Článek
Americké ministerstvo zahraničí v pátek zveřejnilo dlouho očekávanou zprávu „Afghanistan After Action Review“, která uvádí, že rozhodnutí administrativ - předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa i toho současného Joea Bidena - stáhnout všechny americké jednotky z Afghánistánu, mělo škodlivé důsledky.
Dokumenty také obsahují zjištění týkající se bouřlivých posledních týdnů amerických jednotek v Afghánistánu, uvádí americká CNN.
Kritika
Zpráva uvádí, že „když Trumpova administrativa opouštěla svůj úřad, zůstávaly nezodpovězené klíčové otázky ohledně toho, jak Spojené státy dodrží termín úplného vojenského stažení v květnu 2021, jak si udrží diplomatickou přítomnost v Kábulu po tomto stažení a co se stane s osobami, které mají nárok na program zvláštních přistěhovaleckých víz (SIV) a dalšími ohroženými Afghánci“.
Poté, co prezident Biden v dubnu 2021 rozhodl o úplném stažení z Afghánistánu s novým termínem - 11. září 2021, následná rychlost ústupu americké armády z Afghánistánu „umocnila potíže, kterým ministerstvo čelilo při zmírňování ztrát klíčových vojenských prostředků,“ uvádí se dále ve zprávě.
Hlad je v Afghánistánu běžným jevem
Přečtěte si rozhovor s Petrem Štefanem z organizace Člověk v tísni, který se z Afghánistánu nedávno vrátil:
Například rozhodnutí předat leteckou základnu Bagrám afghánské vládě znamenalo, že jedinou cestou pro případnou nebojovou evakuační operaci se stalo mezinárodní letiště Hamída Karzájího v Kábulu.
Evakuace pak podle zprávy musely být urychleny, když v polovině srpna 2021 po rychlých úspěších Tálibánu uprchl z Afghánistánu prezident Ašraf Ghaní a vláda v Kábulu se zhroutila.
„Náhlý odchod prezidenta Ghaního z Kábulu a pád města do rukou Tálibánu se odehrál s rychlostí, která zaskočila téměř všechny blízké pozorovatele,“ uvádí se ve zprávě s tím, že „až do pádu Kábulu byly k dispozici komerční lety z Afghánistánu a i Afghánci, kteří plánovali odjezd, si brali čas na prodej majetku a vyřizování svých záležitostí“.
Největší kritika se snesla na Bidenovu administrativu a ministerstvo zahraničí kvůli vedení evakuačních operací tisíců Afghánců, kteří sloužili po boku amerických sil. Ti totiž byli ponecháni na místě nebo se neúspěšně snažili dostat na letiště před koncem vládou řízené evakuace.
„Seniorní představitelé administrativy neučinili jasné rozhodnutí ohledně okruhu ohrožených Afghánců, kteří měli být do zahájení operace zahrnuti, ani neurčili, kam budou tito Afghánci odvezeni. To významně přispělo k problémům, kterým resorty zahraničí a obrany během evakuace čelily,“ uvádí dále zpráva.
V nastalém chaosu zářijových dnů také ministerstvo zahraničí obdrželo „ohromné množství příchozích hovorů a zpráv na resort od jiných vládních agentur, Kongresu a veřejnosti, které se dotazovaly na jednotlivé případy, většinou s ohledem na ohrožené Afghánce“. I to bylo podle dokumentů jednou z velkých výzev.
„Přípravu na krizi a plánování do jisté míry brzdily obavy z možných signálů, zejména z těch, které by mohly naznačovat, že Spojené státy ztratily důvěru v afghánskou vládu, a přispět tak k jejímu pádu,“ což se v polovině srpna 2021 stalo, uvádí CNN.
Jak to v zemi vypadá rok po návratu Tálibánu?
Uběhl rok od pádu Kábulu, kdy hnutí Tálibán prakticky bez boje převzalo vládu nad Afghánistánem. Země chudne, ekonomická situace se i nadále zhoršuje a ženy chtějí zpět svá práva:
Ne všechny závěry zprávy byly negativní. Naopak oceněna byla především práce zaměstnanců velvyslanectví USA v Kábulu.
Reakce
Se závěry v pátek zveřejněné zprávy konfrontovali američtí novináři i samotného prezidenta Bidena.
„Pamatujete si, co jsem říkal o Afghánistánu? Řekl jsem, že tam Al-Káida nebude… Řekl jsem, že nám Táliban pomůže. Co se děje nyní? Co se děje? Přečtěte si zprávy. Měl jsem pravdu,“ cituje jeho odpověď německý server Deutsche Welle.
„Afghanistan After Action Review“ si vyžádal vypracovat, po kritice způsobu odchodu amerických vojáků z Afghánistánu, ministr zahraničí Antony Blinken. Z 85stránkové zprávy bylo zveřejněno pouze 24 stran, zbytek zůstal utajený.
