Článek
O tom, jak návrat Donalda Trumpa k moci zahýbe dosavadním americkým postojem k válce na Ukrajině, se začalo spekulovat hned po jeho listopadovém vítězství v prezidentských volbách.
Trump dopředu varoval, že pravděpodobně sníží vojenskou pomoc napadené zemi, panovaly také obavy, že by se mohl pokusit ukončit válku způsobem, který bude pro Ukrajinu znamenat bolestivé teritoriální ústupky (více zde).
Stanice CNN píše, že změnu kurzu vůči Ukrajině dala Trumpova administrativa najevo hned po inauguraci, když nově jmenovaný ministr zahraničí Marco Rubio v úterý obě válčící strany vyzval, aby „něco nabídly“ ve snaze ukončit konflikt.
„Prezident v předvolební kampani řekl, že chce, aby se přestalo umírat. Chce, aby se přestalo ničit. Myslím, že je to v zájmu všech,“ vzkázal Rubio v rozhovoru pro NBC News. „Bude to teď snadné? Bude to složité? Samozřejmě, protože každá strana bude muset něco nabídnout,“ dodal.
Na otázku, jaký vzkaz by vyslalo, kdyby se Rusku podařilo ponechat si ukrajinskou půdu bez následků, Rubio odpověděl, že země „již čelila následkům“ v podobě sankcí, inflace a ztrát na životech.
„Takže následky již byly a pro Ukrajinu byly děsivé,“ řekl a připustil, že země se stala ‚obětí‘ Ruska. „Nakonec je skutečnost taková, že to, čemu nyní čelíme, je patová situace, vleklý konflikt, patová situace, v níž jsou Ukrajině způsobovány obrovské škody,“ dodal.
Trump dříve vzkázal, že díky dobrým vztahům s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským i jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem dokáže válku ukončit za 24 hodin.
Lhůta, kterou si sám stanovil, ovšem v úterý večer vypršela. Ačkoliv málokdo očekával, že se Trumpovi skutečně podaří ukončit téměř tři roky trvající konflikt během jediného dne, nesplněný deadline podle zahraničních pozorovatelů dokazuje, jak složité bude pro amerického prezidenta dostat obě strany k jednacímu stolu
Zatímco Kyjev dal najevo ochotu jednat o ukončení války diplomatickou cestou, o motivaci ze strany Moskvy, která má nyní na frontě navrch, panují pochybnosti.
„Nevidím důvod, proč by (ruský prezident Vladimir Putin) měl být ochoten deeskalovat v tuto chvíli, kdy má pocit, že může na bojišti dosáhnout úspěchů,“ uvedla v rozhovoru pro Seznam Zprávy ukrajinská analytička Orysia Lucevyč, která působí v prestižním britském think tanku Chatham House.
O tom, že i sám Trump si je vědom toho, jak těžké bude najít řešení, svědčí i to, že během inauguračního projevu téměř nepadla o válce na Ukrajině zmínka. Trump se sice označil za „mírotvůrce“, o pomoci Ukrajině ovšem nepadlo ani slovo, stejně jako o tom, jak by Putina přesvědčil k vyjednávání o příměří.
Hned první den svého druhého funkčního období navíc Trump otevřeně připustil, že Putin možná v tuto chvíli není ochotný usednout k jednacímu stolu.
„Zelenskyj mi řekl, že se chce dohodnout, nevím, jestli Putin… Možná ne,“ řekl novinářům. Směrem k ruskému prezidentovi, kterému v minulosti vyjadřoval svůj obdiv, pronesl v první den svého druhého funkčního období nezvykle ostré výroky.
„Myslím si, že by měl dohodu uzavřít. Myslím, že ničí Rusko tím, že dohodu neuzavře,“ uvedl. „Myslím, že Rusko je tak trochu ve velkém průšvihu. Podívejte se na jejich ekonomiku, na jejich inflaci v Rusku. S (Putinem) jsem vycházel skvěle, doufal bych, že se chce dohodnout,“ dodal.
Ruský prezident Putin Trumpovi pár hodin před inaugurací poblahopřál k nástupu k moci. Během pondělního zasedání ruské Rady bezpečnosti a obrany řekl, že „Moskva je otevřená dialogu s USA, který bude založen na rovném a vzájemně respektujícím základě“.
„Ruská vláda bude i nadále bojovat za zájmy svého lidu. To byl hlavní cíl speciální vojenské operace,“ dodal Putin.
Ještě před inaugurací se objevily zprávy o tom, že Trumpův tým se snaží na co nejdřívější datum naplánovat telefonický hovor mezi americkým a ruským prezidentem. Cílem rozhovoru má být domluvení osobního setkání, které povede k ukončení bojů na Ukrajině.
