Ženy roku 2021: Přepsaly historii, lámaly rekordy a otevíraly tabu

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Prezidentské volby ve Spojených státech sice byly už na začátku listopadu minulého roku a nespala kvůli nim - doslova - ani naše zahraniční redakce, historický moment pro Kamalu Harrisovou však oficiálně přišel až 20. ledna tohoto roku. V daný den proběhla jak inaugurace současného amerického prezidenta Joea Bidena, tak i inaugurace Harrisové jakožto viceprezidentky.

Historii politička v tomto okamžiku přepsala rovnou třikrát; kromě toho, že se úřadu ujala jakožto vůbec první žena, stala se také první osobou tmavé pleti a první osobou indického původu, která na viceprezidentské křeslo usedla. Harrisová navíc pomyslný skleněný strop prorazila již dříve, když se jako první žena a první žena tmavé pleti stala generální prokurátorkou Kalifornie.

V listopadu pak na svá bedra dokonce dočasně převzala prezidentské pravomoce, když Joe Biden absolvoval rutinní kolonoskopii. Harrisová se tak na chvíli - ale přesto - stala první ženou v amerických dějinách, která působila jako hlava státu.

S koncem listopadu se Barbados zbavil nálepky země pod správou britské královny Alžběty II. a stal se republikou. V čele státu po inauguraci opět stanula žena, tentokrát však Barbados získal svou první prezidentku - Sandru Masonovou, dosavadní generální guvernérku.

Masonová je vystudovanou právničkou a vůbec první barbadoskou advokátkou, která dokončila Hugh Wooding Law School v Trinidadu a Tobagu. Zkušenosti týkající se soudnictví ale sbírala i v Londýně nebo v Kanadě. Během života Masonová pracovala také ve školství, bankovnictví nebo na postu velvyslankyně.

Barbados Masonová povede v náročném období, za které může zejména pandemie covidu-19. Ta podle agentury AFP přinesla zemi silný ekonomický otřes a odhalila také přílišnou závislost Barbadosu na cestovním ruchu. Například nezaměstnanost na ostrově činí téměř 16 %, což je nárůst o sedm procentních bodů v porovnání s posledními roky.

Rok 2021 byl pro režisérku Chloé Zhao zajisté významným. Její snímek Země nomádů bodoval jak na předávání Zlatých glóbů, tak i na předávání Oscarů. Cenu Akademie pro nejlepší režisérku roku si navíc odnesla jako první žena jiné než bílé pleti a jako druhá žena vůbec. Na podzim se pak v kinech objevil i její debut ve známém Marvel Cinematic Universe (fiktivním světě filmů a seriálů o superhrdinech studia Marvel) - film Eternals.

Zlatý glóbus za nejlepší režii si pak Zhao odnesla jako první žena s asijskými kořeny, historii ale spolu se dvěma kolegyněmi přepsala jen už svou nominací. Kategorii během posledních desetiletí dominovali pouze muži, letos ale užší výběr nominací tvořily převážně ženy. Filmem Jedna noc v Miami oslovila Asociaci zahraničních novinářů v Hollywoodu Regina Kingová a se snímkem Nadějná mladá žena zaujala porotu Emerald Fenellová.

Hudebním světem v tomto roce otřásla Adele a její velký návrat na scénu s albem 30. Na to fanoušci čekali šest let a zpěvačku písně z něj katapultovaly na první příčky hitparád. Deska si navíc připsala titul nejrychleji prodávaného alba roku, a to jak ve Velké Británii, odkud Adele pochází, tak i ve Spojených státech.

Podle záznamů The Official Charts, které sdružují několik britských hudebních žebříčků, byla Adele již dříve jedinou ženou se třemi nebo více studiovými alby, která dosáhla na první místo se všemi svými nahrávkami. Tento titul nyní upevnila albem 30, které je jejím čtvrtým počinem.

Svou stopu ve světě hudby pak letos zanechala i Taylor Swift. Ta se po úspěchu s deskou Folklore stala první ženou, která získala cenu Grammy za album roku již třikrát. Přebráním čtyř „sošek“ během stejného ceremoniálu pak příčku nejvíce oceněné ženy v historii cen Grammy získala Beyoncé. Se svým 28. vítězstvím vystřídala zpěvačku Alison Krauss.

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku získal v září ženskou a schopnou posilu v podobě nyní již bývalé české soudkyně Ústavního soudu Kateřiny Šimáčkové. Ta nahradila Aleše Pejchala, který Česko zastupoval od roku 2012, a ve výběrovém řízení porazila třeba i někdejšího nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana.

Do povědomí české veřejnosti Šimáčková vstoupila hlavně svými „lidskými“ rozsudky. Například módní časopis Vogue, na jehož obálce se objevila v březnu, ji nazval „soudkyní lidských příběhů“. V kariéře se opakovaně věnovala například neprávu páchanému na hendikepovaných nebo psychicky nemocných. Nové funkce se Šimáčková ujala v prosinci.

Světová sportovní cena Laureus pro sportovkyni roku letos připadla Naomi Ósakaové. Japonská tenistka v roce 2021 vyhrála svůj druhý titul na Australian Open a o rok dříve do své sbírky přidala například druhé vítězství na US Open. Čtyřiadvacetiletá sportovkyně se navíc letos během zahájení olympiády v Tokiu stala prvním zástupcem z řad tenistů, který zažehl olympijskou pochodeň.

