Jela za svým milým, utonula v La Manche. Paříž a Londýn se přou, kdo za to může

Od středy 1. prosince začne nad francouzským pobřežím u Lamanšského průlivu létat dnem i nocí letadlo Frontexu. Stroj evropské hraniční agentury by měl monitorovat skupinky migrantů a uprchlíků, které se z Francie nebo Nizozemska pokoušejí dostat po moři do Velké Británie. O pomoc požádal Frontex už minulý týden francouzský prezident Emmanuel Macron.

V neděli se tragédií v La Manchi zabývali ministři pro imigraci Francie, Německa, Nizozemska a Belgie. Zástupce další klíčové země, tedy Británie, však na schůzce chyběl. Co chtějí Britové, řekli už minulý týden, kdy premiér Boris Johnson přistoupil k nezvyklému kroku a nechal diplomatickou nótu adresovanou Francii zveřejnit v tisku.

Johnson žádal Paříž, aby přijímala běžence, kteří přeplují Lamanšský průliv a Londýn je pošle zpět. Zároveň navrhl, aby na francouzském pobřeží společně patrolovali francouzští a britští policisté. To ale Francie odmítá a považuje za porušení své suverenity.

Paříž tvrdí, že migranti, kteří riskují životy, aby se dostali do Británie, jsou problémem především britské vlády. Stejný názor zastává i evropský komisař Margaritis Schinas: „Dobře si vzpomínám na hlavní slogan kampaně před referendem, který byl o opětovném získání kontroly (nad migrací a hranicemi, pozn. red.). Od doby, co Velká Británie získala kontrolu zpět, je na nich, aby přijali nezbytná opatření k uplatňování té kontroly,“ rýpl si místopředseda Evropské komise.

Mnohem ostřejší slova pak na adresu Londýna zaznívají z Francie. Ta vidí hlavní chybu v tom, že Británie nyní nenabízí uprchlíkům legální cestu, jak se do země dostat.

„Je potřeba, aby Británie otevřela brány legální migraci. Nechci rozhodovat za britský lid, musíme o tom ale s Angličany diskutovat,“ prohlásil v rozhovoru pro televizi BFM francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin. Migranti volí podle něj riskantní cestu přes moře, protože legální nemají. „A také proto, že v zemi lze pracovat bez občanského průkazu,“ dodal s narážkou, že ilegální zaměstnávání lidí je jedním z motorů britské ekonomiky.

Ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune pak šel v kritice ještě dál, když v souvislosti s britským ekonomickým modelem mluvil v rádiu France Inter o „kvazimoderním otroctví“. Zneužívání ilegálních pracovníků je podle něj v Británii podstatně častější než ve Francii, a to proto, že je tam méně kontrol.

Další důvod, proč tolik běženců míří z Francie do Británie, zmínil v článku na Seznam Zprávách minulý týden český expert na migraci Martin Rozumek – příbuzenské vazby, které migranti a uprchlíci na Ostrovech mají.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová, jež chyběla na nedělním jednání, slíbila, že se v tomto týdnu sejde se svými evropskými protějšky a udělá vše proto, aby se už středeční tragédie neopakovala. Británie mluví i o potřebě nové migrační dohody s Evropskou unií, protože po odchodu ze společenství pro ni přestal platit takzvaný Dublinský systém, který stanoví, že o běžence se mají postarat ty státy bloku, do nichž vstoupili jako první.

Starostka francouzského přístavu Calais Natascha Bouchartová zastupující konzervativní Republikány se domnívá, že by se o migranty na francouzsko-britské hranici měly postarat všechny státy Evropské unie.

O víkendu se úřadům podařilo identifikovat první oběť středeční tragédie. Šlo o 24letou Kurdku Marjam Núrí Mohamed Amínovou, která mířila na Ostrovy za svým snoubencem. Ten stanici BBC řekl, že mu psala vzkaz ještě ve chvíli, kdy se její loď začala potápět. Mladá žena, která byla na palubě nafukovacího člunu spolu se svou příbuznou, ho krátce před smrtí ujišťovala, že ji určitě zachrání a že už jsou záchranáři na cestě. Zmínila ale také, že do člunu teče voda a že se ji pasažéři snaží vylévat.

Jak známo, pomoc dorazila příliš pozdě a Marjam se spolu s dalšími šesti ženami a 17 muži v chladných vodách nedaleko francouzského pobřeží utopila.