Rusko se může začít topit v břečce zvané rasputica

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Předpověď počasí pro kyjevskou oblast začíná ukazovat teploty kolem 0 °C (zatím pouze v noci), období tuhých mrazů se rychle blíží. Vojenští analytici se shodují, že zima bude mít na průběh konfliktu velký vliv a ztíží veškeré válečné operace. Zároveň však upozorňují, že i v mrazu se dají vést velké bitvy.

Výzev, které s sebou zima může přinést, je mnoho. Hodně jich je společných pro obě strany: některé jsou horší pro Ukrajinu, jiné zase pro Rusko.

Z přehledu poznatků zahraničních vojenských expertů jasně nevyplývá, komu se nadcházející měsíce chladného počasí budou hodit víc. Nejvíc bude záležet na tom, kdo se lépe přizpůsobí, i na samotném počasí.

Než nastane tuhá zima, stane se z krajiny moře bláta. Takzvaná rasputica ovlivnila válku na Ukrajině už letos na jaře, kdy ztěžovala přesuny ruské techniky, ale i mnoho jiných válek v historii.

Období, kdy se těžká technika (hlavně zásobovací nepásové vozy) dá povětšinou mimo zpevněné cesty přesouvat jen s těžkostmi, označuje deník The Wall Street Journal (WSJ) ve své analýze za dobu „vůbec nejhorších podmínek“ pro válku.

„Generál bláto“ už na Ukrajině nějakou dobu úřaduje a odejde, až půda zmrzne, což se dá očekávat někdy během prosince. Jak ale poznamenává v nedávném vydání svého „vojenského brífinku“ britský deník The Financial Times (FT), nedá se na to spolehnout. Otázka, jestli bude větší část zimy mrazivá, nebo blátivá, zůstává otevřená a bude mít zásadní vliv na vývoj konfliktu v následujících měsících.

Jednoznačná odpověď na otázku, komu by nahrávalo delší blátivé období, neexistuje.

Rasputica ztěžuje ukrajinské pokusy o ofenzivu, což už na konci minulého měsíce přiznal i ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.

Rusko přitom podle většinového názoru vojenských analytiků nyní zřejmě usiluje hlavně o stabilizaci fronty a doplnění stavů vojáků, přičemž na významnou vlastní ofenzivu samo nemá kapacitu. Bláto mu tedy vyhovuje. Přesto se nedá říct, že by teplá zima hrála čistě ve prospěch Ruska.

Na příchod mrazů se totiž Kreml na druhou stranu vysloveně těší, protože ho používá jako zbraň proti civilnímu obyvatelstvu. Rusko soustavně útočí raketami a drony na ukrajinské teplárny a další infrastrukturu, čímž zřejmě usiluje o zlomení vůle Ukrajinců k podpoře obrany země. K prvnímu listopadovému dni podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo ruskými útoky vyřazeno z provozu už 40 % energetické infrastruktury.

Až přijde mráz a rasputica ztvrdne, nastane příležitost pro další ofenzivy. Vojáci na obou stranách ale budou čelit celé řadě komplikací.

Kromě zmiňovaných článků WSJ a FT je rozebral v komentáři pro The Sydney Morning Herald i bývalý generál australské armády a nyní výzkumník tamního Centra pro mezinárodní studia (CSIS) Mick Ryan nebo třeba britský bývalý důstojník a odborník na vojenství Frank Ledwidge pro server The Conversation. Všichni zmiňují podobné problémy.

„Zima z vojáků rychleji vysaje energii. Nutností pro udržení bojové síly v zimě je teplé oblečení, jídlo a další ochrana před přírodními elementy,“ pojmenoval jednu z hlavních výzev Ryan.

I s nejlepším vybavením je nicméně podle jeho britského kolegy zpomalení vojenských operací nevyhnutelné. „Údržba a opravy vozidel, čištění zbraní nebo i pouhé držení hlídky je o hodně těžší, když vám mrznou ruce,“ napsal Ledwidge.

Problematické je v zimě podle britského odborníka i budování nových obranných pozic a zákopů. V porovnání s létem je podle vojenských analytiků v zimě složitější a zdlouhavější i logistika, Financial Times také dodávají, že v zimě se manipuluje hůř prakticky s veškerým vybavením a zvyšuje se spotřeba pohonných hmot. Mráz může podle britského deníku omezit provoz navigačních zařízení na dronech. Podle Ryana je v mrazu létání náročnější i pro pilotovaná letadla.

