Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Obyvatelé mexického města Hermosillo jsou na horka zvyklí. Před jejich běžným životem je nezastaví - lidé chodí po ulicích, děti do školy a na tamních venkovních hřištích se hraje fotbal třeba i kolem poledne. Ne nadarmo se tomuto městu přezdívá „město slunce“.
Uplynulou neděli se ale situace změnila. Teploty se totiž dostaly až na rekordních 49,5 stupně Celsia, jak uvádí americký deník The New York Times.
„Bylo to, jako by na mě házeli ohnivé koule,“ popsala své dojmy z veder novinářům Isabel Rodriguezová, která pracuje na čerpací stanici v okolí města.
„Měl jsem pocit, že mi z horka prasknou oči,“ řekl novinářům procházející se student Luis Grande v areálu Universidad de Sonora s tím, že se mu před nevlídným počasím nepodařilo chránit ani deštníkem.
Na snímku se lidé ochlazují ve fontáně parku Madero, vyfoceno 25. června v Hermosillo.
Potíže související s bezprecedentním horkem popsala pro NYT i žena v domácnosti María Ángeles Lópezová. „Zasáhne vás to, jako kdyby vám vařili kůži. Byla jsem zoufalá z toho, jak moc nepříjemné to bylo.“
Odborník o teplotních rekordech
V Česku se léto zatím teplotně nese spíše v mírném duchu, ze světa ale průběžně přicházejí zprávy o nových teplotních rekordech. Vědci v týdnu dokonce ohlásili globálně nejteplejší dny v historii měření. Zároveň přibývají náznaky, že se přijaté závazky pro boj s klimatickou změnou nedaří plnit. Jaká budoucnost se před námi rýsuje?
Úřady 936tisícového města proto doporučily místním, aby se chránili pokrývkami hlavy a volným oblečením, méně vařili a vyhnuli se pobytu na přímém slunci. Bezdomovcům pak zprostředkovávaly vodu zdarma.
Situace ale není kvůli horkům vážná jen v Hermosillu. Například ukončit výuku a někde i o měsíc předem se rozhodlo několik škol napříč regionem severního Mexika. Další školy přistoupily k výuce online, především z toho důvodu, že mnoho z vzdělávacích institucí nedisponuje klimatizací a děti kvůli nepříznivému počasí sužovaly zdravotní problémy (Nuevo León, Chihuahua, Coahuila, Tamaulipas).
Horka také způsobila rozsáhlé výpadky elektřiny. Podle Národní aliance pro drobné obchodníky postihly výpadky v různých částech země tržby malých obchodů. Podnikatelé tak přišli například o tržby ze zmražených mléčných nebo masových výrobků kvůli nefunkčním mrazákům.
Velké ztráty také ohlásili chovatelé dobytka, který ve vedrech kolabuje a umírá.
Doporučení, jak se v těchto dnech chovat, vydal v prohlášení i prezident Andrés Manuel Lopéz Obrador. Podle něj by měli lidé hodně pít, nevystavovat se slunci, a naopak by měli chodit do práce dříve jako lidé na venkově.
Ještě v polovině června nicméně tvrdil, že zprávy o stoupajícím počtu obětí horka nejsou pravdivé a padají na vrub mediální kampani proti jeho vládě. „Je to panikářský, bulvární novinářský trend,“ cituje jeho slova ČTK.
Pro kontext - mexické úřady na konci června oznámily, že nejméně 112 lidí letos zemřelo v Mexiku právě kvůli horku.
Problém nejen pro Mexiko
Extrémní horka, která ve vlnách sužují již několik měsíců Mexiko, jsou atypickým jevem způsobeným „anticyklonou“, uvedla pro NYT tropická meteoroložka Christiana Dominguéz Sarmientová z Ústavu atmosferických věd a klimatických změn na Mexické národní autonomní univerzitě.
2023, rok rekordů
Vysoká globální teplota, horké oceány a rekordně nízké množství ledu v Antarktidě. CNN v několika údajích shrnuje, jak extrémní je letos změna klimatu.
Tento jev, který vytváří cirkulaci vzduchu ve směru hodinových ručiček, zabraňuje tvorbě mraků a „umožňuje přímý dopad záření, protože obloha je zcela jasná, a tím se zvyšuje teplota na povrchu… Kdybychom měli mnohem více lesních porostů (…), mohli bychom pociťovat nižší teploty, ale my jsme obklopeni asfaltem a to také přispívá k tomuto nepříjemnému pocitu,“ uvedla dále.
Vedra nicméně nejsou v posledních dnech a týdnech realitou pouze Mexika. S teplotami nad 40 stupňů se potýká například čínský Peking, kanadské provincie Quebec, Ontario nebo americký jih.
Oteplování je patrné i z globálního hlediska. Agentura Copernicus ve čtvrtek oznámila, že se letošní červen stal nejteplejším měsícem v historii měření. Celosvětově průměrná teplota činila 16,51 stupně Celsia, a byla tak o zhruba 0,5 stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020, informovala agentura ČTK.
Uplynulá středa se pak stala třetím průměrně nejteplejším zaznamenaným dnem v řadě. V průběhu těchto dnů byla překonaná hranice 17 stupňů Celsia, jak uvedli američtí vědci z Mainské univerzity v USA s odkazem na skutečnost, že je nový rekord nejvyšší v rámci všech přístrojových záznamů od konce 19. století.
„Pokud budeme i nadále odkládat klíčová opatření, která jsou nezbytná, myslím, že se dostáváme do katastrofální situace, jak ukazují poslední dva teplotní rekordy,“ reagoval s odkazem na rekordní teploty v pondělí a úterý generální tajemník OSN António Guterres.
Podle něj se tak ukazuje, že je „změna klimatu mimo kontrolu“, uvádí server Euronews.
