Článek
Izrael minulý týden poslal své vojáky a obrněná vozidla přímo do centra Rafahu. Operace na samém jihu Pásma Gazy se tímto dostává zhruba měsíc po jejím spuštění do nové fáze.
V první fázi izraelští vojáci získali kontrolu nad hraničním přechodem s Egyptem, ale pohybovali se hlavně na východním předměstí Rafahu mimo hustou zástavbu města.
Před plnohodnotnou ofenzivou přímo do centra Rafahu, který byl před spuštěním operace plný civilistů ze všech koutů Pásma Gazy, Izrael varovala řada mezinárodních aktérů v čele s USA. Americký prezident Joe Biden Izraeli pohrozil, že pokud plnohodnotnou ofenzivu skutečně spustí, Spojené státy mu přestanou dodávat určité druhy zbraní.
Izrael se i přesto rozhodl probojovat hlouběji do města.
Kam až Izrael postoupil?
Samotná izraelská armáda minulý pátek potvrdila, že „je v centru Rafahu“, a například v neděli oznámila, že zabila několik ozbrojenců a našla sklad zbraní v uprchlickém táboře Jabna, který leží v husté zástavbě zhruba ve středu jižní části města. Izrael také tvrdí, že má pod kontrolou celý Filadelfský koridor, což je cesta vedoucí podél hranice s Egyptem až k moři.
Analýza satelitních snímků deníku Washington Post (WP) už minulý týden potvrdila, že izraelská obrněná vozidla vjela až přinejmenším na okraj západní hustě zastavěné čtvrti Tal as Sultan, kde se podle WP koncentruje mnoho z těch civilistů, kteří ještě z města neutekli.
Značné množství izraelských sil se podle satelitních snímků shromažďovalo také poblíž oblasti Awda, která je podle WP považována za „srdce města“.
V podstatě stejný obrázek ukazuje i mapa vypracovaná Institutem pro studium války (ISW), v níž analytici amerického think-tanku vyznačují aktuální pozice podle nejnovějších ověřených informací.
Zatím to tedy vypadá, že Izrael rozšířil takzvané čistící operace v nejméně půl kilometru (místy i víc) širokém pásu napříč celým jižním okrajem města.
Prozatímním cílem je zřejmě kontrola hranice
Dosavadní postup, pokud se tedy Izrael nestáhne, dává židovskému státu možnost přerušit pašerácké stezky teroristů z palestinského hnutí Hamás přes hranici s Egyptem, což by mohlo významně snížit dodávky zbraní a dalších klíčových zdrojů pro Hamás do Pásma Gazy.
Otázkou ale je, co bude dál.
Bílý dům se sice už minulý týden nechal slyšet, že dosavadní operace v Rafahu nepřekračuje jeho červenou linii, protože zatím nejde o plnohodnotnou ofenzivu. USA tak Izraeli nepřestanou dodávat zbraně. Biden ale nepřestává tlačit na Izrael, aby operaci ukončil a uzavřel s Hamásem příměří a svou hrozbu přerušením dodávek zbraní neodvolal.
Plán příměří v Gaze představený Bidenem
Americký prezident Joe Biden na konci května představil, jak řekl, izraelský třífázový plán na příměří v Pásmu Gazy. Válka mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás tam trvá od loňského 7. října, kdy Hamás a další organizace podnikly teroristický útok na Izrael.
První fáze
- Šestitýdenní příměří, během něhož se izraelské síly stáhnou „ze všech obydlených oblastí Gazy“ a neozbrojení palestinští civilisté se budou smět vrátit domů.
- Hamás propustí určitý počet izraelských rukojmí, případně pošle pozůstatky některých zemřelých, a Izrael pustí na svobodu stovky palestinských vězňů.
- Izrael umožní „nárůst“ dodávek humanitární pomoci, denně by do Gazy mohlo přijíždět 600 kamionů.
- Přes zprostředkovatele začnou vyjednávání mezi Hamásem a Izraelem. Když uspějí, přistoupí se k dalším fázím plánu.
