„Změna jména člověka nezmění.“ Křesťané v Sýrii mají strach

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od zvláštních zpravodajů v Sýrii/

Nadšení a euforii, které v těchto dnech cítí v ulicích města každý návštěvník Damašku, nesdílejí v Sýrii všichni. Zatímco zdejší sunnité vidí budování nového státu po pádu krvavé diktatury Bašára Asada s optimismem, jejich spoluobčané hlásící se ke křesťanské víře jsou mnohem opatrnější a část z nich neskrývá obavy.

Vzhledem k tomu, co křesťané zažívali za války, se jim nelze příliš divit. Dle organizace International Christian Concern (ICC) se křesťanská menšina v Sýrii od začátku arabského jara snížila o 70 až 80 procent. Důvodem byly válečné konflikty, nucené vysídlení, terorismus, cílená perzekuce a ekonomický kolaps.

Asadův režim byl navzdory svým zločinům sekulární a tvrdě zasahoval proti náboženským skupinám, jež ohrožovaly syrskou rozmanitost. Část křesťanů ho proto vnímala jako ochránce nebo přinejmenším jako režim zajišťující stabilitu. Během bitev o Aleppo či Homs pak docházelo k zabíjení a vyhánění křesťanů ze strany opozičních islamistických skupin, ať už to byla al-Káida, Islámský stát nebo Syrská národní armáda.

Nyní ale nový vůdce Ahmad Šara slibuje, že jeho vláda je tu pro všechny občany Sýrie bez ohledu na jejich vyznání a že křesťané i alávité, k nimž patří Asadův klan, se mohou cítit bezpečně.

„Ano, projevy jsou pěkné. Moc jim ale nevěřím, k prvním útokům na křesťany už za nové vlády ostatně došlo,“ říká student Sami z Damašku. Teroristé z organizace Islámský stát dle něj napadají i v Damašku obchodníky s alkoholem nebo třeba dívky, které vyjdou do ulic bez šátku.

„Když si na to lidé stěžovali, nové úřady jim říkaly, že to chce čas, že zatím nemají dostatek policistů,“ říká Sami s tím, že jde o teroristické skupiny, ne o vládní hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS).

I s ním ale prý do hlavního města přišli z provincie Idlib bojovníci z jiných zemí, kteří vyznávají striktní verzi Koránu: „Nejsou zvyklí na to vídat odhalené ženy. Přišli sem i Afghánci, Čečenci a další… i proto nosí hlídky HTS kukly. Abychom nepoznali, že to nejsou Syřané,“ myslí si Sami.

Na telefonu vzápětí ukazuje video hořícího vánočního stromku zapáleného islamisty. K incidentu došlo v Homsu, úřady HTS nicméně později informovaly, že dva pachatele zadržely a potrestaly.

„Hodně lidí se bojí, nové vládě nevěříme,“ říká i Lana, mladá žena pracující ve státním sektoru. Kromě bezpečnosti si stěžuje i na plat, který činí pouhých 25 dolarů. „Musím dělat ještě jednu práci, takhle bych se neuživila,“ dodává.

V ulicích Damašku nicméně chodí odhalených žen poměrně dost, ještě více jich pak tým Seznam Zpráv viděl v asi 200 kilometrů vzdáleném Homsu. Právě v těchto městech spolu s Aleppem na severu žila největší křesťanská menšina. Další křesťané si pak zvolili úrodný pás půdy na pobřeží v okolí měst Tartús a Latákie.

Alkohol je v Damašku stále k dostání, a když se ptáme v jednom z obchodů v křesťanské čtvrti, zda jim kvůli prodeji někdo vyhrožoval, prodejce říká, že ne. Lahve piva, vína a destilátů má nicméně schované za falešnou stěnou za pultem.

Nijak vysoké nejsou ani ceny - půllitrová plechovka libanonského ležáku Beirut vyjde na 18 tisíc syrských lir, tedy ani ne 50 korun. V zemi ovládané islamistickým hnutím by zákazník čekal vyšší ceny.

I většina křesťanů, s nimiž SZ mluvily, má radost z pádu Asadova režimu. „Máme smíšené pocity. Samozřejmě jsme šťastní, že Asad skončil, a doufáme v lepší budoucnost. Z čeho ale máme obavy, je zavádění islámského práva. Já osobně jsem přesvědčen, že k tomu nedojde,“ řekl po telefonu Fádí Azar, františkánský kněz z přístavu Latákie.

„Jsou tu zkušenosti našich křesťanských přátel z Idlibu. HTS jim vrátil majetky, ochraňoval je před extremistickými skupinami. Co Ahmad Šara slíbil, také splnil,“ argumentuje Fádí Azar, který žije v Sýrii od roku 2015. Původem je palestinský Jordánec, do sousední Sýrie se vydal jako misionář františkánského řádu.

Fádí Azar upozorňuje na bezpečnostní riziko ze strany stoupenců bývalého režimu, kteří nyní přišli o práci. Tvrdí ale, že přechodná vláda až dosud na každý bezpečnostní incident v Latákii okamžitě reagovala.

Mnohem méně optimisticky vidí budoucnost křesťanů sestra Roua Abdulláhová z Tartúsu. „Zemi nyní kontrolují teroristé, toho se velice bojíme. Pracujeme tu s dětmi a mladými, celkem jde o 500 dětí v Tartúsu a dalších 400 v jeho okolí. Před dvěma dny jsme se jich zeptali na budoucnost - zda chtějí v Sýrii zůstat, nebo odejít. Přes 60 procent z nich odpovědělo, že chtějí zemi co nejdříve opustit,“ vypráví.

Novému vůdci sestra Roua nevěří: „Nemůžeme věřit někomu, kdo byl v minulosti spjatý s al-Káidou. Pro nás je pořád teroristou, pracují pro něj džihádisté. Fakt, že si změnil jméno z Džuláního na Šaru, na tom nic nemění,“ argumentuje.

Tvrdí také, že v okolí Tartúsu bylo zabito už několik alávitů jen kvůli svému náboženskému vyznání. Sliby HTS považuje jen za řeči namířené směrem k Západu.

Sestra Roua Abdulláhová, jež se hlásí k latinské kongregaci, zná podle jména i výše citovaného Fádího Azara. „Nechápu, proč jsou všichni františkáni tak optimističtí,“ kroutí hlavou s tím, že současná situace nevydrží dlouho.

Jména damašských křesťanů byla s ohledem na jejich obavy o bezpečnost změněna. Redakce zná jejich skutečnou totožnost.