Článek
Bílý dům už nebude mluvit o možné ruské invazi jako o bezprostředně hrozící. Ve středu to řekla jeho mluvčí Jen Psakiová. Tento slovní obrat by se podle ní dal vyložit tak, že Washington ví, že se ruský prezident Vladimir Putin už rozhodl na Ukrajinu zaútočit.
„Použila jsem to jednou, myslím, že ostatní to taky použili jednou,“ řekla Psakiová o obratu „bezprostředně hrozící“ invaze. „A pak jsme ho přestali používat, protože jsme, myslím, naznačili něco, co jsme naznačit nechtěli, tedy to, že víme, že prezident Putin se už rozhodl (pro invazi),“ řekla Psakiová na středečním brífinku v Bílém domě. „A my stále nevíme, jestli se rozhodl,“ dodala.
Americká televize CNN na svých internetových stránkách uvedla, že Bílý dům už o „bezprostřední hrozbě“ ruské invaze nechce mluvit kvůli neshodám s ukrajinskou stranou ohledně toho, jak nejlépe popsat nebezpečí ze strany Ruska.
Zatímco americký prezident Joe Biden a jeho nejbližší spolupracovníci varovali, že Putin může kdykoliv poslat vojáky přes hranici, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlídky na bezprostřední hrozbu války bagatelizoval.
Když Psakiová minulý týden o možném ruském útoku mluvila jako o „bezprostředně hrozícím“, rozčílila ukrajinské vedení. Jeho představitelé, včetně prezidenta Zelenského, dali najevo, že s ní nesouhlasí a že takový popis situace vyvolává paniku a ekonomickou nestabilitu.
„V zahraničí panuje pocit, že je tady válka, ač tomu tak není,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci minulý pátek. Ukrajinští představitelé se soukromě vyjádřili, že by bylo od Spojených států mnohem užitečnější uvalit na Moskvu sankce, ještě než se rozhodne zaútočit, než varovat před hrozící válkou, píše dále CNN.
Americký prezident Joe Biden ve středu schválil rozmístění 3 000 amerických vojáků v Polsku, Německu a Rumunsku. Mluvčí Pentagonu John Kirby řekl, že většina z 2 000 vojáků bude směřovat do Polska. Dodal, že nejde o permanentní krok, ale o reakci na ruské aktivity.
Reakce Moskvy na sebe nenechala dlouho čekat. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Grushko označil tento krok za „destruktivní“ a „neoprávněný“.
Ve čtvrtek se vyjádřil i přímo Kreml. „Ustavičně vyzýváme naše americké protějšky, aby přestali zvyšovat napětí na evropském kontinentu. Bohužel, Američané v tom pokračují,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
„V daném případě nejde jen o provokativní prohlášení, že brzy vypukne válka a všichni zaplatí strašlivou cenu a podobně, ale o vyslání amerických vojáků do evropských zemí poblíž našich hranic,“ dodal podle agentury TASS. „Je jasné, že to nejsou kroky ke snižování napětí, ale naopak, toto počínání povede k tomu, že napětí vzroste,“ poznamenal Peskov.
„Znepokojení Ruska v tomto případě je naprosto pochopitelné, naprosto odůvodněné a naprosto vysvětlitelné a pochopitelné budou i jakákoliv opatření, která Rusko přijme, aby zajistilo vlastní bezpečnost a vlastní zájmy,“ zdůraznil Putinův mluvčí. Na otázku, zda by tato opatření mohl upřesnit, Peskov odvětil, že půjde o „opatření, která považují za nezbytná ti, kdo mají na starosti naši bezpečnost“.
Vztahy mezi Západem a Moskvou se v poslední době octly na bodu mrazu kvůli tomu, že Rusko u hranic s Ukrajinou shromáždilo desetitisíce vojáků. Západ Moskvu podezírá, že chystá invazi na území svého souseda. Rusko požaduje od Západu záruky, že se Ukrajina nepřipojí k Severoatlantické alianci. Už v roce 2014 anektovalo ukrajinský Krym a podporuje separatisty na východě Ukrajiny.
