Zprávy z bojiště: Kyjev poslal do boje všechno, co má na ofenzivu

Ruské údery řízenými střelami a drony proti ukrajinským cílům nebyly tento týden příliš silné. Došlo pouze ke dvěma velkým úderům, které nemířily přímo na vojenské cíle, ale na infrastrukturu pro vývoz zemědělských plodin v Oděse a okolí. Především při druhém útoku byly tyto cíle skutečně zasaženy, čímž se zkomplikovalo vypravení dodávek ukrajinského obilí a dalších plodin na světový trh.

Objevil se také zajímavý detail ohledně dronů Šáhid íránského původu. Mluvčí ukrajinského velitelství Jih tento týden uvedla, že Rusové vypouštějí drony smontované v Rusku. Dokazuje to údajně označení dílů na zbytcích bezpilotních letounů, které byly nalezeny po posledních útocích. Pokud tomu tak skutečně je, pak se zvyšuje pravděpodobnost, že Rusové budou moci v příštích měsících zvýšit tempo útoků těmito kamikaze drony.

Ukrajinské bojiště bylo za uplynulý týden svědkem velmi intenzivních bojů v několika oblastech. Začneme jako obvykle od severu, kde byly aktivnější ruské jednotky. Podle ruských zdrojů probíhala ofenziva na celé linii Synkivka-Torske, intenzivnější byla však spíše v severní části této fronty.

Především v této oblasti několik menších ruských útoků vedlo ke změně frontové linie. Ruské zdroje tvrdí, že jde o poměrně významné územní zisky v řádech vyšších desítek čtverečních kilometrů. Částečně to potvrzovaly i některé ukrajinské zprávy.

Jednotky invazních sil zjevně překročily řeku Žerebec, která donedávna tvořila linii fronty a sloužila jako přírodní překážka bránící ruským ofenzivním akcím. Jeden ruský zdroj například uvedl, že ruské jednotky během týdne u Karmazynivky obsadily 59 km2 území. Ukrajinská 25. výsadková brigáda nedokázala udržet své obranné linie. Zdroj také tvrdil, že Ukrajinci měli problémy se svými zálohami, ale není jasné, čeho přesně se to týkalo.

Dlouho však chyběly vizuální důkazy, které by tyto změny dokládaly. Až se zpožděním se objevily záběry, u kterých se podařilo nezávislým analytikům a amatérům doložit místo, kde byly pořízeny, a potvrdit tak alespoň částečně ruský postup.

Ruských zisků bylo dosaženo s nasazením relativně malých sil, které v oblasti byly zřejmě už delší dobu, odhaduje na základě známých údajů pravidelná analýza společnost Rochan Consulting.

Připomeňme, že ukrajinské oficiální vojenské zdroje tvrdí, že Rusové shromáždili mezi Kupjanskem a Lymanem 100 000 vojáků, podporovaných více než 900 tanky a 370 raketomety. Nezávislé zdroje žádné výrazné soustředění ruských sil v oblasti nedokázaly doložit.

Je možné, že Moskva nyní na tyto úspěchy naváže a nasadí do boje další síly. Už zmínění polští analytici také připomínají, že v oblasti severní fronty je mimo jiných umístěna i ruská 1. gardová tanková armáda, která zatím zřejmě do boje nebyla nasazena. Pokud k tomu dojde, může se ruský postup zrychlit.

Celková situace je však nejasná. Není zřejmé, jak veliké jsou ruské zisky, zda se chystá nasazení dalších sil a jak vlastně reaguje ukrajinské velení. A reagovat asi bude muset, protože ruské síly zřejmě dokázaly využít slabosti jednotek, které tento úsek měly na starosti. Kyjev možná bude muset nucen povolat zálohy z jiných částí fronty, což samozřejmě může vést k oslabení obrany jinde nebo zpomalení některých útočných operací.

Nejintenzivnější střety v této oblasti probíhaly v jižní části bachmutské fronty. Ukrajinské jednotky se v posledních týdnech postupně zmocnily zřejmě všech opevněných pozic nad vesnicí Kliščiivka.

V průběhu týdne se bojovalo přímo ve vesnici, kterou v tuto chvíli zřejmě již ukrajinské jednotky mají pod kontrolou celou. Ukrajinské síly pokročily i v útoku na jižněji ležící Andriivku.

I když ukrajinské síly pomalu na jihu města postupují, k obklíčení města je velmi, velmi daleko. I když se bitva tedy vyvíjí příznivěji pro Ukrajinu, rozhodně nelze hovořit o jejím brzkém konci. Aby Ukrajinci mohli skutečně ohrozit ruské pozice v Bachmutu, musely by zahájit útoky i na severním křídle, tedy směrem na Soledar.

V dalších částech bojiště v Doněcké oblasti byla intenzita bojů spíše nižší. Došlo například ke zpomalení tempa ruských snah o posílení pozice kolem Avdiijivky, kterou se dlouhodobě ruské síly pokoušejí obklíčit podobně jako svého času Bachmut.

