I tak může vypadat dobrá zpráva. Po stopách vojáka, který přežil Azovstal

Článek si můžete poslechnout také v audioverzi.

Informace o něm Olena Nikulinová shání jen obtížně. Jsou vždy útržkovité a zprostředkované. Její šestadvacetiletý bratranec Max byl při začátku ruské invaze na nejhorším možném místě – v Mariupolu, kde si odbýval základní vojenskou službu.

A v Mariupolu je znovu i teď. Dostal se tam po měsících ruského věznění. „Max a jeho přátelé jsou stále v ruském zajetí,“ napsala redakci jeho sestřenice.

„Od Maxových přátel jsme se dozvěděli, že je mezi zajatci nasazenými pro práci v Mariupolu. Musí pracovat na odklízení zničených budov ve městě,“ dodala Nikulinová.

Trosek a ruin je okupované ukrajinské přístavní město plné. Rusové ho na jaře prakticky srovnali se zemí a zabili při tom zřejmě až desítky tisíc lidí. Odhady OSN uvádějí, že poškozených nebo zničených je až 90 procent obytných budov.

Podle Maxovy sestřenice je to, že její bratranec pracuje v Mariupolu, na jednu stranu dobrá zpráva. „Protože aspoň víme, že není zraněný a že je na tom víceméně po fyzické stránce dobře,“ napsala.

„Na druhou stranu to pro něj musí být hrozný zážitek,“ dodává Olena Nikulinová. „V mariupolských troskách je pořád mnoho mrtvých lidí. Nechci si ani představovat, jaké to pro Maxe musí být. I rozhovory s propuštěnými vojáky ukazují, že podmínky v zajetí jsou hrozné,“ napsala osmadvacetiletá socioložka.

Sama už měsíce v Kyjevě pomáhá v jedné z ukrajinských nadací shánět peníze na nákup výzbroje a vybavení pro ukrajinskou armádu. S Maxem měla rodina pravidelný kontakt asi do 8. března.

Tento týden se v médiích objevila zpráva, že Rusové plánují obnovit válkou zdevastovaný Mariupol do roku 2035. Redakce ruského zpravodajského webu The Village získala kopii tajného plánu Kremlu.

Územní plán předpokládá, že na konci tohoto roku bude ve vylidněném Mariupolu bydlet přibližně 212 tisíc lidí. Kde by měli bydlet, není jasné. Obnovu města i život v něm dále komplikuje zničená infrastruktura.

Přísun elektřiny a vody je podle místních stále problematický a exiloví představitelé města opakovaně kvůli těmto podmínkám varovali před vypuknutím epidemie cholery. Lidé v Mariupolu navíc dál musejí žít ve sklepech zničených budov.

Například v suterénu zničené nemocnice ve čtvrti Primorska žije 12 lidí. Napsal o tom poradce ukrajinského starosty města Petro Andruščenko.

Rusové podle něj dovezli do města několik mobilních kotelen, které se snaží napojit na větší stavby, jako jsou hotely nebo bývalé ubytovny. V těch mají bydlet stavební dělníci a vojáci. Ve městě se také stojí hodinové fronty na chleba.

Z mladého inženýra, který se ocitl v Mariupolu vlastně souhrou náhod, se během dlouhého a krvavého obléhání města stal jeden z obránců oceláren Azovstal. Obranu Mariupolu i Azovstalu přežil.

S dalšími stovkami bojovníků, včetně těch z pluku Azov, z oceláren na pokyn vlády v Kyjevě vyšel a stal se válečným zajatcem Rusů. Nakonec Max skončil ve věznici v Olenivce na území Doněcké oblasti ovládaném separatisty.

Odtud se pak Maxovi podařilo zavolat přímo domů. „Zavolal své matce a řekl, že je v pořádku. Tedy tak v pořádku, jak to jen jde,“ řekla redakci v srpnu Nikulinová.

V areálu věznice pro ukrajinské válečné zajatce byl i ve chvíli výbuchu na konci července, naštěstí ale v jiné budově. Kyjev z exploze obvinil Rusko, že vyhodilo část věznice do povětří, aby zakrylo mučení a zabíjení zajatců.

Moskva tvrdila, že výbuch způsobila raketa vystřelená z Ukrajiny.

Americká stanice CNN na základě svého vyšetřování dospěla k závěru, že ruská verze událostí je s vysokou pravděpodobností smyšlená. Televize analyzovala videozáznamy a fotografie z místa, satelitní snímky z doby před a po úderu a práci forenzních a zbrojních expertů.