Zprávy z bojiště: Cizí žoldnéři se na Ukrajině patrně excelentně maskují

Upozornění: Následující přehled si neklade nároky na úplnost. Za skutečným vývojem událostí má nepochybně zpoždění a jistě bude v některých ohledech nepřesný. Řadu tvrzení válčících stran lze potvrdit jen se zpožděním, případně vůbec. Zdroje jsou uvedeny obvykle prokliky v textu. Tím nejvýznamnějším jsou pravidelné zprávy amerického Institute for the Study of War (ISW), což je spíše konzervativní nezisková organizace (více na Wikipedii), která publikuje pravidelné situační zprávy o stavu ukrajinského bojiště.

Druhá fáze války stále teprve nabírá na obrátkách. Ruské síly pokračují především v dělostřeleckých útocích ve východní části fronty. Na řadě míst ovšem podnikají i omezené pozemní útoky.

Stále také pokračují v průzkumu a nejspíše i tipování možných tras dalších útoků. Na Ukrajině je nadále jarní a velmi rozblácené počasí, takže pohyb mimo zpevněné cesty je velmi obtížný, pro kolová vozidla často nemožný.

Na novém hlavním bojišti pokračovaly intenzivní boje, linie se příliš neposunuly. Ruské síly pokračovaly v ofenzivních operacích soustředěných na Rubižne, Popasnu a Malinku a 20. dubna pravděpodobně obsadily některé lokality na předměstí Severodoněcku. Obvykle nespolehlivý prezident Čečenska Ramzan Kadyrov uvedl na Telegramu, že proruské síly 20. dubna plně ovládly město Rubižne na severu oblasti.

Tvrzení zatím nikdo nepotvrdil a ukrajinský generální štáb hodinu před zveřejněním Kadyrovova příspěvku na Facebooku informoval, že Rubižne ovládají Ukrajinci. Podle některých proruských kanálů na Telegramu ruské síly převzaly kontrolu nad některými obcemi v okolí Rubižne.

V další části donbaské fronty invazní jednotky dále usilovaly o obsazení Popasné a i podle ukrajinských velitelů obsadily některé obytné budovy ve městě. Ruské síly navíc 20. dubna prováděly i další útoky v oblasti patrně ve snaze o obklíčení ukrajinských sil u města Doněck. Nic nenasvědčuje tomu, že by dosáhly většího úspěchu.

V celé oblasti dochází k velmi intenzivnímu ostřelování měst a obcí, kterého nejsou ušetřeny ani obytné čtvrti. V města Avdjivka zasáhly podle zdrojů reportéra NY Times ruské granáty a rakety od začátku letošní války zhruba 800 domů.

Především se však ruské síly v celé oblasti dále připravují na další útočné akce. Do oblasti míří další posily. Podle ukrajinského generálního štábu byly na Ukrajinu z Ruska přemístěny prvky ruské 90. tankové divize, 41. kombinované armády a 232. raketové dělostřelecké brigády.

Na druhém konci kleští, které by mohly sevřít ukrajinské jednotky, tedy u města Izjum, byl průběh posledních několika desítek hodin podobný. Ruské síly testovaly ukrajinskou obranu a prováděly menší útoky. Podle ukrajinského generálního štábu zaznamenaly ruské jednotky „dílčí úspěchy“.

Postup ovšem údajně ruské jednotky stojí hodně sil a obětí. Jedna praporně-taktická skupina 237. tankové divize byla v posledních dnech stažena z oblasti Izjumu směrem do Ruska právě proto, že utrpěla příliš veliké ztráty, tvrdí ukrajinské velení. Informaci nemůžeme nijak potvrdit či vyvrátit, zdá se ovšem, že odpovídá situaci na bojišti. Rusové postupují do dobře připravené obrany, ztráty jsou tedy nevyhnutelné.

Zajímavou otázkou je, kdo se vlastně bude ofenzívy na ruské straně účastnit. V posledních několika dnech se objevily zprávy, že na ruské straně by mohly bojovat tisíce až desítky tisíc žoldnéřů z jiných zemí, včetně Libye či Sýrie.

