Změna klimatu zabíjí po celém světě. Vědci podrobně popsali jak

Počet úmrtí lidí kvůli příčinám, ke kterým významně a stále vyšší měrou přispívá klimatická změna, globálně roste. Zdraví lidí je v dnešním světě „vydáno na milost a nemilost“ závislosti na fosilních palivech. Tak zní hlavní poselství zprávy The Lancet Countdown, v níž každý rok vědci z celého světa vyhodnocují dopady změny klimatu na zdraví lidí.

Letošní report vyšel nedlouho před zahájením klimatické konference Organizace spojených národů (OSN) COP27 v Egyptě a podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese posílá zpráva státům před jednáním silný vzkaz. „Klimatická změna nás zabíjí. Nepodkopává jen zdraví planety, ale i zdraví lidí po celém světě,“ řekl Guterres.

Řešení je podle něj přitom nasnadě: „Věda mluví jasně - masivní a smysluplné investice do obnovitelných zdrojů energie a klimatické odolnosti zajistí bezpečnější život pro všechny lidi ve všech zemích.“

Na zdraví lidí podle zprávy klimatická změna negativně působí zmenšováním potravinové bezpečnosti, častějšími a intenzivnějšími vlnami veder, zvyšováním rizika přenosu infekčních nemocí a přírodních katastrof. Vědci ve zprávě uvádí konkrétní čísla.

Kvůli rychlému zvyšování globální teploty podle zprávy výrazně přibývá dní s extrémně vysokými teplotami. A to ovlivňuje zdraví lidí hned několika způsoby.

Počet mrtvých spojovaných s vedry se v nejohroženější skupině (děti mladší než jeden rok a senioři nad 65 let) podle vědců zvýšil o 68 % (srovnání období 2017 až 2021 s lety 2000 až 2004).

Teplejší a sušší podnebí ohrožuje zdraví lidí i skrze vyšší riziko vzniku požárů. Počet dní s velmi vysokým nebo extrémně vysokým rizikem vzniku lesních požárů se ve srovnání s obdobím před zhruba 20 lety zvýšil v 61 % států světa.

Klimatická změna také vytváří vhodnější podmínky pro šíření různých infekčních nemocí.

Například počasí vhodné pro šíření horečky dengue je globálně o 12 % častější ve srovnání s 50. lety. Období, kdy se může šířit malárie, se podle vědců od poloviny minulého století prodloužilo o 32 % v horských oblastech Jižní, Střední i Severní Ameriky a o 15 % v Africe.

Mezi nejproblematičtějšími dopady klimatické změny, které mají vliv na lidské zdraví, zpráva zmiňuje i sucho. To nejenže přispívá ke zmiňovaným požárům nebo přenosu infekčních nemocí, ale podle vědců ohrožuje i potravinovou bezpečnost, zásoby vody a další faktory klíčové pro lidské zdraví.

Mezi lety 2012 až 2021 bylo extrémním suchem na alespoň jeden měsíc zasaženo o 29 % víc území než v letech 1951 až 1960.

V důsledku extrémních teplot a sucha je podle zprávy i 98 milionů lidí po celém světě zbytečně v mírné až střední potravinové nejistotě, a to ve srovnání s průměrem za roky 1981 až 2010. Od roku 2000 se také o 66 % zvýšil počet domácností s dostupnou klimatizací, což prohlubuje energetickou krizi a zároveň přispívá k vysokým venkovním teplotám ve městech, píše se v reportu.

Vedra zároveň způsobují stále větší problémy s pracovní silou. Globálně podle zprávy světovou ekonomiku v roce 2021 okradla o 470 miliard pracovních hodin. Výše ztráty pracovních hodin se v důsledku neschopnosti lidí pracovat venku v extrémně vysokých teplotách podle reportu navýšila o 40 % ve srovnání s 90. lety. S tím související ušlý zisk loni představoval 0,72 % globálního HDP.

V rámci výzkumu odborníci také posuzovali investice 86 vlád do fosilních paliv a zjistili, že 80 % z nich tento sektor dotuje, přičemž například Írán nebo Egypt dokonce na fosilní paliva daly víc financí než na celé zdravotnictví.

Report rovněž připomněl, že vyspělé státy neplní slib dávat chudším zemím 100 miliard amerických dolarů ročně na klimatickou akci. Tento závazek padl už na klimatické konferenci v Kodani v roce 2009 a měl se plnit od roku 2020. Podle klimatického redaktora BBC Justina Rowlatta bude mimochodem tento problém dost pravděpodobně jedním z nejožehavějších témat nadcházející konference OSN v Egyptě.

Kritika zprávy The Lancet Countdown dále míří i na soukromé společnosti. První patnáctka těch největších firem v oboru ropy a plynu podle vědců zůstává i přes vlastní zelené výroky a závazky v „ostrém rozporu s cílem ukončit klimatickou nouzi“.

Ve středu nezávisle na studii přišla s vlastní zprávou i OSN, podle níž se současné závazky 190 zemí „ani neblíží“ tomu, co bylo potřeba pro naplnění cíle udržet oteplení klimatu do konce století pod 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou.

Největším zdrojem skleníkových plynů jsou podle studie publikované časopisem Lancet energetické systémy.

Přechod k obnovitelným zdrojům energie v energetice, dopravě, nakládání s odpadem a v zemědělství by podle zprávy mohl v roce 2020 předejít 3,3 milionu úmrtí lidí spojených se znečištěním ovzduší jemnými částicemi PM 2,5. Až 1,2 milionu úmrtí přitom způsobilo znečištění ovzduší přímo a jen ze spalování fosilních paliv.

Množství emisí CO2 ze spalování fosilních paliv bylo zároveň v roce 2020 nejvyšší v celé historii.