Zprávy z bojiště: Bláto v botách i dělech. Skutečná „špína“ na Ukrajině teprve nastává

Začneme malým ohlédnutím za detailem, který poněkud nečekaně zaujal diskutující u posledního článku našeho seriálu: proč jsou vojáci na titulní fotografii „tak špinaví“. Musíme vás varovat, že pokud vám to tak přišlo, ještě jste nic neviděli. Skutečná „špína“ na Ukrajině teprve nastává.

Na Ukrajině už totiž začala pravidelná podzimní blátivá sezóna. Terén začíná být nesjízdný i pro některá pásová vozidla, kolová jsou často během dešťů a po deštích odkázána pouze na silnice či zpevněné cesty.

Proruský telegramový kanál v posledních dnech si povzdechl, že mazlavá hmota je všudypřítomná: „Bláto je všude, na strojích, na tankových pásech, ucpává lůžka děl, bláto je v zákopech, bláto na silnicích, bláto na polích, které se mění v hustou páchnoucí hmotu, v níž všechno uvízlo, a blíží se zima a nikdo neví, co přinese…“

Zákopy nikdy nejsou příliš příjemné místo k životu, ovšem v posledních týdnech se díky kombinaci dešťů a nízkých teplot stávají vysloveně nepohodlnými. Podívejte se na záběry, které pořídili ukrajinští vojáci v zákopech kdesi u Bachmutu. Záběr do krajiny zjevně poničené bombardováním vysvětlí v první řadě, proč se mezi ukrajinskými oddíly tomuto městu říká Verdun podle dějiště jedné z krvavých bitev 1. světové války, a také ukazuje, že od bahna je vše: vojáci, zbraně i místa, kde spí.

Počasí tak hraje ve válečných operacích vždy roli, v následujících dnech a týdnech bude ovšem na Ukrajině ještě výraznější než obvykle. Podmínky nebudou tak špatné, jak by mohly být, teploty se ovšem i tak přes noc budou na řadě míst pohybovat kolem nuly a vyskytovat se budou i přeháňky.

Ruské zdroje například tvrdí, že nepříznivé podmínky v posledních dnech si vynutily přestávku v ruském útoku na obec Pavlivka v Záporožské oblasti. Ukrajinské sice oponují, že přestávku si vynutily spíše těžké ztráty útočících sil, jisté ovšem je, že v řadě oblastí bude pohyb mimo silnice výrazně omezen, což samozřejmě pro útočení není ideální. Obránci se mohou soustředit pouze na průjezdné úseky. Ukrajinské bláto může být prakticky neprůchozí i pro pěšáky.

Zřejmě i právě kvůli počasí došlo k dočasnému poklesu intenzity bojů v severní oblasti fronty, tedy na linii Svatove–Kreminna. Intenzita ukrajinských útoků se od 3. listopadu totiž znovu zvýšila a zdá se, že kyjevské velení považuje tuto oblast nadále za prioritní.

Ruské síly se ji snaží za každou cenu udržet, jejich pozice je ovšem stále nepříznivější. Ukrajinské velení má na tomto úseku zřejmě stále řadu kvalitních jednotek, které své protivníky – z nichž velká část jsou podle dostupných informací čerství odvedenci – výrazně předčí.

Severně od Svatoveho ukrajinské síly nadále „drobí“ ruskou obranu kus po kuse. Úspěšně, byť postupně vytlačují ruské obránce z důležitých opěrných bodů, jako jsou vesnice, zalesněné oblasti atp. Prudké boje se vedou například u obce Kuzemivka. Úspěch v této oblasti by ukrajinským silám mohl umožnit obejít obránce u Svatoveho, kteří mají k dispozici několik linií obrany především ve směru předpokládaného ukrajinského útoku od západu.

V jižní části úseku nadále ukrajinské jednotky tlačí směrem k důležité silnici P-66 mezi městy Svatove a Kreminna, tedy dvěma hlavními opěrnými body v oblasti. Po této silnici mohlo ruské velení přesouvat jak zásoby, tak především zálohy podle potřeby. Už i v posledním díle jsme ovšem uváděli, že je zřejmě nepoužitelná, nebo jen stěží použitelná, protože ukrajinské síly jsou na ní, či ji mají na přímý dostřel.

