Zničená rafinerie a sklady. Ukrajinci stojí kilometrové fronty na benzín

Vezměte si do auta telefon či knihu nebo si stáhněte díly oblíbeného podcastu. Zavolejte příbuzným nebo přátelům. Vezměte s sebou děti a povídejte si – doženete tak čas, který trávíte v práci. Případně pracujte z auta, pokud můžete. Nebo si ho ukliďte. Hlavně buďte pozitivní!

Takové rady teď adresuje ukrajinským řidičům server Auto 24. Šoféři totiž v posledních týdnech tráví hodiny v dlouhých frontách u čerpacích stanic. Napadenou zemi už několik týdnů trápí nedostatek paliva. Mnoho malých benzínek zavřelo úplně a lidé shání benzín i na černém trhu.

Tankovat se teď může pět až deset litrů. S věrnostní kartičkou nebo mobilní aplikací někde i 15 nebo 20 litrů.

Dlouhé fronty ve středu stáli řidiči například v Poltavě nebo v Kyjevě. V Ternopilu byly fronty dlouhé až čtyři kilometry a lepší to není ani v jiných částech Ukrajiny.

Fronty u čerpacích stanic se tvořily hned v prvních dnech po válce, kdy se miliony lidí vydaly na cestu a země navíc přišla o ropu z Ruska a Běloruska, na které byla desítky let závislá.

Už tehdy čerpadláři zavedli limity na prodej pohonných hmot, které se stabilizací situace a zásobování uvolnily zhruba na 20 až 30 litrů v závislosti na místě a značce pumpy. Teď jsou limity opět přísnější a fronty delší.

Ukrajina byla už desítky let před válkou závislá na importu ropy z Ruska nebo dovozu přes Bělorusko. Po začátku války ale Kyjev přestal od nepřátel paliva kupovat. Ještě loni přitom pokrývala Ukrajina dovozem z Běloruska a Ruska 62 procent své spotřeby nafty a 50 procent spotřeby benzínu.

Po ruské invazi se musela Ukrajina bleskurychle přeorientovat na dovoz z jiných zemí. Situaci ovšem komplikuje ruská námořní blokáda, které ukrajinské černomořské přístavy čelí.

Ruské raketové útoky a bombardování také poničily důležitou energetickou infrastrukturu. Na konci dubna musela po opakovaném ruském ostřelování zastavit výrobu největší ukrajinská rafinerie v Kremenčuku ve střední Ukrajině.

Denně rafinerie zpracovávala 7 000 tun ropy a pokrývala třetinu ukrajinské poptávky. Podle úřadu bude závod mimo provoz nejméně do konce letošního roku.

Ztráty a komplikace znamenalo také zničení přibližně 20 skladů paliv.

Roli v nedostatku pohonných hmot hraje podle tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany Alexeje Danilova i poptávka spojená s návraty Ukrajinců zpět do země.

Výpadek v zásobování pohonnými hmotami má nahradit dovoz ze Západu. Tam ale chybí volné cisterny. Problémy s kapacitou jsou i na železnici. Logistiku navíc komplikovaly bezpečnostní obavy a také omezená kapacita hraničních přechodů.

Ukrajinská vláda teď opakovaně ujišťuje, že se situace zlepší – prý už na přelomu května a června. Premiér Denys Šmyhal v úterý večer řekl, že do země teď míří o třetinu více cisteren než na začátku měsíce a pětkrát víc paliva než v březnu.

Šmyhal v té souvislosti uvedl, že Evropská unie vytvořila zásobovací „kordony solidarity“. „Dovoz pohonných hmot má v silniční a železniční dopravě absolutní prioritu. Jednáme také o dalších zásobovacích trasách, abychom rozšířili naše logistické možnosti,“ uvedl premiér.

Na snazší a rychlejší dopravě přes hranice se ve středu v Kyjevě shodla polská ministryně životního prostředí s ukrajinskou ministryní hospodářství.

Ve středu ukrajinská ministryně a vicepremiérka zároveň oznámila, že pravděpodobně příští týden má na Ukrajinu z Polska dorazit 25 tisíc tun benzínu. „Pomoc z Polska nám umožní stabilizovat situaci na trhu s palivy,“ citovala agentura PAP Juliji Svyrydenkovou.

„Tak dobrá spolupráce v oblasti paliv mezi polskými a ukrajinskými společnostmi ještě nebyla,“ dodala polská ministryně Anna Moskwová. O dodávkách paliv jednal prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý v telefonickém rozhovoru s francouzskou hlavou státu Emmanuelem Macronem.

Situaci má pomoci i další krok Kyjeva. Vláda v úterý večer po jednání s podnikateli rozhodla o zrušení cenové regulace paliv. Tu kabinet zavedl na začátku války, kdy panovala panika a lidé vykupovali čerpací stanice.

Stanovení maximálních cen ovlivnilo nákupy firem. Ty totiž musely prodávat za nižší ceny, než na které se vyšplhaly ceny paliv na evropském trhu. Stouply navíc náklady na logistiku. To vyústilo v omezený dovoz benzínu a nafty, protože se prodejcům nevyplatil, případně jejich skladování a vyčkávání na zvýšení cen na domácím trhu. A tím pádem to skončilo u zavření benzínek nebo mnohahodinových čekání.

Zásoby si navíc dělají i řidiči, kteří objíždějí čerpací stanice a u každé se snaží natankovat až do výše limitu.

V úterý proto ministryně Svyrydenková oznámila, že vláda po jednání s palivovými firmami zastropování cen zrušila.

Ve středu byla na Ukrajině průměrná cena za litr benzínu 40,10 hřivny, v přepočtu 31,86 Kč, a za litr nafty 43,51 hřivny, tedy 34,57 Kč. Kabinet předpokládá, že teď cena stoupne na 52, respektive 58 hřiven. Vyšší ceny – 70 až 80 hřiven za litr – označuje Svyrydenková za „spekulování a rabování“. Na černém trhu se za litr benzínu platí až 100 hřiven.

Lepší situace než na trhu s benzínem a naftou panuje u uhlí a plynu. Poptávka po zemním plynu se kvůli dopadům války na průmyslovou výrobu výrazně snížila, a Ukrajina tak pokrývá spotřebu svou vlastní domácí těžbou a vytváří si zásoby na zimu.

Kyjev už několik let nenakupuje plyn od ruského Gazpromu. Země ale vydělává na tom, že přes její území proudí ruský plyn do Evropy.

Zatímco ukrajinští politici jsou ve výhledu situace na trhu s palivy relativně optimističtí a ujišťují, že se situace brzy uklidní, odborníci oslovení ukrajinskou redakcí BBC jsou pesimističtí.

Palivová krize v posledních týdnech zvýšila zájem Ukrajinců o elektromobily. I s těmi je ale problém – chybí totiž na trhu. Elektromobily z Číny se na Ukrajinu dovážely námořní cestou, kterou ale přerušila ruská okupace ukrajinských přístavů a námořní blokáda v Černém moři.