Článek
Jednadvacetiletý střelec vedený rasovou nenávistí zabil v sobotu tři lidi v supermarketu v americkém městě Jacksonville. Po sobě zanechal manifest, kterým svůj čin vysvětloval. Útočník spáchal krátce po útoku sebevraždu.
Maskovaný útočník v neprůstřelné vestě použil útočnou pušku typu AR-15 a pistoli Glock. Zbraně si pořídil legálně navzdory tomu, že se v minulosti musel nedobrovolně podrobit psychiatrickému vyšetření. Na nejméně jedné z nich byl namalovaný hákový kříž, uvedla agentura AP.
Policie později útočníka identifikovala jako jednadvacetiletého Ryana Palmetera. Uvedla, že krátce předtím, než v sobotu před 14:00 místního času (20:00 SELČ) začal střílet u obchodu s levnými potřebami Dollar General, se pohyboval nedaleko historicky černošské Edward Waters University.
„Jednoduše řečeno, tato střelba byla rasově motivovaná, on nenáviděl černochy,“ řekl na tiskové konferenci místní šerif T. K. Waters. Starostka Donna Deeganová označila útok za „zločin plný nenávisti“. Případem se zabývá podle CNN i Federální úřad pro vyšetřování (FBI), který ho vyšetřuje jako trestný čin z nenávisti.
„Je to temný den v historii Jacksonvillu. Jakákoli ztráta na životech je tragická, ale nenávist, která střelce motivovala k vražednému řádění, přidává další vrstvu bolesti,“ řekl médiím Waters.
Hromadné střelby v USA
Na pět stoupl počet obětí pondělní střelby v bance v americkém městě Louisville, kterou rozpoutal její zaměstnanec, než jej policie zastřelila. Počet obětí stoupl ze čtyř na pět poté, co zraněním podlehla sedmapadesátiletá žena, oznámily tiskové agentury.
Ředitelka, o které rodiče žáků mluví jako o „světici“, údržbář, učitelka, která v ten den jen zaskakovala, a tři devítileté děti. Oběti školního masakru na křesťanské škole v americkém Nashvillu, kde vraždila bývalá studentka.
Během střelby u supermarketu v Jacksonvillu zemřeli dva muži ve věku 19 a 29 let a žena ve věku 52 let. Jednu z obětí útočník zastřelil v autě před obchodem, další dvě uvnitř. Několika lidem se z obchodu před střelcem podařilo utéct.
Palmeter těsně před útokem poslal svému otci textovou zprávu, aby si zkontroloval počítač. Ten na něm našel jeden z textů obhajujících vraždy a zavolal policii. Bylo ale už pozdě.
Podle dosavadního vyšetřování se zdá, že muž čin spáchal sám. Neexistují indicie, že by byl součástí širší skupiny. Podle šerifa Waterse útočník nebyl nikdy dříve trestán, a bezpečnostní složky proto neměly důvod se domnívat, že je nebezpečný.
Útok odsoudili politici
„Nesmíme dopustit, abychom žili v zemi, kde se černošské rodiny, které jdou do obchodu, nebo černošští studenti mířící do školy museli bát, že je někdo zastřelí jen kvůli barvě kůže,“ uvedl v prohlášení prezident Joe Biden.
Floridský guvernér Ron DeSantis, který je jedním z kandidátů na amerického prezidenta, odsoudil rasistickou motivaci střelce a jeho samotného označil za „šmejda“. „Zaměřil se na lidi na základě jejich rasy, to je naprosto nepřijatelné,“ řekl republikán DeSantis. Přerušil také svou cestu do Iowy, která byla součástí kampaně, napsal deník The Washington Post.
V milionovém Jacksonvillu, kde 30 procent obyvatel tvoří černoši, vytvořili lidé pietní místa.
State Sen. Tracie Davis on Jacksonville shooting: "Those three people were gunned down because they were Black. We are in 2023 and we are dealing with racial issues like this. It's devastating... simply knowing that you are targeted because of the color of your skin." pic.twitter.com/GSK2T2umEA
— MSNBC (@MSNBC) August 27, 2023
Útok na výročí boje za práva černošského obyvatelstva v USA
K útoku došlo na 60. výročí pochodu na Washington za práci a svobodu a slavného projevu Martina Luthera Kinga mladšího, který vstoupil do dějin pod názvem „Mám sen“. V sobotu se v americkém hlavním městě shromáždily desetitisíce lidí, aby si připomněli tento historický milník, uvedla stanice BBC.
„Sním o tom, že mé čtyři malé děti budou jednoho dne žít v zemi, kde nebudou posuzovány podle barvy své kůže, ale podle kvality charakteru,“ řekl v roce 1963 King ke 200 tisícům účastníků pochodu. Jeho slova později vedla k odstranění řady diskriminačních opatření.
Rok po Kingově projevu prezident Lyndon B. Johnson podepsal zákon, který zakazoval diskriminaci v otázkách zaměstnání a vzdělání, v srpnu 1965 pak byl přijat zákon o volebním právu, jímž byly odstraněny další překážky pro černošské obyvatelstvo.
Nejedná se o první rasově motivovaný útok. Při loňské střelbě, jejímž terčem byli černoši, zahynulo v supermarketu v Buffalu deset lidí. Podle agentury Reuters sobotní střelba připomíná právě tento útok.
K podobné události došlo také v roce 2019 ve Walmartu v texaském El Pasu, při té zemřelo 23 lidí. Střelec policii sdělil, že chtěl cíleně vraždit Mexičany.
Útoky střelnou zbraní nejsou v USA ojedinělé. Od začátku letošního roku se v zemi odehrálo 471 případů masové střelby, jak uvádí nezisková organizace Gun Violence Archive. Ta do statistiky zahrnuje případy, kdy při střelbě utrpí zranění nebo přijdou o život nejméně čtyři lidé, nepočítaje střelce.
