Zprávy z bojiště: Rusové hromadně ustupují, na jihu se rýsuje nová linie fronty

Ukrajinské síly dál rozvíjí útoky na dvou místech bojiště: na severu směrem do nitra Luhanské oblasti, na jihu pak postoupily směrem na jih v Chersonské oblasti.

Po dlouhé době došlo k bojům kolem státní hranice severně od Charkova. Tyto oblasti ruská armáda opustila v září po úspěchu ukrajinské ofenzivy směrem na Kupjansk. V posledních dvou dnech tu došlo k nejméně dvěma menším ruským pokusům o útok. Jejich cílem je zřejmě pouze odradit ukrajinské velení od přesunu jednotek od Charkova do oblastí intenzivnějších bojů.

V severní části bojiště fronta zhruba probíhá na hranici Charkovské a Luhanské oblasti (z ruského pohledu tedy Luhanské lidové republiky). Po obsazení Lymanu ukrajinské síly postupně obsadily velkou část území za řekou Oskil severně od Lymanu. Linie fronty se tedy „srovnala“ do severojižního směru zhruba na následující úrovni.

Linie fronty je patrně velmi neostrá. Ruské jednotky zřejmě velké části území opustily prakticky bez boje (ne všude) a stahují se východním směrem. Ukrajinské síly osvobozené území pročesávají a přesouvají se do nových pozic, ze kterých by mohly pokračovat v útoku východním směrem.

Podle některých zdrojů se bezprostředně po obsazení Lymanu pokusilo kyjevské velení ovládnout město Kreminna na jihu tohoto úseku, ovšem neúspěšně. Město je pro obranu výhodné: je poměrně rozlehlé, nabízí tedy řadu úkrytů, prostředkem navíc teče řeka, která zpomalí útočníky, a zásobovací cesty vedou lesem, takže nejsou tak zranitelné vůči dělostřelectvu.

Zřejmě proto ukrajinské jednotky na Kreminnu v současné době podle dostupných informací neútočí, pouze ji ostřelují. Je velmi pravděpodobné, že ukrajinské velení se město pokusí obejít ze severu a donutit obránce k ústupu hrozbou obklíčení jako u Lymanu.

První důležitý krok v tomto směru už ukrajinské jednotky podnikly: údajně již přerušily hlavní spojnici mezi Kreminnou a Svatove, tedy silnici P-66.

Pro ruské síly je to nepříznivá zpráva mimo jiné i proto, že tato silnice vede de facto po hřbetu vyvýšenin nad městem Svatove. Pokud je ruské síly nebudou ovládat, těžko mohou město udržet. Protivník bude mít jejich postavení takříkajíc jako na dlani, a bude tedy schopen přesně sledovat jejich pohyb a řídit palbu dělostřelectva.

I proto se v tuto chvíli zdá mnohým analytikům spíše pravděpodobné, že ani tuto obrannou linii se ruským a proruským silám nepodaří udržet. Pozice v okolí Kreminny mohou být silné, ovšem linie je dlouhá a ruských jednotek málo. Na frontě se sice objevují první mobilizovaní, ale ti neměli čas na žádný výcvik a je těžké uvěřit, že by dokázali zastavit mnohem zkušenější a v mnoha ohledech lépe vybavené ukrajinské jednotky.

Pokud se situace na frontě nijak zásadně nezmění (a není jasné, proč by měla), ruské jednotky v této oblasti v příštích dnech čeká další ústup východním směrem. Zda se v odhadu mýlíme, či nikoliv, bychom mohli vědět poměrně brzy. Někteří ruští blogeři na základě informací od svých kontaktů na frontě očekávají útok na severní frontě během dneška, tedy 6. října.

Zatímco na severní části fronty by ukrajinské síly mohly být připravené na další kolo operací, na jižní, tedy chersonské frontě stále postupují. „Oddechový čas“ a konsolidace nových pozic po rychlém vývoji posledních dní teprve přijdou.

Jak patrně víte, od 1. října probíhal ve východní části oblasti velký útok obrněných sil, o kterém jsme psali v posledním textu. Ukrajinské velení zaútočilo v den, kdy byla nízká oblačnost, aby ztížilo práci ruskému letectvu. Před nástupem tanků a mechanizované pěchoty také údajně proběhl velký elektronický útok, jehož cílem bylo uzemnit ruské bezpilotní průzkumné prostředky v regionu, které by mohly útok odhalit příliš brzy a především by účinně řídily palbu ruských děl a raketometů.