To od té doby potvrdila řada dalších zdrojů, ale úplně přesné informace o postavení ukrajinských sil stále nemáme. Podle některých zdrojů pronikly předsunuté ukrajinské oddíly kilometry za tuto důležitou silnici, podle jiných ji ještě vůbec nepřekročily.

Ruské síly provedly v oblasti několik protiútoků, zřejmě ovšem bez valného výsledku. Ukrajince se jim patrně zpět západním směrem významně zatlačit nepodařilo.

I když tedy ruská obrana stále do značné míry drží, situace se pro ruské jednotky v oblasti zdá být spíše nepříznivá. Na brífingu pro novináře tento týden uvedli představitelé západních tajných služeb, že vývoj u Svatoveho v brzké době může přerůst v mnohem výraznější změny.

Nezávislá skupina ruských novinářů Volaymedia, která pracuje z velké části anonymně, tvrdí, že i řada ruských důstojníků vidí situaci pesimisticky (alespoň tedy ti, kteří jsou ochotni s těmito protivládními novináři komunikovat). Dokonce ji prý mnozí považují za „téměř kritickou“. Pokud budou ukrajinské ozbrojené síly v nadcházejících týdnech v tomto úseku aktivně útočit, může se fronta od Lysyčanska po Svatove zhroutit stejným tempem jako fronta v Charkovské oblasti na začátku září, obávají se.

V oblasti začíná být po ztrátách z posledních týdnů údajně nedostatek mužstva. Linie dotyku, která na mapách vypadá jako celistvá a nepřerušovaná, je ve skutečnosti tenká a přerušovaná. V řadě oblastí je ruských jednotek na délku fronty málo, nebo jsou její části obsazené jednotkami z čerstvě mobilizovaných, které nejsou de facto schopné boje.

Jednotky ruských ozbrojených sil v severní Luhanské oblasti mají také údajně velké potíže s disciplínou a výcvikem svého personálu. Mobilizovaní muži pravidelně odmítají plnit rozkazy důstojníků, nebo si je vykládají po svém.

Ani podle západních zdrojů ovšem zatím nic nenasvědčuje tomu, že by v ruské armádě hrozilo nebezpečí větší vzpoury. Ruští odvedenci se de facto brání pouze v rámci zavedených „mantinelů“, ať už těch oficiálních, nebo považovaných v ruské společnosti za normální (odvolávání se na vyšší patra velení či zveřejňování videí na sociálních sítích atp.).

Na dalších částech fronty pokračovaly již rozběhnuté operace. Nadále pokračují boje u Bachmutu, kde se ruské jednotky, z velké míry tvořené vagnerovci, pokoušejí znovu uchytit přímo ve městě. Držely ještě přes dvěma týdny pozice v průmyslové zóně na východě města, ukrajinský protiútok je ovšem z nich v říjnu vyhnal.

Bachmut by mohly ruské síly využít jako předmostí pro ofenzívu proti „souměstí“ Slavjansk-Kramatorsk dále v západním směru, a tedy ve snaze obsadit celou Doněckou oblast. Ale v současné chvíli jsou ruské síly několik kilometrů od samotného města a proti nim navíc stojí velmi zkušená ukrajinská 93. brigáda, jedna z nejlepších jednotek ukrajinské armády.

Síly obou stran jsou tedy velmi vyrovnané a rychlé změny se nedají očekávat. Bachmut je velmi výhodná obranná pozice a bude jen výhodnější, až přijde zima. Poničené město poskytne ukrajinským vojákům pohodlnější úkryt než polní opevnění. Jakmile také opadá listí a zajde vegetace, v otevřené krajině bude těžší se skrýt před drony a dělostřelectvem.

Zdá se tedy pravděpodobné, že pokud ruské jednotky budou mít dost sil, budou pokračovat v útocích i v dalších dnech a týdnech. A ukrajinské jednotky budou mít zase velmi dobré důvody v obraně vydržet a nepřítele do města nepustit. „Ukrajinský Verdun“ tedy zřejmě nekončí.