Porota ocenila i tenistčino „silné prohlášení“ na již zmiňovaném US Open. Prostřednictvím roušek se jmény Afroameričanů, kteří se stali oběťmi policejní brutality, totiž Ósakaová vyjádřila podporu hnutí Black Lives Matter. O sportovkyni pak tento rok bylo slyšet i v momentě, kdy otevřela konverzaci ohledně duševního zdraví sportovců, když právě kvůli svému psychickému stavu odstoupila z některých významných tenisových turnajů.

Nesmíme zapomenout ani na norské hráčky plážové házené, které na podzim vyhrály svůj boj za právo obléknout si na zápasy jiný než bikinový spodek dresu. Debatu o sexismu ve sportu tým otevřel již v průběhu léta, když si házenkářky na mistrovství Evropy místo předepsaných „bikin“ oblékly šortky.

Za prohřešek proti nastaveným regulím tým tehdy obdržel peněžitý trest ve výši 1500 eur, tedy přibližně 38 tisíc korun. Incident nakonec vyvolal vlnu solidarity vůči sportovkyním i kritiky směrem k Mezinárodní házenkářské federaci (IHF). Ta se nakonec tlaku podvolila a pravidla o dresech upravila.

Ženy o dvojím metru, který panuje ve světě sportu, přitom nemluvily poprvé. Proti sexualizaci sportovkyň se na letních olympijských hrách v Tokiu rozhodly vystoupit německé gymnastky, které místo tradičních trikotů, jejichž spodní část je zakončena v bikinovém stylu, sáhly po takových, které od boků pokračovaly v podobě dlouhých upnutých nohavic až ke kotníkům.

Další místo na seznamu patří dvaaosmdesátileté Wally Funkové, která si od července nárokuje pozici nejstarší ženy ve vesmíru. Do kosmu se letos podívala díky společnosti Blue Origin a miliardáři Jeffu Bezosovi. Několik měsíců Funková držela titul nejstaršího člověka ve vesmíru vůbec, v průběhu října ji však vystřídal devadesátiletý herec William Shatner, kterého lidé znají díky sci-fi seriálu Star Trek.

„Dlouho jsem čekala na to, abych se tam konečně dostala,“ uvedla Funková na tiskové konferenci po úspěšném letu rakety New Shepard. Seniorka je jedním z posledních žijících členů takzvané Mercury 13. Jde o skupinu třinácti amerických žen, které úspěšně prošly stejnými fyziologickými testy jako astronauti, které NASA v roce 1959 vybrala pro projekt Mercury, jehož cílem bylo dopravit člověka na oběžnou dráhu Země a zpět. Do vesmíru se ovšem nepodívaly, šlo jenom o soukromý projekt.

Čína v říjnu vypustila na svou nedokončenou vesmírnou stanici posádku tří astronautů a vůbec poprvé na ni Číňané vyslali i ženu. Do historie se tehdy zapsala jednačtyřicetiletá Ja-pching Wangová, pro kterou navíc cesta do vesmíru nebyla novinkou. V roce 2013 se již zúčastnila mise Šen-čou 10 jakožto druhá čínská astronautka.

„Když jsem se poprvé podívala z okna, uvědomila jsem si skutečný význam síly života… Ta krása byla prostě nepochopitelná,“ vzpomínala Wangová v rozhovoru pro CNN z roku 2015. Tentokrát astronautka dosáhla na prvenství celkem dvakrát, jako první Číňanka totiž provedla výstup do volného kosmu a přidala tak další milník do historie ženské kosmonautiky.

Novinářka a spisovatelka Maria Ressaová si v říjnu spolu s ruským žurnalistou Dmitrijem Muratovem odnesla Nobelovu cenu za mír. Výbor je ocenil za jejich „úsilí o zajištění svobody projevu, která je předpokladem demokracie a trvalého míru“. Novinářka se navíc stala první filipínskou laureátkou Nobelovy ceny.

Ressaová ve své vlasti pracovala téměř dvě dekády jako reportérka stanice CNN. Poté spoluzaložila zpravodajský server Rappler, jenž bojuje proti dezinformacím a dokumentuje porušování lidských práv, kterého se administrativa filipínského prezidenta Rodriga Duterteho dopouštěla v rámci brutální války proti drogám.

A na závěr zpátky do českých vod. Do čela naší nejstarší a největší vysoké školy - Univerzity Karlovy - byla v roce 2021 poprvé zvolena žena. Celkem 55 z 69 hlasů získala od akademického senátu lékařka Milena Králíčková, která by měla školu vést od února 2022 až do roku 2026. Ve vedení univerzity vystřídá Tomáše Zimu.

Ve svém volebním programu nově zvolená rektorka slíbila, že by se chtěla zaměřit mimo jiné na posílení elektronizace a digitalizace, snížení administrativní zátěže a efektivnější čerpání peněz z evropských fondů. Uvedla také, že bude usilovat o modernizaci studijního informačního systému, rozvoj ekologické udržitelnosti v provozu školy, větší prostupnost studia či intenzivnější zapojení univerzity do dění ve společnosti.