Naopak na hlavních dvou osách ukrajinské jižní ofenzivy bojovaly obě strany s velkým nasazením.

Na východnější ose útoku zhruba od Velike Novosilky se tento týden ukrajinské jednotky zmocnily vesnice Staromajorske. V brzké době zřejmě padne i vedlejší Urožajne, pozice obránců je příliš nevýhodná.

Zároveň je podle některých vojenských analytiků stále jasnější, že tento směr útoku je vlastně pomocný. Většina sil je nasazena v druhé, západněji ležící ose útoku, které se ještě budeme věnovat. V tuto chvíli není doloženo, že by ukrajinské velení k útokům od Velike Novosilky povolalo nějaké dodatečné jednotky, aby nahradilo oddíly, které tu útok provádí od začátku června. Pokud se to nezmění, je velmi pravděpodobné, že tempo útoků se minimálně výrazně zpomalí, nebo se zcela zastaví.

Nejasná je situace stavu ruských jednotek, které úsek brání. Ukrajinský 3. pluk zvláštního určení zajal ve Staromajorskem několik příslušníků ruského 247. výsadkového pluku, který údajně měl podstatně méně mužů, než by tabulkově měl mít.

Výsadkové jednotky se k obraně první frontové linie v ruské armádě obvykle nepoužívají. Tvoří spíše zálohu připravenou pro případ nějaké náhlé potřeby či problému. Ohrožení Staromajorskeho mohlo být možná z pohledu ruského velení takovým případem. Pokud ovšem ruští výsadkáři plní i v tomto úseku úlohy frontové pěchoty (podobně jako v poslední době u Bachmutu, když jiné jednotky úkol nezvládly), mohlo by to znamenat, že ruská armáda má větší problémy s nedostatkem mužstva, než se dosud zdálo. Ale nepředbíhejme, ruská obrana se v dosavadním průběhu ofenzivy zdála být vždy dostatečně obsazena.

Ještě tvrdší boje probíhaly ve druhém směru ukrajinské ofenzivy, tedy jižně od Orichivu. Ukrajinské jednotky tu ve středu 26. července zahájily velký útok, jednalo se o největší nasazení obrněné techniky od zahájení protiofenzivy na začátku června.

Jeden ruský bloger tvrdil, že Ukrajinci nasadili 80 obrněných vozidel. Jiné zdroje uváděly, že bylo nasazeno kolem 30 kusů techniky, a bohužel v tuto chvíli není jasné, kde přesně leží pravda.

Mechanizovaný útok přinesl ukrajinské straně značné ztráty, zároveň se ovšem ukázalo, že nasazení techniky může přinést určité taktické výsledky. V okolí vesnice Robotyne útok posunul frontovou linii o několik kilometrů jižním směrem. Ukrajinské síly se zřejmě poprvé dostaly k první linii ruských zákopů s „dračími zuby“ a protitankovými příkopy. Ukrajinské síly se jej dokonce zkusily neúspěšně experimentálně překonat, když na něj vyslaly bojové vozidlo bez posádky.

Nejdůležitějším aspektem útoku ovšem bylo, jaké síly na něj ukrajinské velení nasadilo. Z fronty byla nejspíše vyřazena ta část jednotek určených pro ofenzivu (tzv. 9. sbor) a místo ní byly nasazeny jednotky z tzv. 10. sboru. Připomínáme, že původně chtěli Ukrajinci zřídit tři sbory, ale neměli pro ně dost techniky. Do boje tak byla pravděpodobně nasazena většina sil vyčleněných pro letní ofenzivu.

Když byla protiofenziva zahájena, 10. sbor drželi ukrajinští velitelé v záloze. Pravděpodobně měl být nasazen do případných vzniklých mezer v ruských obranných liniích, až síly „prvního sledu“ (tj. 9. sbor) dosáhnou průlomu. Protože k tomu nedošlo, zůstal 10. sbor až do této chvíli v záloze. To také znamenalo, že 9. sbor bojoval v oblasti již více než sedm týdnů a jednotky byly vyčerpané. Ukrajinské vrchní velení alespoň v krátkodobém horizontu zřejmě dospělo k názoru, že by mělo nasadit do boje nové a čerstvé síly.

To může přinést pochopitelně řadu výhod. Třeba v tom, že mužstvo i velení (včetně Jižního operačního velitelství) mělo čas poučit se z prvních dní ofenzivy, kdy byl 9. sbor rychle zastaven ruskou obranu.

Není jisté, jak to s poučením ovšem bylo. Někteří proukrajinští váleční komentátoři a blogeři poukazují na to, že útoky z posledních dní v některých případech zjevně skončily vysokými ztrátami. Není jasné, do jaké míry za to může náhoda, připravenost ruské obrany či chyby ukrajinských velitelů. Ostatně i některé zahraniční analýzy upozorňují na to, že hlavně ve vyšších patrech ukrajinské armády stále není dostatek důstojníků s kvalitním západním vojenským vzděláním. Situace se v tomto ohledu mění údajně výrazně pomaleji než na nižších velitelských stupních.