To zřejmě úplně nevyšlo. První útok údajně zastavilo dělostřelectvo, ale ukrajinské síly nakonec ruskou obranu prorazily a postoupily za den zhruba o 20–30 kilometrů. Zdá se, že podobně jako v jiných oblastech i tady ruské jednotky neměly jednoduše dost mužstva a k dispozici nebylo dost rezerv, které by mohly díry v obraně „ucpat“.

Mimochodem, v následujících dnech počasí nebylo ovšem pro ukrajinské jednotky úplně příznivé: začalo pršet, což mimo jiné znamenalo, že mimo silnice byl terén pro ukrajinskou těžkou techniku velmi špatně průjezdný. Tanky a další těžká vozidla zůstávají do značné míry odkázány na cesty a silnice, na kterých jsou pak zranitelné vůči útokům letectva či dělostřelectva. To měl být problém například u obce Dudčany, tedy jižní hranice ukrajinského postupu v prvních dnech útoku.

Deště ovšem nebyly vytrvalé a ofenzivu zřejmě pouze zpomalily. Za první ruskou linií obrany (stejně jako během ofenzivy na severu) nebyly žádné velké zálohy. Jak to tedy podmínky dovolily, ukrajinské jednotky rychle rozšířily svůj původní průlom.

Původně směřovaly v podstatě jižně po silnici T0403 podél Dněpru, ale z tohoto hlavního směru se oddělila řada menších jednotek, které obsadily vesnice a městečka ležící západním směrem. Ruské jednotky tak nemohly vpadnout postupujícím ukrajinským jednotkám do boku.

Naopak se řada z nich dostala do velmi nevýhodného postavení. Ruské posádky čelily útoku ze severu, který Ukrajina spustila zároveň s hlavní ofenzivou, aby je „upoutala“ na místě. Jak se průlom prohluboval a především rozšiřoval, ukrajinské jednotky začaly ohrožovat ruská obranná postavení nejen ze severního, ale i z dalších směrů. Některé ruské jednotky na částech severní chersonské fronty tak zřejmě byly zničeny, donuceny se vzdát nebo se raději stáhly, než by riskovaly zničení.

Poslední ranou pro severní část ruské chersonské fronty byl pak pád městečka Davydiv Brid, které leží na západě chersonského předmostí, tedy přesně na opačné straně, než kde došlo k úspěšnému průlomu ukrajinských tanků. O dobytí této lokality se ukrajinské jednotky pokoušely prakticky od začátku ofenzivy na konci srpna, ale především ruští výsadkáři kladli tuhý odpor.

Ještě během 3. října ruské jednotky v městečku odrazily pokus o velký ukrajinský útok. Následujícího dne ale byly z města vytlačeny, a to spustilo dominovou reakci. Ze svých pozic se začaly stahovat všechny ruské posádky v oblasti ohraničené městečkem Davydiv Brid na západě a obcí Dudčany na východě. Obě místa od sebe dělí zhruba 40 kilometrů, počítáno vzdušnou čarou.

Zatím se nezdá, že by se tento ústup zcela zastavil. Ruské síly po celé délce tohoto úseku se zřejmě dále stahují směrem na jih. Nejde podle všeho o bezhlavý útěk, ale o velmi rychlý ústup. Reportérům listu The Washington Post, kteří jsou v oblasti, ukrajinští vojáci řekli, že po ruských jednotkách nezůstává prakticky žádné vybavení či technika. Odchod tedy bývá dobře připravený. A ruské jednotky se během ústupu navzájem kryjí a kladou odpor mobilním ukrajinským oddílům, které se je snaží tlačit směrem na jih.

Kde se ruské síly zastaví a pokusí vytvořit novou linii, není jasné. Největší počet ruských jednotek u Chersonu je v jihozápadní části celé oblasti, tedy kolem samotného města. Cílem ruského ústupu je tedy zřejmě výrazně „zkrátit frontu“. Na druhou stranu koncentrované jednotky budou dobrým cílem pro ukrajinské dělostřelectvo.

Satelitní záběry ovšem prozrazují, že Rusové v posledních dnech velmi aktivně připravují obranné pozice u přehrady Nova Kachovka. Pokud to tak skutečně bude, znamenalo by to, že ukrajinský útok z 1. října povede k posunu fronty zhruba o 70 kilometrů.