Žluto-modrý Vilnius miluje Ukrajinu a varuje Putina

Od zvláštního zpravodaje z Vilniusu.

Z centra města je to jen 30 kilometrů k hranici s lukašenkovským Běloruskem, vazalem Ruska. Litevské hlavní město, které od úterý hostí summit Severoatlantické aliance, se proto změnilo v dobře chráněnou pevnost.

Patrné to je ve Vilniusu hned na letišti, kde v pondělí večer přistál český speciál na palubě s prezidentem Petrem Pavlem. Letiště, kde v tu chvíli už stál letoun Air Force One amerického prezidenta nebo letadlo kanadského premiéra a tureckého prezidenta, viditelně chrání kolem 10 německých baterií amerického systému protivzdušné obrany Patriot.

Vybavení a vojáky sem poslala i celá řada dalších spojeneckých zemí. Do půlmilionového Vilniusu se totiž sjelo na 48 zahraničních delegací s přibližně 2400 členy, včetně 40 hlav států a dalších 150 vysoce postavených politiků. K tomu také stovky novinářů.

S českým prezidentem letěla i ministryně obrany Jana Černochová z ODS, šéf diplomacie Jan Lipavský z Pirátské strany a náčelník generálního štábu Karel Řehka.

V litevském hlavním městě vítají delegace důležitého summitu NATO kromě leckde čerstvě položeného nového asfaltu i desetitisíce ukrajinských vlajek. Tematicky tak upozorňují na hlavní bod programu schůzky špiček Aliance.

„Chápeme důležitost tohoto summitu v kontextu globálních politických událostí. Abychom využili příležitosti a upoutali ještě větší světovou pozornost k situaci na Ukrajině, bude na různých místech ve Vilniusu na obytných budovách vlát 33 tisíc ukrajinských vlajek,“ uvádí litevští organizátoři.

To je patrné hned cestou z letiště, ale i přímo v centru města – žluto-modré ukrajinské vlajky visí na veřejném osvětlení, balkonech i podnicích. Se vzkazem „Vilnius miluje Ukrajinu“ dokonce jezdí městské autobusy.

V pátek v centru Vilniusu rozdali lidem během půl hodiny na tisíc ukrajinských vlajek. V úterý také modro-žlutou vlajku vyvěsí na náměstí v centru města. Jde o prapor z východoukrajinského Bachmutu, který putoval do Vilniusu formou běžecké štafety od 25. června zhruba 1500 kilometrů přes Ukrajinu, Polsko a Litvu.

„Přinášíme poselství, že Ukrajina musí být součástí NATO. Je to velmi důležité, rozumíme tomu, podporujeme to. Každý můj běh má svůj význam, ale tentokrát ho prožívám srdcem. Když s tou vlajkou běháte, i jako běžkyni se vám zrychlí tep a zdá se, že v nohách cítíte určitou sílu,“ říká litevská maratonkyně Nadežda Normantienėová.

Právě baltské země byly společně s Polskem před summitem NATO hlavními tahouny oficiální pozvánky pro Ukrajinu do Aliance. Toho ani přesného data možného vstupu se ale Kyjev ve Vilniusu zřejmě nedočká. Vlažně se k ukrajinskému členství staví především Spojené státy a Německo. Podle obou by šlo o předčasný krok.

Ještě v předvečer summitu ale poradce litevského prezidenta Kęstutis Budrys ujišťoval, že konečný text vilniuské deklarace ještě není dohodnutý.

Stále podle něj nebylo jasné, jaké bude finální znění ohledně členství Ukrajiny v NATO či zda dojde k dohodě o členství Švédska v Alianci. Očekávají se i debaty o dalším posilování východního křídla NATO a o výdajích členských zemí na obranu.

Poradce Budrys dokonce v rozhovoru pro veřejnoprávní LRT zmínil jako vyjednávací možnost i nástroj vetování závěrů summitu. Pro litevské organizátory je prioritou také schválení obranných plánů NATO pro případ ruského útoku.

Hledání kompromisu na poslední chvíli není na summitech obvyklé – lídři na nich většinou potvrzují už předjednané dohody. Teď se ladí každé slovíčko – význam „politických signálů“ oproti minulosti vzrostl. Vyjednává se do poslední chvíle, o čemž svědčí i výsledek pondělní schůzky tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem za účasti generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga.

Stoltenberg po něm uvedl, že Erdogan co nejdříve předloží tureckému parlamentu k ratifikaci žádost Švédska o vstup do NATO. Ankara společně s Budapeští dosud vstup Švédska jakožto 32. státu Aliance blokovaly.