Žena, které Putin svěřil svoje peníze. Evropě může ještě pořádně zavařit

Po začátku dobyvačné invaze na Ukrajinu se Rusko ocitlo pod vlnou západních sankcí s jediným cílem - zbrzdit ekonomiku režimu a oslabit jej. Ani téměř dva roky poté ale ruské hospodářství nezkolabovalo a vláda naopak představila ambiciózní rozpočet na nový rok, který má financovat zejména pokračování války.

Za nitky ruské ekonomiky přitom tahá poměrně nenápadně žena, která ji už několikrát vyvedla z těžkých situací. Elvira Nabiullinová stojí v čele ruské centrální banky už deset let, během nichž se stala inspirací pro řadu světových ekonomů.

Po začátku války na Ukrajině se nicméně stala rovněž jednou z klíčových figurek ruské agrese a server Politico ji pro rok 2024 dosadil na vrchol žebříčku kategorie narušitelů, tedy lidí se schopností posunout věci v Evropě špatným směrem.

Kroky Nabiullinové zatím zvrátily snahy Západu odříznout Rusko od světových finančních trhů a přiškrtit mu přístup k penězům a technologiím, které potřebuje pro svou brutální invazi. Nabiullinové se podařilo ekonomiku přeorientovat, upravit výdaje a udržet inflaci v mezích. A jak ukazují odhady Mezinárodního měnového fondu, tato taktika nyní funguje.

Ruská ekonomika si podle nich za rok 2023 připsala 2,2 procenta, přičemž ještě v únoru se předpokládalo, že půjde o mnohem nižší nárůst - 0,7 procent. Kvůli takovým výsledkům kritici podle Politica přirovnávají Nabiullinovou k Albertu Speerovi, ministru zbrojení a válečné výroby Adolfa Hitlera, a Adolfu Eichmannovi, nacistovi, který zdokonalil železniční dopravu.

Pro vystudovanou ekonomku to není poprvé, kdy zachraňuje financování ruského válčení. Poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo Krym a západní země na něj v reakci uvalily sankce, Nabiullinová obratně zavedla účinné reformy a prudce zvýšila úrokové sazby.

Tento politicky riskantní krok zpomalil ekonomiku a zkrotil prudce rostoucí ceny.

V době, kdy rubl klesal a inflace prudce rostla, pak nechala uzavřít stovky rozkolísaných bank a nakonec vytvořila zemi obrovské finanční rezervy. Tehdy si vysloužila mezinárodní obdiv. V roce 2015 byla oceněna časopisem Euromoney jako guvernérka centrální banky roku, stejné ocenění jí udělil o dva roky později i list The Banker.

Nadšení z kroků ruské ekonomky neskrývala ani někdejší šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Legardeová. Označila Nabiullinovou za ženu, která dokáže „centrální bankovnictví znovu rozproudit“.

Pevné postavení si ekonomka původem z průmyslového města Ufa vydobyla i v Kremlu. Než byla v roce 2013 jmenována šéfkou centrální banky, zastávala rok pozici ekonomické poradkyně Vladimira Putina. S ruským prezidentem ovšem pracovala už dříve. V době, kdy stál Putin v čele vlády, působila Nabiullinová jako ministryně pro hospodářský rozvoj.

„Ve vládě a u prezidenta má velkou důvěru. V posledních letech bylo zcela evidentní, že všechny druhy politických otázek ve finanční sféře byly delegovány na centrální banku,“ popsala pro list The New York Times roli Nabiullinové ekonomka společnosti Renaissance Capital v Moskvě Sofie Doněcová, která v centrální bance pracovala v letech 2007 až 2019.

Právě provázanost s režimem, bez které se v Rusku ani nelze do tak vysokých mocenských pater dostat, zásadně určuje to, jak ekonomka ke své práci přistupuje.

„Myslím, že Elvira Nabiullinová je efektivní technokratka, ale v konečném důsledku je stále součástí Putinova systému. A v Putinově systému není úkolem technokrata primárně dělat to, co je nejlepší pro ruský lid, ale naopak dělat to, co je nejlepší pro Putinův systém,“ poznamenal pro stanici Deutsche Welle Maximilian Hess, expert na Rusko z londýnského Foreign Policy Research Institute.

„Až dosud (do ruské invaze na Ukrajinu, pozn. red.) myslím, že Putinovi záleželo na tom, aby byla na Západě respektována. Viděl v ní, že není motivována stejným druhem dravé korupce a stranických zájmů, jaké existují ve velké části ruských elitních kruhů. Viděl v ní někoho kompetentního, koho může jmenovat, aby skutečně odvedl co nejlepší práci v jeho zájmu,“ dodal odborník.

Krátce po začátku invaze se nicméně objevily spekulace o tom, že se ekonomka staví proti válce na Ukrajině.

Podobně jako to dělala bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, i Nabiullinová volila v minulosti své oděvy a doplňky tak, aby vysílaly určitý vzkaz. Když se pak po 24. únoru oblékla do černé, řada analytiků a médií to hodnotila jako způsob, jak dala najevo odpor vůči ruské agresi.

O několik týdnů později se objevily zprávy, že šéfka centrální banky nabídla kvůli válce rezignaci. Putinovi se nicméně namísto toho podařilo ji přesvědčit k dalšímu pětiletému funkčnímu období.

Nabiullinová, která je v Kremlu dlouhodobě považována za liberálku, tak začala ztrácet svou kredibilitu na Západě. Pro ruskou ekonomiku bude další rok pod vlivem sankcí a přechod na válečný režim znamenat obtíže. Nabiullinová má ale výrazný podíl na tom, že k pádu se zatím, jak se zdá, ani zdaleka neblíží.