Jeden ukrajinský blogger zveřejnil 20. dubna snímky několika padlých vojáků ruských sil a předmětů z jich kapes, které mají dokládat, že se jednalo o žoldnéře z Libye. Tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Oleksij Danilov na Twitteru uvedl, že v oblasti Popasné padlo na ruské straně zhruba 20–25 „libyjských a syrských žoldnéřů“.

Podle jeho odhadů ovšem v oblasti nejsou tisíce těchto zahraničních bojovníků, ale možná 300–500. Zatím skutečně nic nenasvědčuje tomu, že by se nějaká podobná „zahraniční mobilizace“ ve větším měřítku děla. Nikdo si nevšiml například častějších letů ze Sýrie do Ruska – přitom na dopravu tisíců či desítek tisíc dobrovolníků by takových letů musely být desítky až stovky.

Válečný reportér Oz Katerji, který pokrýval konflikt v Sýrii a v současné době je na Ukrajině, tweetnul, že původní zprávu nelze považovat za věrohodnou (stejně jako třeba zprávy o použití chemických zbraní v Mariupolu). Alespoň do chvíle, dokud nebudou k dispozici nové důkazy, kterých si Oz Katerji navzdory svým kontaktům v Sýrii není vědom. Připomíná také, že režim Bašára Asada si stále nemůže dovolit posílat větší počty bojovníků za hranice.

Byť tedy na ruské straně se zřejmě objevují zahraniční bojovníci, není to nejspíše ve velkém počtu. Rozhodně ne v takovém počtu, aby to výrazněji ovlivnilo průběh operací během následujících týdnů.

V Mariupolu ruské síly během 20. dubna dosáhly zřejmě jen malých úspěchů. Objevily se nové záběry bojů ruské námořní pěchoty a dalších mechanizovaných jednotek na okraji závodu – a také dělostřeleckých i leteckých útoků na pravděpodobné pozice obránců.

Proruské kanály na síti Telegram uvádí, že milice DNR a potenciálně i ruské síly pro speciální operace „čistí“ závod Azovstal od ukrajinských bojovníků, ale není jasné, zda se ruským silám podařilo obsadit části samotného závodu.

Okupační orgány Mariupolu jmenované představiteli Doněcké republiky i tak oznámily, že jejich a ruské síly uspořádají 9. května v Mariupolu přehlídku ke Dni vítězství. Je zjevné, že Moskva bude minimálně navenek považovat obsazení Mariupolu za ukončené, byť tomu tak fakticky není.

Je možné, že přístup ruských sil bude nyní spíše „vyčkávací“. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu 21. dubna na setkání s prezidentem Putinem uvedl, že Mariupol je pod kontrolou ruských a proruských sil s výjimkou areálu Azovstalu. Pak uvedl, že komplex bude dobyt během několika dní, ale Putin nařídil zastavit útok na hutní komplex Azovstal a místo toho jej obléhat a obránce tedy v podstatě vyhladovět. (Mimochodem ruské ministerstvo obrany celkem předvídatelně označilo zprávy o přítomnosti civilistů mezi obléhanými za dezinformaci.)

Z hlediska ruských sil by takový postup znamenal nepochybně snížení ztrát. Na druhou stranu, pokud se obránci nevzdají, musí na místě zůstat až několik tisíc ruských vojáků, kteří by udržovali areál v obklíčení. Vzhledem k tomu, jaké potíže má Rusko s vojenským personálem, ani to není z hlediska Moskvy ideální. Může Moskva dávat najevo ochotu jednat o osudu obležených? Nebo v nich chce alespoň vyvolat naději, že taková dohoda je možná, aby se oslabilo jejich odhodlání? Uvidíme v příštích dnech.

V jiných částech jižní části fronty zatím v posledních dvou dnech probíhaly pouze menší střety. Nejvážnější patrně v okolí Chersonu, kde se již delší dobu bojuje například o vesnici Oleksandrivka, která brání přístup k městu. Ukrajinský štáb se nechlubí žádnými úspěchy v této oblasti, což by mohlo naznačovat, že minimálně v posledních 24 hodinách si lépe vedly ruské jednotky.

Analytici z ISW připravili několik předpovědí vývoje v příštích hodinách a dnech, kterou jsme tentokrát doplnili naším komentářem vzhledem k novému vývoji v Mariupolu.