Článek
Vraždy, únosy, znásilnění, hlad, vyrabované nemocnice, zavřené školy i kostely. Opakovaná zemětřesení a časté hurikány. Peklo na zemi. To je historie i současnost Haiti, nejchudší země západní polokoule.
Haiťanka Gisela, matka dvou dětí, se tam rozhodně nechce vrátit, je spokojená se svým životem v Texasu. Nezáleží ale na ní.
Její životní směr a osud určí staronový americký prezident Donald Trump, který se se svým týmem chystá tvrdě postupovat proti imigrantům. Údajně už má na stole plány na masovou deportaci všech nelegálních přistěhovalců a rovněž hodlá zrušit program dočasné ochrany (TPS).
„Já bych takovou deportaci vnímala jako rozsudek smrti. Navíc je hrozná představa, že bych tady v Texasu nechala svoje děti,“ řekla Seznam Zprávám Gisela, která z bezpečnostních důvodů nechtěla zveřejnit celé své jméno.
Její děti se už narodily v USA, jsou tedy považovány za americké občany a deportace se jich, jak Gisela říká, zatím netýká. Ona sama by je na Haiti, kde dnes vládnou brutální kriminální gangy, nikdy nevzala.
Gisela a její přítel se do programu TPS dostali po roce 2010, kdy její rodné Haiti zasáhlo devastující zemětřesení. Otřesy zabily na 300 tisíc lidí a tehdejší americký prezident Barack Obama poskytl dočasnou ochranu tisícům Haiťanů.
Právě přírodní katastrofa a ozbrojený konflikt či přímo válka jsou ostatně důvody, kvůli kterým program vznikl.
Haiti a pohromy
Země ležící na ostrově Hispaniola v Karibiku si za dobu své nezávislosti prošla nejrůznějšími katastrofami způsobenými přírodou i lidmi. Jen od roku 2010, kdy Haiti zpustošilo zemětřesení, země zažila další dva velké otřesy, epidemii cholery, šest ničivých hurikánů a dvě rozsáhlé povodně. Haiti se mezitím dostalo do sevření kriminálních gangů, které zemi de facto kontrolují.
TPS ve spolupráci s Kongresem vytvořil v roce 1990 George Bush starší. Držitelům tohoto statusu poskytuje dočasné pracovní povolení a chrání je před potenciální deportací. Tito lidé ale nemají garantovanou zelenou kartu (trvalý pobyt, pozn. red.) či snad dokonce šanci na obdržení amerického občanství. Mnozí z držitelů TPS nicméně ve Spojených státech žijí dlouhá léta.
To je ostatně i případ Haiťanky Gisely, která na počátku svého pobytu v USA věřila, že se domů brzy vrátí. Léta ale sledovala jen to, jak se Haiti stále více propadá do víru násilí, chaosu a bezpráví. Robert Fatton, profesor haitského původu, který přednáší na univerzitě ve Virginii, jí dává za pravdu. „Už jsem za svůj život viděl na Haiti hodně zlého, ale situace tam nikdy nebyla horší než teď,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Hrozící hladomor
Podle něj se polovina z téměř 12 milionů obyvatel Haiti ocitla na hranici hladomoru, většina přišla o střechu nad hlavou a v ulicích řádí ozbrojené gangy. A do těchto mimořádně nebezpečných životních podmínek by se teď měly vrátit desítky tisíc Haiťanů žijících v USA.
„V haitské komunitě panuje strach a nejistota. Ono to ale nakonec s tím vystěhováním nebude zas až tak snadné. Trump určitě narazí na legální překážky, jeho rozhodnutí napadnou právníci a případné soudy se mohou táhnout léta. Navíc na Haiti teď nelétají žádná letadla, protože to gangy nedovolují,“ podotkl profesor Fatton, který vyučuje na katedře politologie.
Na zdlouhavý proces, který by deportaci oddálil, nebo dokonce znemožnil, sází ve skrytu duše i Gisela. Sama po letech marného čekání na zlepšení situace na Haiti začala spíše věřit tomu, že některý z amerických prezidentů držitelům statusu TPS poskytne trvalý pobyt a možnost stát se i americkými občany.
Program totiž poskytuje jen dočasný legální pobyt na území USA, a to na dobu šesti až 18 měsíců. Stalo se ale zavedenou praxí, že Úřad národní bezpečnosti lhůtu prodlužuje, protože se situace v daných zemích nijak nezlepšuje.
Haiti je toho názorným příkladem. Po zemětřesení v lednu 2010 ho zasáhla epidemie cholery, následovaly ničivé hurikány, další otřesy a nakonec se rozpadl celý stát. V roce 2021 kriminální gangy zavraždily prezidenta Jovenela Moïseho a od té doby v zemi panuje bezvládí. Došlo to až tak daleko, že se OSN letos v červnu rozhodla do země vyslat kontingent „modrých přileb“, který sestává z vojáků z Keni. Ti teď mají nastolit pořádek.