Vraťme se ovšem na bojiště. Nasazení 10. sboru znamená nejspíše ještě jedno, jak upozornil analytik Konrad Muzyka: Ukrajinské velení neočekává náhlý průlom ruské obrany. V tuto chvíli nemá už v záloze žádné velké síly, které by takový průlom dokázaly využít a rozšířit. Pokud nejsou síly z fronty odveleného 9. sboru v extrémně dobrém stavu a ke střídání nedošlo z nějakých jiných důvodů než jeho vyčerpání, bude mu obnova sil nějakou dobru trvat. Podle odhadů vojenských odborníků nejméně měsíc, spíše dva.

Ukrajinské velení tedy podle všeho bude pokračovat ve strategii postupného vyčerpání a „opotřebení“ protivníka. Což je vlastně taktika, která se osvědčila loni v létě, kdy ruská armáda postupně přišla při svých útocích o tolik mužů, že už neměla dost na obsazení obranných pozic. Proti loňskému létu má ovšem ukrajinská armáda lepší dělostřelectvo, a v současnosti se tak soustředí hodně na to, aby vyhrála souboj s ruskou artilerií. Pokud se to povede, Rusko přijde o výhodu v pro něj vůbec nejdůležitější zbrani.

Tento způsob boje se pochopitelně neobejde bez vlastních ztrát, a to jak mužů a žen ve zbrani, tak materiálu. V tomto ohledu zřejmě poměrně velkou roli hraje nedávné rozhodnutí USA o dodávkách kazetové munice, která už se na Ukrajině, především na jihu, zjevně začala používat. Spojené státy mají na skladě podle dostupných údajů zhruba tři miliony kusů této munice, kterou už americké síly nepoužívají.

Ukrajině se tak otevřel zcela nový zdroj na bojišti velmi účinného typu munice pro jeho děla. A i když je nasazení této munice kontroverzní záležitostí, ve skutečnosti už tak děsivou situaci příliš nezhorší. V okolí současné linie fronty jsou miliony kusů protitankových i protipěchotních min a velké množství nevybuchlé munice (i té kazetové, kterou Rusko používá ve velkém). I bez nasazení americké kazetové munice jde tedy o oblast extrémně nebezpečnou, kterou bude nutné kompletně odminovat.

Nedostatek klíčové dělostřelecké munice tedy ukrajinské útočné snahy v dohledné době patrně nezastaví. Přesto pro ukrajinské síly na jižní frontě bude asi obtížné udržet tempo postupu. Ruské obranné pozice zdaleka nejsou proražené, naopak budou jen hustší a zřejmě i obsazené kvalitnějšími jednotkami (pokud nejsou ruské problémy s nedostatkem mužstva větší, než se zdá).

Rusové také stále mají kam ustupovat. Za sebou mají další a další linie zákopů a připravených krytů, do kterých se mohou stáhnout, když bude jejich pozice neudržitelná. Útoky přitom pochopitelně pro ukrajinské síly znamenají ztráty, někdy i značné jako v posledních dnech.

Zajímavé v tomto ohledu je, že dosavadní ukrajinské ztráty tvořila z velké části technika sovětské provenience, třeba bojová vozidla pěchoty BMP-1 či tanky T-72. To mimochodem znamená, že ukrajinské síly nejspíše utrpěly značné ztráty i na lidech. Technika sovětského původu se v průběhu celého konfliktu neukázala jako příliš odolná. Výsledky moderních západních strojů jsou mnohem lepší. Těchto strojů však není stále k dispozici dost.

Abychom situaci naposledy shrnuli: Ukrajinské jednotky v tomto týdnu při hlavním útoku utrpěly značné ztráty, nasazení nových jednotek ovšem znamená, že by měly mít dostatek mužů a žen a techniky, aby mohly pokračovat v útocích. V příštích dnech se ukáže, zda si tento „druhý sled“ povede na bojišti lépe než nováčci, kteří do bojů vstoupili na začátku června.

Na závěr se jen krátce zastavme v Chersonské oblasti, kde se situace za posledních několik dní nijak zásadně nezměnila.

Ruské síly pokračovaly v rutinních dělostřeleckých úderech na Cherson a ukrajinské pozice severně od řeky Dněpr. Na druhé straně Ukrajinci udržovali své pozice u Antonivského mostu. Podle některých ruských zdrojů své předmostí rozšiřují a provádí z něj lokální útoky na ruské pozice na východ i západ od mostu.

Informace: V článku jsme opravili jeden výskyt zkomoleného názvu obce Staromajorske. Za chybu se čtenářům omlouváme.