Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Hvězda, která zářila na filmových plátnech šest desítek let, „žijící legenda“, „drsný krasavec“, „mužský ideál“, „objekt fantazie“… Těmito obraty definoval v jednom ze starších textů Alaina Delona francouzský týdeník Le Point. Když zalistujeme v jiném plátku, třeba švýcarském Le Matin, ten u příležitosti narozenin vyzvedl „vzácné charisma a drzou krásu“. A pokud připočítáte ještě nesporný talent a téměř bezchybný herecký čich, dostaneme definici herecké legendy, která se navždy zapsala do srdcí diváků i filmových archivů.
Alain Delon, jeden z nejslavnějších francouzských herců světa, vášnivý sběratel umění, podnikatel a v posledních letech také ten, kdo svými postoji vyvolal pobouření, zemřel.
Možná by bylo namístě napsat „dočkal se smrti“, protože po té v posledních letech volal a po ní toužil. Už před bezmála deseti lety mluvil o tom, že až se jeho stav zhorší, hodlá podstoupit eutanazii, protože je to ta „nejlogičtější a nejpřirozenější věc“. Dožít se vysokého věku se všemi omezeními, která to přináší, se zdravotními neduhy, které sužují tělo i mysl, považoval za nesnesitelné.
V roce 2020 prodělal kardiovaskulární příhodu s lehkým krvácením do mozku a od té doby se jeho zdravotní stav podle blízkých zhoršoval.
V lednu 2024 citoval deník Le Parisien příbuzné, že herec již téměř není schopen mluvit a cítí se nesmírně unaven. Před lékařem se znovu svěřil se svou touhou umřít; že pro něj už život nemá žádný smysl. A u soudu tou dobou pokračovala právní tahanice mezi Delonovými potomky o to, kdo se stane zákonným zástupcem, který bude 88letému herci pomáhat s rozhodováním ohledně zdravotní péče.
Život
Alain Delon se narodil v roce 1935 v městě Sceaux v metropolitní oblasti Paříže. Jeho rodiče Edith a Fabien Delonovi se rozvedli, když mu byly pouhé čtyři roky. V dospívání se vyučil řezníkem a pracoval v řeznickém obchodě svého nevlastního otce.
V sedmnácti letech vstoupil do námořnictva a odjel na několik let sloužit do tehdejší Indočíny (území, které spadalo pro Francouzskou koloniální říši v jihovýchodní Asii - pozn. red.).
Po návratu armádu opustil a vystřídal několik zaměstnání; byl číšníkem, byl i vrátným. Někdy v té době se - prý náhodně - seznámil s už známou a populární herečkou Brigitte Auberovou. Románek mu přinesl nejenom pozornost médií, ale také cenné kontakty v uměleckých kruzích. Na konci padesátých let se poprvé dostal před filmovou kameru, připomíná francouzský server L’ Ouest France.
V roce 1958 se jako začínající herec potkal s hvězdou tehdejšího filmu Romy Scheinderovou při natáčení snímku Kristýna režiséra Pierra Gasparda-Huita. I s ní měl Delon románek, který po pět let se zájmem sledovala celá Evropa. Vztah „nejkrásnějšího páru Evropy“ ztroskotal na jeho četných avantýrách.
Mezi filmové hvězdy mezinárodního dosahu se Delon katapultoval v 60. letech minulého století.„Přestože nikdy nechodil na konzervatoř, jeho andělská tvář, oči a instinktivní herectví přitahovaly kamery jako magnet,“ usuzuje L’ Ouest France.
Podle britské BBC byl Delon pro „pro svůj vzhled lamačem dívčích srdcí“, ale zároveň předobrazem filmových „drsňáků“.
Připomeňte si Alaina Delona ve fotografiích:
Herecký vrchol prožíval od 60. do 80. let. Natáčel s významnými francouzskými i italskými režiséry a za svůj herecký um získal několik cen. Například za slavný film Rocco a jeho bratři italského režiséra Luchina Viscontiho získal v roce 1960 na filmovém festivalu v Benátkách zvláštní cenu poroty. Podobně bodoval o dva roky později s filmem Zatmění italského režiséra Michelangela Antonioniho na festivalu v Cannes.
Pominout nelze ani jeho hudební kariéru. Duet s egyptsko-francouzskou zpěvačkou Dalidou „Paroles, paroles (Slova, slova)“ z roku 1973 se stal jednou z nejznámějších francouzských písní.
V průběhu své kariéry několikrát získal francouzské filmové ocenění César za herectví a v roce 1991 byl jmenován rytířem francouzské Čestné legie. Právě v 90. letech se začal na filmovém plátně objevovat méně a méně.
V roce 2019 pak převzal na filmovém festivalu v Cannes ocenění za celoživotní dílo.
„Macho“
V pozdním věku už spíše než rolemi přitahoval pozornost, a ne právě pozitivní, svými politickými názory nebo výroky na adresu žen. Sám sebe například v rozhovorech opakovaně označil za „macho“ a přiznal se, že ženy, se kterými byl ve vztahu, uhodil.
„Řekl jsem, že jsem dal facku ženě? Ano. A měl jsem dodat, že jsem víc facek dostal, než dal. V životě jsem žádnou ženu neobtěžoval,“ upřesňoval jeho slova server Euronews.
Vyslovil se také například proti adopci dětí páry stejného pohlaví. Mezi své blízké přátele zařadil Jean-Marie Le Pena, zakladatele krajně pravicové strany Národní fronta, se kterým sloužil v Indočíně.
Poslední roky svého života strávil v ústraní. V roce 2023 francouzská média informovala o Delonovi především v souvislosti s jeho domnělou přítelkyní Hiromi Rollinovou. Na ni Delonovy děti podaly v červenci 2023 stížnost, že herce omezovala na pohybu a snažila se ho odstřihnout od kontaktů s rodinou a blízkými.
Rollinová nicméně tvrdila, že s Delonem v posledních desetiletích udržovala milenecký vztah. Podle svého advokáta po vynuceném odchodu ze společného bydliště získala nazpět pouze část věcí, které měla v domě, napsala agentura ČTK.
Alain Delon po sobě zanechal čtyři děti. Jeho syn Ari Boulogne, kterého měl s německou zpěvačkou Nico, zemřel v květnu 2023.
