„Žoldnéř.“ Rusko haní zabitého novináře, Francie mluví o válečném zločinu

„Je mi z toho zle.“ Tak zareagovala matka francouzského novináře Fréderika Leclerka-Imhoffa na zprávu ruské státní agentury TASS, která přišla se svojí verzí zabití fotoreportéra televize BFM.

Dvaatřicetiletý Leclerc-Imhoff doprovázel 30. května humanitární autobus odvážející civilisty poblíž města Lysyčansk na východě Ukrajiny. Střepina šrapnelu ho smrtelně zranila na krku, jeho kolega Maxime Brandstaetter pak utrpěl zranění na noze. Pouze ukrajinská fixerka Oksana Leutaová, která novináře doprovázela, přežila útok bez úhony.

Francouzské úřady hned v den úmrtí zahájily vyšetřování, zda došlo k válečnému zločinu. K vyšetření celé události vyzvala i ministryně zahraničí Catherine Colonnaová, která byla právě na návštěvě Kyjeva. Rodině reportéra kondoloval prezident Emmanuel Macron. „Novinář Fréderic Leclerc-Imhoff byl na Ukrajině, aby ukázal realitu války,“ napsal prezident.

Ruská státní agentura TASS ale přišla s jinou verzí příběhu. Novinář, který v televizi pracoval už šest let, je podle ní „zahraniční žoldnéř“.

Agentura citovala představitele separatistické Luhanské lidové republiky Andreje Maročka: „Není to jen novinář, dokonce i ukrajinská média potvrzují, že byl dobrovolník. Nevylučujeme proto, že byl zapojen do dodávek zbraní a munice ukrajinským ozbrojeným silám. Proto byl odsouzen k tak tragickému konci,“ prohlásil muž, který se prezentuje jako vojenský expert a „podplukovník záloh domobrany Luhanské lidové republiky“.

„Nemohu ho nazývat novinářem, protože jeho činy ukazují na jinou aktivitu. Dá se označit za zahraničního žoldnéře,“ pokračoval Maročko s tím, že Leclerc-Imhoff byl komplicem ukrajinské extrémní pravice.

Podle organizace Reportéři bez hranic jde vůbec o první případ, kdy ruská propaganda cílí na zabitého novináře – během války na Ukrajině jich zemřelo už osm. Informace, které se v agentuře TASS objevily, jsou „klasickou propagandou“, vysvětlila serveru 20minutes Jeanne Cavelierová, šéfka pobočky této organizace pro východní Evropu a střední Asii. Obvykle podle ní Rusové používají lži smíchané s menším procentem pravdy, tentokrát ale podle ní šli dále. „Je to nestydatá lež, to je nepřijatelné,“ prohlásila.

Kateryna Djačuková z ukrajinského Institutu pro masové informace odmítla, že by ukrajinská média mluvila někdy o Leclerkovi-Imhoffovi jako o dobrovolníkovi, jak tvrdí TASS. Kreml má prý ale i na Ukrajině své lidi – nejsou to novináři, ale blogeři, kteří stojí na straně Vladimira Putina.

„Ruská média vypouštějí dezinformace o zahraničních novinářích, protože v posledních dvou nebo třech týdnech používají nový narativ, podle něhož nebojuje Rusko jen proti Ukrajině, ale i proti Severoatlantické alianci,“ dodává Djačuková.

Na taktiku ruské propagandy upozornil na Twitteru i rusista Maxime Audinet, který vyučuje na univerzitě Paris Nanterre. „Cílem je dezorientovat čtenáře tím, že se zpochybní pravda produkcí více či méně věrohodného obsahu smíchaného s obsahem matoucím (něčím názorem, komentářem falešného svědka),“ vysvětlil.

První zprávu na téma smrt Leclerka-Imhoffa vydala agentura TASS v 16:27. Píše se v ní o tom, že smrt novináře potvrdil prezident Macron. V 17:01 pak vyšla další zpráva o tom, že ministerstvo zahraničí požaduje nezávislé vyšetřování této události. Do té doby se tedy TASS držel faktů. V 17:04 už ale zveřejnil výpověď Maročka o tom, že byl novinář žoldnéřem. Ve 20 hodin pak vyšla zpráva s citací Leonarda Svidotskova, šéfa novinářské organizace Luhanské lidové republiky, podle něhož na sobě novinář neměl žádné označení. Tuto zprávu přejala řada ruských médií.

Audinet připomíná, že podobnou taktiku použili Rusové i při jiných dezinformačních operacích, které následovaly po sestřelení malajsijského letadla MH17, při otravě Sergeje Skripala nebo masakru v ukrajinské Buči.

Vyšetřování možného válečného zločinu spáchaného ruskými vojáky už zahájila pařížská protiteroristická prokuratura. „Bude potřeba určit, jestli střelec cílící na konvoj věděl, že převáží civilisty. Pokud ano, jedná se o válečný zločin,“ popsal televizi BFM podstatu vyšetřování specialista na mezinárodní právo a advokát William Julie.

Při vyšetřování budou muset francouzské úřady úzce spolupracovat s ukrajinskými a první ohledání na místě činu provedou právě Ukrajinci. Ti by měli vyslechnout svědky, sesbírat pozůstatky munice a studovat také satelitní snímky a videozáznamy z místa, aby se ujistili o tom, že vše proběhlo v daný čas na daném místě. Určit konkrétního střelce nebude s velkou pravděpodobností možné, s pomocí amerických zpravodajských služeb by se ale mohlo podařit určit velitele, který dal k palbě rozkaz.

Advokát Julie nevylučuje, že by nakonec mohlo dojít i k soudnímu procesu na francouzském území. Podmínkou je zadržení viníků a žádost Paříže o jejich vydání.