Život v téměř 50 stupních Celsia. Mali zažilo bezprecedentní vedra

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Stihnout práci do 11 dopoledne a potom to nejhorší přečkat ve stínu. Tak Mahamane Boyni popsal stanici France Afrique Media běžný den v malijském Timbuktu, když se denní teploty pohybovaly kolem 40 stupňů Celsia.

Podobně poslední dny a týdny popisují i další Malijci - kvůli předčasné a intenizivní vlně veder se většinu dne schovávají ve stínu, tělu dodávají dostatek tekutin a neustále se ochlazují.

Vylíčili také, že v jednoduchých podmínkách, kdy je často před slunečním žárem chrání jen přístřešek, k osvěžení pomáhá navezený písek, který je chladí.

I když je v Timbuktu k nevydržení, ještě vyšší teploty zažili obyvatelé západomalijského Kayes, kde 4. dubna padl rekord 48,5 stupně Celsia.

Jak podotýká britská BBC, v historii měření šlo o absolutní dubnový rekord pro celý kontinent.

„Téměř celá vesnice byla včera u vody, aby se zchladila. Chodíme se koupat, zůstáváme ve vodě, protože s měsícem ramadánem není vůbec snadné to horko vydržet,“ popsala realitu místních podnikatelka Arouna Ly.

„S výpadky elektřiny to také není vůbec snadné. Zaprvé nemůžeme pracovat, zadruhé když nemáte vůbec elektřinu, nemůže fungovat klimatizace v místnosti a ventilátory,“ dodala pro stanici Radio France International s tím, že většinu práce udělá ráno, kdy vedra nejsou tak strašná.

Extrémní teploty v Mali paralyzovaly společnost a způsobily bezprecedentní míru nadúmrtí.

„Setkáváme se s pacienty, lidmi staršími 70 let, kteří přicházejí s vysokými teplotami, přes 40 stupňů. Mají 40stupňovou horečku. V tomto věku si dokážete představit, jak je to pro tyto lidi těžké. Setkáváme se s nimi tedy v extrémně obtížných situacích, s poruchou vědomí a všemi důsledky horečky a dehydratace,“ řekl německé stanici Deutsche Welle Yaya Diakité, lékař z nemocnice L‘Hopital du Mali v metropoli Bamako.

Například jen za první čtyři dubnové dny zemřelo v bamacké státní nemocnici Gabriel-Touré 102 lidí. Loni přitom 134 úmrtí evidovali za celý měsíc. Obětí vlny veder může být ve skutečnosti ještě více - podle BBC hovoří místní média až o 250 mrtvých v Bamaku za tři dubnové dny.

Umírají především lidé starší 60 let a chronicky nemocní, jak nastínil anesteziolog Djibo Mahamane Django.

„Trpěla velkou horkostí a ošetřující lékař nám hned řekl, že už další horko nevydrží. Požádal nás, abychom šli hledat led, ale vzhledem k výpadku proudu je to téměř nemožné. Babičce je téměř 85 let,“ popsal muž jménem Lamine příběh své babičky, kterou musel odvézt do nemocnice.

„Jsme tu, protože předevčírem, když přerušil půst, ztratil vědomí. Odvezli jsme ho na kliniku. Po dvou dnech hospitalizace jsme museli přijet sem do L’Hopital du Mali. Myslím, že to bylo kvůli horku, protože si stěžoval na bolest hlavy. Je mu 60 let,“ vypráví další muž, který musel odvézt do nemocnice svého bratra.

Úřady v Mali proto vyzvaly místní, aby neúnosná horka přečkávali ve větraných místnostech, a omezily výuku.

RFI dále popisuje, že kvůli případům nadúmrtí jsou přeplněné márnice a hřbitovy.

Vlna veder ale nesužuje jen Mali. Podle v březnu zveřejněné studie sdružení vědců, kteří se zaměřují na sledování extrémních jevů ve světě, World Weather Attribution, zažila Guinejská oblast abnormální vedra už na začátku sezony v únoru 2024.

Kombinace vysokých teplot a relativně vlhkého vzduchu vedla k tomu, že pocitově teploty vystoupaly až k 50 stupňům Celsia. To je klasifikováno jako stupeň „nebezpečí“, který je spojen například s vysokým rizikem křečí nebo vyčerpáním, uvádí dále studie.

Meteorologická varování tak v uplynulých týdnech vydala stanice v Nigérii. Horka sužují také Pobřeží slonoviny a Ghanu, kde sucho vyústilo ve vysoký růst cen kakaa na globálním trhu. Tématu jsme se věnovali v článku zde.

Za vysoké teploty v západní Africe může podle vědců příchod cyklického jevu El Niño, který mění směr větrů a zvyšuje teplotu vody v Pacifiku. Zásadně nicméně dopadá i na další části světa.