O něco jižněji, u města Doněck, pokračují už od září ruské snahy o obklíčení průmyslové a velmi dobře opevněné Avdijivky. Na západní straně útoky směrem od Rusy držené obce Pisky, na východě pak s využitím pozic kolem obce Novoselivka Druha, která je v ruských rukou.

Významnějších úspěchů ruské síly v posledních dnech nedosáhly. Obklíčení se v tuto chvíli těžko podaří dokončit rychle, ukrajinská obrana je připravená, včetně záloh, které mohou zaskočit na nejhůře zkoušených úsecích fronty.

Obzvláště pokud se ruským jednotkám v oblasti dostane dalších posil, ukrajinská pozice nebude jednoduchá. Vzhledem k důležitosti Avdijivky ji těžko ukrajinské velení nechá padnout bez boje a pokusí se obklíčení zabránit ze všech sil. Pokud se tedy Rusům bude dařit, vynutí si možná přesun ukrajinských jednotek z jiných částí bojiště – a to samozřejmě sníží tlak na ruské síly třeba v Luhanské či Chersonské oblasti. To by samo o sobě byl pro ruské velení patrně úspěch, protože jeho hlavním cílem se zdá být konsolidace fronty na zhruba současné úrovni.

O dalších několik desítek kilometrů po delší době relativního klidu v této oblasti ruské síly podnikly útok u Vuhledaru. Boje se vedly na několika místech, například u obce Pavlivka, která leží jen pár kilometrů jižně od Vuhledaru.

Ruské jednotky postoupily zřejmě až do Pavlivky a obsadily část obce. Některé nové záběry ovšem spíše nasvědčují, že se jim nepodařilo v obci udržet, a linie fronty se tedy de facto nezměnila. Jak jsme uváděli na začátku, ruské zdroje tvrdily, že přerušení útoku souviselo primárně s počasím. Zároveň se ovšem zdá, že útok neměl žádné hmatatelné výsledky.

I dále na západ, v Záporožské oblasti, probíhaly pozemní boje, ovšem méně intenzivní než na zmíněných místech. Žádný z těchto střetů také nevedl k významnějším změnám fronty.

Na chersonské ose zatím také nedošlo k žádným velkým změnám samotné frontové linie. Ukrajinské síly podle některých zdrojů mírně postoupily na severovýchodní části předmostí, ale pokud to tak skutečně bylo, nešlo o výrazný posun.

Přesto vývoj v Chersonu v posledních dnech plnil sociální sítě i stránky médií. Máme totiž velmi dobře doloženo, že v samotném městě byly zrušené některé kontrolní body ruské armády, z radnice zmizela ruská vlajka. Ovšem co přesně to znamená, není jasné.

I když z pravého břehu se v posledních týdnech stahovaly některé jednotky a těžká technika, nebylo, celkově řečeno, nijak výrazně oslabeno. Rusko má stále v Chersonu významné síly, podle některých odhadů až 40 tisíc mužů.

Obecně velmi spolehlivý, byť výrazně proukrajinský analytik, vystupující na twitteru pod jménem Def Mon, prostudoval satelitní snímky oblasti. A dospěl k závěru, že prakticky v každém stromořadí či kusu lesa západně od Chersonu jsou připravené zákopy a obranné pozice. A ruské síly dál ve výstavbě opevnění pokračují – a podle jiných zdrojů i přímo v Chersonu.

V tuto chvíli je tedy patrně moudřejší předpokládat, že ruská vojska se chystají na obranu oblasti. Například vlajka z chersonské radnice mohla být stažena jednoduše proto, že okupační správa se přesunula do města Skadovsk na druhém břehu Dněpru.

Ukrajinské síly budou nejspíše pokračovat ve své dosavadní snaze postupně „vyčerpat“ ruské jednotky. A stejně jako dosud se o to budou spíše než přímými útoky snažit útoky na komunikace a logistiku, především na fungují přechody přes Dněpr.