„To se ale neděje. Málokdy vidíte modré přilby na ulici. Je jich jen pár stovek, zatímco gangy mají tisíce členů. Vyslání keňských vojáků na Haiti se jeví jako vyhození peněz,“ namítl profesor Fatton.
Haiťanů je v programu TPS zapsáno zhruba 200 tisíc. Někteří se v této komunitě obávají, že budou mezi prvními, po kom úřady půjdou, pokud na zrušení TPS skutečně dojde. Poukazují na Trumpova pohrdavá slova ohledně Haiťanů žijících ve městě Springfield v Ohiu, jež lživě obvinil z pojídání psů a koček sousedům.
„Očekávám, že jestli Donald Trump opravdu zahájí své masové deportace, mohl by začít právě ve Springfieldu v Ohiu, kde to bude mít snazší než ve velkých městech, jakými jsou New York či San Francisco,“ nastínil Robert Fatton.
Donald Trump a Haiťané
Nastupující prezident USA se na tuto komunitu imigrantů zaměřil během své prezidentské kampaně, kdy o nich během televizní debaty řekl, že ve Springfieldu ve státě Ohio pojídají lidem domácí mazlíčky. V 90tisícovém městečku žije odhadem na 20 tisíc Haiťanů. Podle některých expertů imigranti zachraňují vybydlená města na americkém venkově před zánikem, podle jiných ale v některých částech začali příliš konkurovat místním obyvatelům, a soupeřit tak o zdroje.
Nastupující americký prezident rétoriku ohledně imigrantů nijak nemírní a potvrzuje záměr spustit deportace všech nelegálních přistěhovalců. Je prý připraven vyhlásit národní stav nouze a do deportací zapojit i armádu. A k tomu rovněž hodlá zrušit program dočasné ochrany.
„Určitě bych to zrušil,“ řekl o TPS minulý měsíc pro NewsNation.
Jeho viceprezident J. D. Vance držitele dočasné ochrany opakovaně nazývá „nelegály“ a program označuje za amnestii, kterou jim svou „magickou hůlkou“ udělil odcházející demokratický prezident Joe Biden.
Seznam se rozšiřuje
Končící šéf Bílého domu se skutečně hned po nástupu do funkce v lednu 2021 pokusil Kongresem protlačit návrh zákona, který by lidem zapsaným v TPS umožnil zisk trvalého pobytu a následně i občanství. Neuspěl.
Do programu ale během svého prezidentství zařadil další čtyři státy. Na seznam ke 12 zemím přidal Kamerun, Myanmar, Sýrii a Venezuelu.
Posledně jmenovaná má v programu v tuto chvíli vůbec nejvyšší počet lidí, a to téměř 350 tisíc. I oni se teď strachují, že je americké úřady vrátí do rodné země, která si nadále prochází hlubokou ekonomickou krizí a vykazuje statistiky jen o něco málo lepší než zbídačelé Haiti.
Venezuelský diktátor Nicolás Maduro navíc po červencových volbách, které podle opozice, Západu a řady nezávislých pozorovatelů zfalšoval, zahájil vlnu zatýkání. Podle tamní organizace monitorující dodržování lidských práv Foro Penal nechal Maduro od letošního léta pozavírat přes 2000 lidí. Označil je přitom za teroristy, vandaly a „lokaje“ Spojených států.
Venezuela se už přes dekádu zmítá v hospodářské krizi. V ulicích se tak často odehrávají násilné nepokoje. Na snímku demonstrant z jara 2019 v plynové masce, aby se chránil před policejním slzným plynem.
„Madurův režim už jde i po obyčejných lidech na ulici. Policisté například namátkou kontrolují lidem nejen doklady ale i jejich telefony, a pokud tam najdou jakoukoliv podporu opozice, dotyčný může ihned skončit ve vazbě,“ řekl nedávno Seznam Zprávám bezpečnostní analytik Phil Gunson z organizace International Crisis Group, který ve Venezuele žije a pracuje přes čtvrt století.
Z opozičních vůdců v zemi zůstala prakticky už jen María Corina Machadová. Od brzkého podzimu se ale skrývá ze strachu před uvězněním. Venezuelský vůdce mezitím slibuje, že v zemi prohloubí socialistickou revoluci zahájenou v roce 1999 jeho dnes už zesnulým předchůdcem Hugem Chávezem.
Donald Trump by tak vyhostil „americké“ Venezuelany do komunistické diktatury, před kterou statisíce z nich prchly za svobodou do Spojených států.
