Zprávy z bojiště: Co čekat od ruského ústupu z Chersonu?

Aktualizace: Klíčový předpoklad, že ruský ústup z Chersonu bude postupný, se prakticky několik hodin po vydání textu ukázal jako mylný. Ruské jednotky začaly rychle ustupovat přes řeku, a již během noci z 10. na 11. listopadu za sebou zničily jak silniční Antonovský most (v té době použitelný jen lehčími vozidly a chodci) i nedaleký silniční most u Chersonu. Rozsah ruských ztrát, ať už na mužstvu nebo technice, je v tuto chvíli (v poledne 11. listopadu) nejasný.

V tomto díle Zpráv z bojiště se výjimečně zaměříme na jednu jedinou část fronty a událost: ohlášený ruský ústupu od Chersonu.

Jak patrně víte, ve středu odpoledne oznámil ruský ministr obrany Sergej Šojgu (ne Vladimir Putin), že situace jednotek na chersonském předmostí za Dněprem je neudržitelná. Ty tedy dostaly rozkaz se stáhnout.

K tomuto výsledku situace směřovala v podstatě od chvíle, kdy ukrajinské síly dostaly k dispozici raketové systémy HIMARS a M270 v létě letošního roku. I když nejde zrovna o ideální zbraně pro útoky na tak odolné cíle, jako jsou betonové mosty, opakované útoky postupně vyřadily z provozu všechny stálé mosty přes řeku Dněpr. Místo nich postupně ruské síly vybudovaly řadu náhradních tras.

Ruská strana od té chvíle měla na předmostí výrazně horší situaci než protivník. Ještě v srpnu se pokusila ruská armáda o větší protiútok, pak už do značné míry reagovala pouze na ukrajinské iniciativy. Ruské jednotky sice nikdy nebyly úplně bez munice a pohonných hmot, rozhodně však byly v nevýhodě.

Zničení chersonského předmostí i tak zjevně nebylo pro ukrajinské síly jednoduchým úkolem. Obrana nikdy nebyla tak řídká jako v září u Charkova a v oblasti byla řada (na poměry ruské armády) dobrých jednotek. Ztráty tedy byly nejspíše značné na obou stranách a ukrajinský postup pomalý.

Přesně to by mohl být cíl ruského velení – a to nejen do této chvíle, ale i v blízké budoucnosti.

Ruský ústup z Chersonu v určitých ohledech zřejmě probíhal již delší dobu. Moskva z území stahovala část těžké techniky a dobrých jednotek. Ty do značné míry nahradily jednotky složené spíše z nově mobilizovaných.

Na místě zůstává stále hodně mužů, podle seriózních odhadů možná 30 až 40 tisíc. Podle některých hlasů z bojiště jim někde chybí těžká technika – možná právě proto, že už byla odsunuta. I tak jde stále o významnou bojovou sílu.

Pokud se ruské síly nezhroutí, mohou ukrajinské síly zadržovat dlouho dobu.

Především kolem Chersonu a také uvnitř města vznikaly i v posledních dnech nové obranné pozice. Naznačují to jak satelitní záběry, tak i záběry ze samotného Chersonu, do jehož centra například ruské síly navezly řadu malých betonových bunkrů.

Bez dalších úprav je jejich vojenská hodnota podle některých komentátorů pochybná, ale na to ruské síly ještě možná budou mít čas. Boj o město nezačal a zatím není jasné, kdy by začít mohl.

Ukrajinské síly během 9. listopadu nezaznamenaly žádné potvrzené větší územní zisky. Například skupina DeepStateUA, která provozuje jednu z uznávaných map situace na bojišti na základě veřejně dostupných zdrojů, ještě večer 9. listopadu uváděla, že zatím zveřejněné záběry údajného postupu ukrajinských vojsk nejsou až na výjimky příliš průkazné. (Aktualizace: Ve čtvrtek 10. listopadu přibyly důkazy o osvobození strategické Snihurivky na severu předmostí, ale ústup ruských jednotek se stále nezdá být ani panický, ani příliš rychlý.)

Ruská strana ostatně nemá mnoho důvodů s ústupem spěchat. Její potíže s logistikou jsme už zmínili: Stáhnout z pravého břehu několik desítek tisíc mužů bude vyžadovat čas. Pokud ruské velení velkou část z nich nehodlá z neznámého důvodu obětovat, proces bude trvat nejspíše týdny. A může v různých částech předmostí probíhat různým tempem. Podle některých zpráv se například ruské jednotky rychleji stahují z jeho východní části , kolem obce Dučany.

Zdá se také, že ukrajinská strana nehodlá vítězství uspěchat. Čím blíže se totiž bude dostávat k Dněpru, tím snadnějším cílem bude pro ruské dělostřelectvo v připravených pozicích na druhém břehu Dněpru. Celá řada komentátorů (dva příklady) odhaduje, že ruští dělostřelci připravili na ukrajinské síly de facto „past“.

Ruští dělostřelci budou mít už předem připravené koordináty na důležitá místa ve městě a okolí, takže postupující ukrajinské síly se snadno mohou stávat oběťmi nebezpečně přesných „palebných přepadů“. A dělostřelecké duely přes Dněpr pak samozřejmě mohou pokračovat i po úplném odchodu ruských jednotek.

Vytlačit ruské dělostřelectvo z této oblasti dále od řeky, mimo dostřel, bude i při současné ukrajinské výhodě (v dostřelu a přesnosti) obtížné. Cherson je zatím město prakticky nezasažené boji, ale to se právě na konci a po konci okupace může změnit.

Ukrajinské velení dává už nyní najevo, že ruským prohlášením o ústupu příliš nevěří. Čímž mimo jiné tlumí naděje domácího i zahraničního publika na brzké vítězství. Na druhou stranu ústup ruských sil přes řeku po omezeném počtu přechodů je dobrá příležitost způsobit protivníkovi velmi vážné ztráty.

Přílišná obezřetnost může být v tomto ohledu na překážku.

Fotky z Chersonské oblasti: Tak vypadá čekání na ofenzivu

Průběh událostí posledních dnů může nakonec být samozřejmě jiný. Morálka i bojové schopnosti řady ruských jednotek, hlavně těch s vysokým podílem nově odvedených, se zdají být velmi pochybné.

Budou schopné bojovat, když vědí, že ve výsledku je rozhodnuto? Zvláště pokud není jasné, zda mají dostatek těžký zbraní, které mohly být z velké části už převeleny na druhý břeh? Jak poznamenal na Twitteru bývalý australský generál Mick Ryan, průběh ruské evakuace z Chersonu nám hodně napoví o tom, v jakém stavu se ruská armáda vlastně nachází.

Zároveň se rýsuje i další otázka: kam se boje přesunou? Po předpokládaném opuštění chersonského předmostí se oběma stranám uvolní další bojové síly. Ruské velení bude mít nové jednotky pro posílení obrany v Luhanské oblasti nebo svých útočných snah na Doněcku.

Ukrajinské velení zase nejspíše bude mít dostatek jednotek na další ofenzivu. Možná že se konečně dočkáme ofenzivy v Záporoží, které se řada ruských komentátorů obává již delší dobu. Zřejmě i ruské velení bere tuto možnost vážně, protože začíná budovat obranu kolem Mariupolu.