„Toto je rozhodující moment,“ prohlásil Biden, když představoval plán příměří. Hamás podle něj musí návrh přijmout a ukázat, že to s mírem myslí vážně.
Druhá fáze
- Hamás vrátí všechny zbývající rukojmí, Izrael stáhne veškeré své síly z Gazy.
- Následuje trvalé příměří.
Třetí fáze
- Hamás vrátí pozůstatky všech zemřelých rukojmích.
- Začne „velký rekonstrukční plán“ válkou zničené Gazy. Spojené státy a další země pomohou s obnovou obytných domů, škol i nemocnic.
Zdá se navíc, že izraelská vláda vůči americkému tlaku není zcela imunní a vojenské operace kvůli naléhání Washingtonu (a možná i dalším zahraničním tlakům) alespoň částečně omezuje.
Tak dění posledních dní a týdnů vysvětluje článek deníku Wall Street Journal (WSJ), který s odkazem na izraelské i americké zdroje seznámené s vyjednáváním uvádí, že Izrael upustil od původního plánu poslat do Rafahu dvě celé divize a rozhodl se pro menší operaci s cílem dostat pod kontrolu blízké okolí hranice s Egyptem a zamezit proudění zbraní a zásob po pašeráckých stezkách.
Tomu přesně odpovídá dění posledních dní a povaha dosavadních pozorovaných vojenských operací, na což v jednom ze svých reportů upozorňuje i ISW. Na druhou stranu ale jeden z izraelských zdrojů řekl, že upravení plánů ofenzivy „neznamená, že se Izrael vzdal dosažení cíle v podobě porážky Hamásu v Rafahu“.
Jak toho chce ale Izrael dosáhnout a zároveň neporušit Bidenovu podmínku, už ale nezaznělo.
Mapa s vyznačenými místy, o kterých se zmiňujeme v textu.
Co bude dál?
To je totiž velmi zapeklitá otázka a těžko říct, jestli na ni vůbec někdo zná odpověď.
Bidenovy červené linie sice nemají jasně danou hranici a podle některých pozorovatelů už byly v podstatě překročeny. I když si je ale vyložíme mírně a budeme předpokládat, že Washington se spokojí s tím, že civilní ztráty v Rafahu budou menší než při předešlých operacích v Chán Junísu nebo ve městě Gaza, pořád bude za takových podmínek dosažení „úplné porážky Hamásu“ v Rafahu nesmírně těžkým úkolem.
Svědčí o tom ostatně i skutečnost, že kromě operací v Rafahu izraelská armáda zasahovala proti Hamásu v posledním týdnu i v jižní části města Gaza a nyní například i v Burádži, která leží ve středu Pásma Gazy. Už poněkolikáté tak dochází k tomu, že Hamás se vrací i tam, odkud byl v minulosti vyhnán ještě v době, kdy nikdo nezastíral, že jde o plnohodnotnou ofenzivu.
Připomeňme, že například izraelský poradce pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi nedávno uvedl, že armáda bude pro dosažení svého cíle potřebovat ještě asi sedm měsíců.
Izrael přitom mezitím čelí stále hlasitější kritice a tlaku na ukončení vojenských operací a humanitární organizace, USA i další západní vlády upozorňují, že pro 800 tisíc až asi milion civilistů, kteří z Rafahu utekli, nejsou zajištěny adekvátní podmínky.
Přímo v Rafahu ostatně už i přesto, že Izrael podle všeho volí opatrnější postup, rovněž dochází i k civilním obětem.
Největším terčem kritiky se stal izraelský úder na stanový tábor, kde přebývali civilisté, při němž mělo podle Hamásem ovládaných úřadů zemřít nejméně 45 lidí. Izrael akci označil za tragickou nehodu a tvrdí, že vysoký počet obětí způsobila sekundární exploze zasažených zbraní Hamásu, a nikoliv izraelská munice.
Celkové množství civilních obětí v Rafahu je každopádně neznámé. Palestinské úřady opakovaně hlásily desítky mrtvých, ale nejsou ověřené a samy ani nerozlišují mezi civilisty a bojovníky.
