Článek
Je tomu pár dní, co palestinské hnutí Hamás oznámilo, že pozastavuje propouštění rukojmích, jichž se teroristé zmocnili během krvavého útoku na jih Izraele v říjnu 2023.
Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Premiér Benjamin Netanjahu Palestince varoval, že jestli do sobotního poledne izraelské rukojmí nepropustí, pracně vyjednané příměří skončí. Americký prezident Donald Trump pak svému blízkovýchodnímu spojenci poradil, že pokud Hamás nedodrží slovo, měl by „rozpoutat peklo“.
Obě znesvářené strany se nakonec ve čtvrtek podle listu Haarec dohodly na pokračování příměří, opět ale vyvstala otázka, jaký by byl poměr sil, pokud by Izrael svoji operaci v Pásmu Gazy obnovil.
Z vojenského hlediska je odpověď jednoduchá: Hamás přestal klást koordinovaný odpor i na posledních zbytcích území Pásma Gazy nejpozději v polovině loňského roku. Většina jeho vojenského velení je zlikvidovaná a infrastruktura skrýší se zbraněmi je po měsících izraelských úderů vyčerpaná.
Izrael je nyní v mnohem silnější pozici než na začátku války nebo třeba ještě před rokem. Bojovat s teroristickým hnutím by pro něj nemělo představovat velkou výzvu.
Hamás už vojensky skoro neexistuje
V minulosti jsme opakovaně upozorňovali na schopnost vojenského křídla Hamásu „vracet“ se i tam, kudy mnohdy i víckrát prošla izraelská armáda a její „čisticí operace“.
„Verze armády je taková, že vojenská struktura Hamásu tam byla zlomena. To ale platí jen o konvenční armádě, a ne o flexibilních gerilových operacích. Jsou tam jednotlivci jako například snajpři, kteří kladou nástražné výbušné systémy a tak dále,“ popsal zhruba před rokem situaci ve městě Gaza izraelský analytik Michael Milstein z telavivského think-tanku Institut pro národní bezpečnostní studia.
Stejně jako mnozí další i on tehdy mírnil sebevědomá prohlášení o likvidaci většiny vojenské síly Hamásu v době, kdy izraelští vojáci teprve dobývali jih Gazy a zároveň museli řešit opakované oživování ozbrojeného odporu Hamásu ve městě Gaza, které izraelská armáda obklíčila už zkraje listopadu 2023.
Teď je ale situace velmi odlišná. Izraeli se nejpozději během léta podařilo zlomit poslední koordinovaný odpor Hamásu i na samém jihu Gazy a od té doby se mohl plně soustředit na likvidaci zbytků vojenské infrastruktury, která je v důsledku toho jestli ne zničená, tak velmi oslabená.
„Hamás v Chán Júnisu i Rafahu utrpěl těžké ztráty a už neoperuje v rámci efektivních vojenských jednotek,“ hodnotil v polovině září 2024 Institut pro studium války (ISW) bojeschopnost vojenského křídla Hamásu. „Během prvních izraelských operací v Chán Júnisu mezi prosincem 2023 a dubnem 2024 Hamás zorganizoval sice neúspěšnou, ale promyšlenou obranu. V létě 2024 už se zmohl jen na oportunistické útoky postrádající taktickou sofistikovanost,“ dodali analytici z amerického think-tanku.
Nejsmrtelnější útok v dějinách Izraele
Útok ze 7. října 2023 byl nejsmrtelnějším v historii Izraele. Hamás a další palestinské ozbrojené skupiny během něj zavraždily více než 1200 lidí, většinou civilistů, a odvezly do Pásma Gazy několik stovek rukojmích.
Izrael reagoval okamžitým vyhlášením války Hamásu s cílem hnutí zničit a zahájil intenzivní bombardovací operaci, po níž následovala pozemní invaze. Ta má zničující dopady a podle palestinských úřadů kontrolovaných Hamásem již bylo zabito více než 40 tisíc lidí. Odhaduje se také, že přibližně 90 procent Palestinců muselo v důsledku bojů opustit své domovy.
Když ISW hodnotil stav Hamásu letos v lednu u příležitosti vyhlášení příměří, mluvil už o vojenské porážce.
