mnoho času na odpočinek a doplnění stavů.

Podle ukrajinského generálního štábu zaznamenala v okolí Severodoněcku vážné ztráty 30. samostatná motorizovaná pěší brigáda 2. gardové armády. Tyto jednotky předtím působily kolem Černihivu.

V jižní části bojiště je situace poněkud statičtější, ale i tady se možná schyluje k větším operacím. Začneme jako obvykle v Mariupolu. Ve městě pokračuje boj o závod Azovstal. Ruské síly neprovedly velký útok na závod, ale údajně pokračují v čištění budov a areálů v blízkosti samotné ocelárny, a zmenšují tak bráněný prostor.

Na areál také dále útočí dělostřelectvo a zřejmě i letectvo. Například během úterního dopoledne se nad závodem zvedal hustý dým, patrně důsledek ostřelování.

Po týdnech jen malých změn se ovšem může měnit situace v jiných částech jižní fronty. V oblasti kolem města Cherson ukrajinské síly obsadily několik „satelitů“, ze kterých se zřejmě invazní síly stáhly. (Dodejme, že ruské síly zase po několika dnech bojů a ostřelování obsadily vesnici Oleksandrivka západně od Chersonu, nejsou tak pouze na ústupu.)

Údajně se Ukrajinci nacházejí přímo na hranici města, v němž ruské úřady prý na začátek května chystají referendum o vytvoření „Chersonské lidové republiky“, podobně jako tomu bylo v případech Luhanské a Doněcké republiky v roce 2014. Není jasné, zda má Ukrajina v oblasti více sil na větší ofenzívu, cílem postupu může být jen „zkazit“ ruským silám jejich operace.

V oblasti se totiž zřejmě schyluje k eskalaci bojů. Do regionu patrně míří ruské posily z Krymu. Zatím se však zdá, že ruské síly věnují větší pozornost oblasti východně od města Cherson. Podle vojenského náčelníka dané oblasti Alexandra Vilkula vyvíjejí větší aktivitu ve směru na město Kryvyj Rih. Oblast především ostřelují, například s pomocí 300milimetrových raketometů Smerč, podnikly také několik „výpadů“ (možná spíše průzkum) směrem před linii doteku obou armád k severu.

K žádnému útoku zatím nedošlo, ruské síly se zatím pouze přeskupují, ale jejich aktivita v oblasti se rozhodně zvýšila. Zda je to předvoj další ofenzívy, nebo pouze snaha upoutat ukrajinskou pozornost, není v tuto chvíli jasné.

Na závěr jen dodejme, že v tuto chvíli navzdory událostem v Podněstří málokterý analytik očekává nějakou větší aktivitu od tamních ruských sil. Pokud se dostupné informace o počtu mužů (má jít o cca 2000 mužů) nějak zásadně nepletou, jde o útvar příliš malý na to, aby se pustil do samostatných akcí. Těžko by mohl ohrozit oblasti na západě Ukrajiny. Pomoci vyvolat v oblasti neklid, obavy či podpořit případné proruské nálady v Moldavsku by ovšem mohl.