Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Britský deník The Guardian oslovil 380 světových klimatologů s otázkou, jak vysoké zvýšení globálních teplot očekávají v tomto století. Odpovědi optimisticky nepůsobí. Odborníci očekávají nárůst minimálně o 2,5 °C oproti předindustriální úrovni.
Odhad je tak o celý stupeň vyšší než mezinárodně stanovené cíle ochrany klimatu. Pařížská dohoda z prosince 2015 například připouští maximální změnu o 1,5 stupně a svým signatářům nařizuje o setrvání pod touto hranicí usilovat. Tomuto cíli přitom podle ankety věří jen šest procent klimatologů.
Naopak 80 procent z nich hovoří o 2,5 stupních a téměř polovina dokonce očekává oteplení nejméně o tři stupně. Vědci zároveň upozorňují i na společenské jevy, které jsou s oteplováním spojené.
Na některé z nich na svých internetových stránkách upozorňuje i Organizace spojených národů. „Změna klimatu: Zintenzivňuje boj o půdu a vodu, ovlivňuje produkci potravin a zvyšuje hlad, nutí lidi stěhovat se, zvyšuje chudobu a nerovnosti a zvyšuje bezpečnostní rizika pro ženy a dívky,“ uvádí organizace seznam pěti nejzávažnějších dopadů globálního oteplování.
I mnozí vědci ze šetření britského deníku předpokládají „polodystopickou“ budoucnost s hladomory, konflikty a masovou migrací způsobenou vlnami veder, požáry, povodněmi a bouřemi. Jejich intenzita a četnost přitom daleko přesáhne ty, které již udeřily v minulosti.
O podobné změně globálních teplot hovořil loni v listopadu pro Seznam Zprávy klimatolog Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR: „Směřujeme k oteplení mezi 2,5–3 °C. To je špatná zpráva a u nás musíme počítat zejména s horšími problémy se suchem a vlnami veder, zároveň spojenými s epizodami extrémně silných srážek vedoucím k výskytu povodní.“
Závěry Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC), které loni v srpnu představil jeho český zástupce klimatolog Radim Tolasz, definoval pět hlavních klimatických extrémů, které podle predikcí čekají Českou republiku již v polovině tohoto století: růst průměrné teploty, vlny veder, říční povodně, požární počasí a přívalové srážky.
„Klimatický systém má podle našich modelů setrvačnost zhruba 20 až 30 let, to znamená, že na následujících 30 už máme zaděláno,“ řekl tehdy Tolasz v rozhovoru pro Seznam Zprávy. A upozornil tak na to, že do poloviny století se podaří klimatickou změnu ovlivnit jen velmi obtížně a debata se vede spíše s ohledem na delší budoucnost a výhledem na celé 21. století.
K tomu ale podle odborníků chybí politická vůle. To jako zásadní problém pro změnu klimatu uvedly v citovaném šetření deníku The Guardian tři čtvrtiny respondentů. Necelé dvě třetiny pak jako viníka označily vliv zájmů velkých korporací, zejména z průmyslu fosilních paliv.
„Dosavadní reakce světa je trestuhodná – žijeme ve věku hlupáků,“ uvedl třeba jihoafrický vědec, který si nepřál být jmenován. „Očekávám polodystopickou budoucnost se značným utrpením pro obyvatele globálního jihu,“ dodal.
Mnohé studie v poslední době ukazují, že jižní polokoule je změnám klimatu mnohem více náchylná. Článek v uznávaném vědeckém časopisu Science ukazuje, že přestože jižní polokoule zabírá jen asi čtvrtinu zemské pevniny, došlo během posledních dvou desetiletí k úbytku vody až o 95 %.
Tento a podobné články ukazují na hlavní důvod, proč je nutné udržet globální klimatickou změnu pod úrovní 1,5 stupně oproti předindustriální éře. Při jeho dlouhodobém překonání totiž může dojít k překročení tzv. „bodů zlomu“ celoplanetárních systémů a jejich následnému kolapsu, což bude mít důsledky nejen v přírodních, ale i sociálních jevech na celé planetě.
„Podobně jako větev snese určité zatížení, než se zlomí, i některé části planetárního systému se mohou při postupujících klimatických změnách ‚zlomit‘ a přejít do kvalitativně odlišného stavu,“ přibližuje problematiku vzdělávací projekt Fakta o klimatu.
„Zatímco při oteplení do 1,5 °C jsou z velkých planetárních systémů ohroženy pouze korálové útesy, při oteplení nad dva stupně Celsia se blížíme pravděpodobným bodům zlomu mnoha velkých planetárních systémů,“ dodává projekt. Pokud se tedy naplní prognózy vědců oslovených v šetření výše, mohou být dopady na život na planetě Zemi drastické.