„Izraelská armáda Hamás vojensky zničila prostřednictvím čisticích operací a cílených útoků. Izrael Hamás nejprve izoloval a pak oslabil až do té míry, že nemůže nadále operovat, dokud nebude znovu zorganizován, což podle doktríny odpovídá definici zničení vojenské síly. Hamás ke konci roku 2024 nebyl schopný zamezit žádné izraelské operaci, čímž ukázal svou slabost,“ napsal institut.
To ovšem určitě neznamená, že Hamás už nemá žádné muže ve zbrani.
Verbování nových sil
Deník The Wall Street Journal v polovině ledna informoval, že v Gaze pod vedením Muhammada Sinvára (mladšího bratra bývalého lídra Jahji Sinvára, pozn. red.) probíhá rekrutování nových bojovníků a snahy o znovuvybudování vojenského křídla Hamásu.
Ostatně verbování a výcvik neustaly ani během rok a čtvrt trvajícího konfliktu – podle nedávné zprávy agentury Reuters, odvolávající se na americké tajné služby, se Hamásu od začátku války podařilo do svých řad přivést 10 až 15 tisíc nových bojovníků.
Zbylí ozbrojenci ostatně bývají vidět při propouštění rukojmích, jelikož je teroristické hnutí rádo ukazuje.
Kolik jich je, není známo. Velmi pravděpodobně už ale nejsou zdaleka tak dobře organizovaní, nemohou se opřít o roky budovanou síť skrýší, nemají bohatou zásobou zbraní ani výcvik.
Připomeňme, že Izraeli se během konfliktu podařilo zlikvidovat většinu vojenských lídrů Hamásu. Minimálně od loňského jara měl židovský stát do značné míry pod kontrolou i pohyb lidí po celém Pásmu, a to díky dvěma koridorům předělujícím celé území od západu na východ.
Konkrétně šlo o koridor dělící Pásmo Gazy vedví jižně od Gaza City (ten podle médií izraelští vojáci opustili nejspíš v neděli) a tzv. Filadelfský koridor na samé hranici s Egyptem, kde se Izraelci zaměřili na přerušení pašeráckých stezek (a zůstávají tam). Pravidelně navíc vyráželi po celé Gaze do útoků, jejichž cílem bylo zničit co nejvíc z toho, co zbylo z vojenské infrastruktury Hamásu.
Filadelfský koridor.
Není pochyb, že silová převaha byla na straně Izraele už na začátku války, ale nyní se propast ještě víc prohloubila. Zatímco Hamás je po vojenské stránce pouhým stínem toho, čím byl před 7. říjnem, Izrael zůstává silný a během posledního zhruba roku a půl se mu podařilo kromě Hamásu oslabit v podstatě i celá tzv. osa odporu v čele s Íránem, takže se může na případné další boje plně a „nerušeně“ soustředit.
Hlavní spojenec v podobě USA se navíc zdá být Izraeli nakloněn víc než dřív. Zatímco bývalý prezident Joe Biden Netanjahua tlačil k ukončení bojů kvůli vysokým civilním ztrátám a hrozil zastavením dodávek zbraní, Donald Trump je mnohem benevolentnější. Notnou část světa ostatně pobouřil svými prohlášeními o nuceném vystěhování Palestinců a přestavbě Gazy na „blízkovýchodní riviéru“, což kritici označují za etnickou čistku.
Politicky Hamás přežil
Nutno ovšem podotknout, že vojenská porážka Hamásu nic nezměnila na tom, že jde stále o jedinou alespoň částečně funkční a vládnoucí politickou entitu v Pásmu Gazy.
Hned po lednovém vyhlášení příměří byly podle reportáže AP v ulicích Gazy k vidění „tisíce“ uniformovaných příslušníků Hamásem ovládané policie a hnutí od té doby svou vládu v oblasti nepochybně utužuje a postupně znovu sbírá i svou vojenskou sílu.
Těžko říct, zda na tom mohou něco změnit další boje. Cíl zničit Hamás i jako politickou entitu prostřednictvím vojenské operace v Pásmu Gazy vyvolává pochybnosti už od začátku války a například i mluvčí izraelské armády Daniel Hagari se loni v červnu nechal slyšet, že zničení Hamásu čistě vojensky – bez zaručení nějaké politické alternativy – je nemožné a mluvení o něm je „házením písku do očí veřejnosti“.
