Změny jsou tu. Británie si zvyká na jinou hymnu i tituly Williama a George

Princ Charles se stal po úmrtí Alžběty II. králem. Odkaz královnina rekordně dlouhého panování ovšem zůstane v britské společnosti ještě dlouho, upozorňuje deník The Guardian. Některé ze symbolů Velké Británie a zemí Commonwealthu se budou muset s novým nástupcem ale změnit.

Británie zpívala po celá desetiletí „Bůh ochraňuj královnu“. Po zprávě o úmrtí Alžběty II. tato slova zněla téměř po celém světě. Po nástupu Charlese na trůn slovo královna po téměř 70 letech nahradí označení král.

Hymna se zněním „Bůh ochraňuj krále“ se používá již od roku 1745, kdy byla přijata její raná verze: „Bůh ochraňuj velkého Jiřího, našeho krále. Ať žije náš vznešený král, Bůh ochraňuj krále.“ The Guardian upozorňuje na to, že britské společnosti může trvat si na nové znění hymny zvyknout.

Královna byla také hlavou anglikánské církve. Už od 17. století obsahuje kniha modliteb i některé modlitby právě pro panovníka.

Při bohoslužbách svatého přijímání se používá „kolekce“ za panovnici, která prosí Boha, aby „řídil srdce tvé vyvolené služebnice Alžběty, naší královny a vládkyně, aby především hledala tvou čest a slávu“. Očekává se, že modlitby budou upravené tak, aby uctívaly nového krále.

Nejdříve je k tomu ale potřeba vydání zákona nebo královského výnosu, který takovou změnu umožní. Naposledy k tomu došlo při smrti královny matky.

Kněží ovšem mohou upravit modlitbu pro dočasné použití, což znamená, že modlitby za panovníka, které se běžně říkají při nedělních bohoslužbách a večerních zpěvech, se mohou rychle přizpůsobit nové hlavě církve.

Slova se změní i v královských přísahách, které musí složit členové parlamentu. Poslanci v Dolní sněmovně nemohou zasedat ani hlasovat, aniž by složili slib věrnosti Koruně. „Já, (jméno poslance), přísahám při všemohoucím Bohu, že budu věrný a budu zachovávat pravou věrnost Jejímu Veličenstvu královně Alžbětě, jejím dědicům a nástupcům podle zákona. K tomu mi dopomáhej Bůh,“ zněl slib již od roku 1952. 

Poslanci budou během pátku moci vzdát hold královně. Sněmovna pak vzácně zasedne i v sobotu, kdy malá část poslanců složí přísahu novému králi Karlu III.

Tisíce vlajek od těch na policejních a hasičských stanicích po vojenské standarty a vlajky na lodích námořnictva se budou muset vyměnit. Nyní nesou symbol EIIR, tedy zkratku slov Elizabeth II Regina (Alžběta II., královna). Země Koruny, jako Austrálie, Kanada a Nový Zéland, budou muset vyměnit své „E vlajky“, tedy osobní symbol královny využívaný při jejích návštěvách

Deník The Guardian upozorňuje, že se možná změní i královská standarta vlající na místě současného pobytu panovníka. Královnina verze zobrazuje symboly Skotska, Irska a Anglie.

Nový král by do ní mohl zařadit i symbol Walesu, který na rozdíl od ostatních zemí nikdy nebyl královstvím, ale knížectvím, a proto na Alžbětině standartě chyběl. Charles ale byl dlouhá léta princem z Walesu a často tam jezdil na návštěvy.

Tvář královny se objevuje i na 4,5 miliardy bankovek v celkově hodnotě 80 miliard liber. Jejich nahrazení novými s podobiznou krále Karla III. se očekává během nejméně dvou let. Výměna mincí bude určitě trvat déle, v Británii totiž není zvykem je měnit okamžitě při nástupu nových panovníků.

Královna se objevuje také na některých bankovkách v hodnotě 20 dolarů v Kanadě, na mincích na Novém Zélandu a na všech mincích a bankovkách vydávaných centrální bankou východního Karibiku i v dalších částech Britského společenství národů.

Smrt královny přináší nejistotu pro některé země Britského společenství národů, z nichž 14 uznávalo panovnici jako hlavu státu. Mnoho z nich uvádí ve svých ústavách, že hlavou státu je právě královna. Právě tyto země nyní budou muset své ústavy změnit tak, aby odkazovaly i na Charlese.

Země, kde působí silné republikánské hnutí, jako Jamajka nebo Belize, může podle odborníků čekat referendum o těchto změnách. Očekává se, že Charlese čeká silné utužování vztahů, pokud bude chtít udržet stabilitu zemí Commonwealthu.

Země jako Papua-Nová Guinea, Šalamounovy ostrovy nebo Bahamy čeká otázka, zda nový král může zákonně jmenovat generálního guvernéra, který plní funkce zástupce hlavy státu. Ústava těchto zemí totiž uvádí jako hlavu státu královnu, a musí tak být změněna.

Alžběta II. figuruje také v mnoha dalších zákonech, které teď bude nutné přepracovat. Deník The Guardian upozorňuje, že nejde o snadný ani levný proces, zejména pro menší země. Austrálie, Kanada a Nový Zéland mají mechanismy, díky kterým se Karel III. stal panovníkem automaticky.

Titul král před jménem Karla III. není v tomto ohledu jediná změna, na kterou si Britové musí zvyknout.

Jeho manželka Camilla se nově stala královnou-chotí. Liší se tak od manžela Alžběty II. prince Philipa, kterému nikdy titul krále nenáležel, což odpovídalo tradici, kdy manželé královen zůstávají pouze princi (jako manžel královny Viktorie princ Albert), zatímco z manželek se stávají královny.

Nový titul začal používat i čerstvý první následník trůnu princ William s rodinou. Přešel na něj titul vévody z Cornwallu, který automaticky náleží korunnímu princi (ve Skotsku místo toho používá titul vévody z Rothesay) a přidává se k jeho dosavadnímu titulu vévody z Cambridge. Nově tedy bude známý jako princ William, vévoda z Cornwallu a Cambridge.

Kvůli tomu se zároveň obdobně mění tituly Williamovy manželky Katherine a jejich dětí. Například druhý následník trůnu je tak nově titulovaný jako princ George z Cornwallu a Cambridge.

Williamovi naopak automaticky nepřipadne titul, který byl dlouhá léta s jeho otcem spojený především – princ z Walesu. Ten mu musí udělit král. Charlesovi ho matka udělila až šest let po svém nástupu na trůn v roce 1958.

Nárok na titul prince nově teoreticky získaly děti prince Harryho a vévodkyně Meghan, protože se z nich teď stala vnoučata vládnoucího krále. Charles ale předem avizoval, že plánuje oficiální královskou rodinu „zúžit“, aby byla modernější, takže je otázka, jestli Archie a Lilibet o tento nárok zase nepřijdou.