Všichni také upozorňují na menší možnost skrývat se. Většina vojenské techniky má zelené maskování, které bude na sněhu dobře vidět, ubyde vegetace, která může poskytnout krytí před zraky nepřítele a teplo z lidských těl bude lépe vidět na termovizích. Ve sněhu za sebou budou také vozy zanechávat stopy a bude snazší je vysledovat.

Hlavní důsledek toho všeho shrnuje Ledwidge do jedné věty – v mrazivém počasí všechno trvá déle.

To ale neznamená, že boje úplně utichnou nebo že nemůže dojít k územním ziskům. „Války mohou být vedeny a bitvy mohou být vyhrávány i během těch nejextrémnějších podmínek včetně tuhé zimy,“ napsal Ryan.

„Pokud bude jedna nebo druhá strana chtít pokračovat v boji, může,“ shodl se s ním i další britský analytik Ben Barry citovaný deníkem WSJ.

Pokud se ale Kyjev po zamrznutí půdy rozhodne k ofenzivám, bude muset změnit taktiku. „Ukrajinský styl boje je postaven na manévrování, které vyžaduje rychlost a obratnost. Obojího je v zimě o hodně těžší dosáhnout,“ řekl k tomu v rozhovoru s Ledwidgem bývalý důstojník v britské armádě a nyní výzkumník londýnské King's College Mike Martin.

Potvrdil to i Mykola Bielieskov z ukrajinského a vládou podporovaného think-tanku Národní institut strategických studií. „Nemůžeme bojovat stejným způsobem jako na jaře a v létě, je o hodně těžší se skrýt. Bude ale vymyšlena nová strategie a metody a my budeme bojovat v nové realitě.“

Dá se tak říct, že mráz bude podobně jako rasputica (jen méně) ztěžovat Ukrajincům postup, a tedy pomáhat Rusku. Ani tady to ale neplatí absolutně.

Že zima pomáhá straně bránící území, nemusí podle analytiků platit v případě, že ta bude hůř vybavená. A něco takového by na ruské straně nebylo velkým překvapením – problémy s logistikou a zajišťováním výbavy trápí ruskou armádu prakticky od začátku invaze a s mobilizací se jen prohlubují. Zpráv a videí poukazujících zmatky v odvodech a nedostatek výbavy pro mobilizované Rusy je celá řada. Ostatně i Kreml „problémy s vybavením“ před asi deseti dny sám přiznal.

Ukrajinská armáda by na tom mohla být podstatně lépe. Už měsíce ji na zimu pomáhají připravit země NATO. Například balík podpory Ukrajině oznámený minulý měsíc Kanadou zahrnuje i 400 tisíc kusů zimního oblečení včetně zimních parek, bot či rukavic od kanadských firem a dalších 100 tisíc kusů přímo od armády. Vybavení do chladného počasí slíbily poslat už v půlce září i USA a „nejméně přes dva tisíce“ zimních uniforem poslalo Ukrajině i Estonsko.

Kromě podpory spojenců z NATO Ukrajině v tomto ohledu může hrát do karet i – v porovnání s Ruskem – kratší zásobovací řetězec a případně i podpora civilního obyvatelstva.

„Generál zima“ tedy nemusí Rusku pomoct, ale naopak mu uškodit v případě, že se na nepříznivé podmínky nedokáže připravit a nechá své vojáky v zákopech mrznout. V takovém případě se dá očekávat silný pokles morálky.

„Bránění zmrzlé půdy dlouhé dny a týdny může oslabit vůli bojových sil, obzvláště pak těch okupačních,“ řekl podle Politica nejmenovaný představitel NATO při říjnovém summitu v Bruselu novinářům. „Když se váš tank pořád zasekává, když se mu opakovaně pokazí pásy, když je vám pořád zima a jste promočení, ovlivňuje to něco, čemu říkáme morální složka armády,“ dodal.

Zima tak může pomoct, či uškodit oběma stranám. Záleží na tom, jak tuhá bude a kdo se na ni lépe připraví.