Zmatky ve Washingtonu. Kohoutky pro Kyjev můžou zůstat zavřené až do voleb

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Nebude to trvat desítky let, než toho budeme litovat. Bude to otázka let, a proto lidem, kteří se nakonec rozhodnou pro opuštění Ukrajiny a případně i budou úspěšní, budu do posledního dechu připomínat důsledky, o kterých jsem přesvědčen, že s nimi budeme muset žít,“ cituje web CNN amerického senátora za Severní Karolínu Thoma Tillise.

Tillis je republikán a patří mezi zastánce pomoci Ukrajině, kterou před necelými dvěma lety napadlo Rusko. Podstatná část stranických kolegů s ním ale nesouhlasí, což za oceánem vytváří nejen napjatou atmosféru mezi republikánskými politiky, ale i velké vnitropolitické pnutí.

Republikánům se na konci minulého roku povedlo zablokovat další balíčky pomoci válčící zemi. Podle nich je podpora netransparentní a navíc mají dojem, že vláda by měla věnovat větší pozornost domácím problémům. Poslední balíček Ukrajině tak byl oznámen 27. prosince, a americká podpora proto vysychá.

Téma, které je pro Republikánskou stranu mnohem důležitější, je migrační politika a to, jak Bidenova administrativa zvládá krizi na jižní hranici USA. Vládě se nedaří snížit počty migrantů přicházejících přes Mexiko a přijímaná opatření jsou mnohem mírnější, než by si představovali konzervativní politici.

Prostřednictvím ústupků v této oblasti se Biden a jeho demokraté chtějí dopracovat i ke kompromisu v otázce Ukrajiny. Bez republikánů se neobejdou, protože ti v současnosti drží těsnou většinu ve Sněmovně reprezentantů.

Ještě na začátku týdne to vypadalo, že senátní vyjednávání o dohodě zahrnující jak Ukrajinu, tak migraci se blíží ke zdárnému konci. Hlavní demokratický vyjednavač, senátor Chris Murphy, totiž informoval, že jednání jsou „z velké části hotová“ a postoupila do senátního rozpočtového výboru, což signalizuje, že by mohla vstoupit do závěrečné fáze.

Přestože text zákona prý ještě nebyl dokončen, lidé by podle něj měli mít možnost si „dohodu před hlasováním přečíst a pochopit ji“, přičemž senátoři ještě budou chtít čas na přezkoumání návrhu a případné předložení změn.

Murphyho slova patřila podle serveru Politico k těm optimističtějším. Vyznat se v celé situaci ale zrovna nepomáhají, jelikož informace, které se v poslední době dostávají na veřejnost, působí poměrně zmatečně. Trochu jiný příběh ostatně vyprávěla například zjištění médií po středečním setkání republikánských senátorů.

To podle dostupných informací sice probíhalo v poklidu a jednotliví politici během něho jen přibližovali své postoje, u některých však mělo zasít pochybnosti. Do určité míry podle webu The Hill znejistěl například vůdce senátní republikánské menšiny Mitch McConnell, který patří do skupiny podporovatelů Ukrajiny.

Politika ochrany amerických hranic se totiž podle něj ukázala být mnohem složitější, než on a další senátoři předpokládali, když před několika měsíci trvali na spojení financování Ukrajiny s ochranou hranic. Podle CNN tak tyto zvěsti naznačují, že Kongres bude možná muset na tuto problematiku zcela rezignovat, nebo balíček rozdělit na jednotlivé části.

Další informace přinesl čtvrtek, kdy McConnell ujistil novináře, že jednání o migraci stále pokračují a že on je „plně na palubě“. To znamená, že chce dál pokračovat v diskuzích o mexické hranici i pomoci Ukrajině.

Situaci kolem vyjednávání pak komplikují i „mimokongresové“ faktory, jmenovitě bývalý prezident Donald Trump, který opakovaně povzbuzuje republikány, aby kompromis o nové legislativě týkající se bezpečnosti hranic potopili. Obrátil se dokonce i na konzervativního předsedu Sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona, aby dohodu nepřijímal, „pokud nedostaneme VŠECHNO, co je potřeba k zastavení invaze milionů a milionů lidí“.

Trumpovi spojenci uvnitř republikánské sněmovní frakce ostatně již déle pracují na tom, aby dohodu zničili dříve, než nabude pevné podoby.

Právě přes tuto komoru musí dohoda projít poté, co ji schválí Senát. Realita je ovšem taková, že proti pomoci Ukrajině v ní hlasovaly desítky republikánů, včetně zmiňovaného Johnsona, a například texaský senátor Ted Cruz již avizoval, že tento balíček spojující financování Ukrajiny a ochranu hranic má téměř nulovou šanci přes sněmovnu projít.

Kartami pak zamíchává i to, že Trump momentálně usiluje o znovuzvolení do Bílého domu. Jeho lidé v Kapitolu tak například tvrdí, že bude lepší počkat na něj a že tato dohoda by Bidenovi pouze poskytla politické krytí a snad i vítr do plachet, aniž by problém skutečně vyřešila k republikánské spokojenosti.

O to důležitější je tak nyní pro demokraty jednat. Čím déle totiž budou diskuze trvat, tím blíže budou USA listopadové volbě prezidenta a tím větší lze předpokládat neochotu ze strany republikánů přistupovat na ústupky.

Neuzavření dohody by mělo katastrofální důsledky. Pokud se totiž americká podpora Ukrajině zastaví, Kyjev ztratí důležitého spojence, který mu podle dat z konce minulého roku dodal vojenskou pomoc již v hodnotě více než 46 miliard dolarů, tedy více než bilionu korun.

Na Ukrajině se ostatně již nyní blokace americké pomoci projevuje, jak v úterý informoval Pentagon. Podle toho totiž Spojeným státům došly peníze pro válčící zemi, zatímco ukrajinským vojákům na frontových liniích dochází munice i zbraně.

S novými opatřeními tak přicházejí alespoň evropští spojenci. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg oznámil uzavření společného kontraktu v hodnotě 1,2 miliardy dolarů na nákup více než 222 tisíců kusů munice ráže 155 mm. Jedná se o jedny z nejpoužívanějších nábojů v konfliktu a kontrakt bude použit k doplnění zásob spojenců, kteří do Kyjeva přesunuli své vlastní zásoby.

Navzdory úctyhodné snaze ze strany evropských spojenců je však americká podpora důležitá. Evropané se svými vlastními problémy totiž nemohou dlouhodobé prázdno po Američanech vyplnit.

Podle listu The Wall Street Journal navíc Ukrajině v takovém scénáři během několika měsíců dojdou peníze a bude nucena přijmout bolestivá ekonomická opatření, aby udržela stát v chodu.