Zemřela britská královna Alžběta II.

Královna Alžběta II. zemřela.

Na britský trůn nyní míří princ Charles, nejstarší syn ze svazku Alžběty II. a prince Philipa, který zesnul v dubnu roku 2021 v nedožitých sto letech. Své choti stál neochvějně po boku více než sedmdesát let, byl jí celoživotní oporou.

Panovnický titul získala Alžběta II. v únoru roku 1952 po nečekané smrti svého otce krále Jiřího VI., jemuž bylo pouhých 56 let. Královnina korunovace se konala skoro o rok a půl později, v červnu roku 1953 ve Westminsterském opatství.

Šlo o první událost svého druhu, kterou živě vysílala televize – sledovalo ji asi 27 milionů Britů a dalších 11 milionů poslouchalo živý přenos v rádiu. Osobně se na novou královnu přijely podívat asi tři miliony lidí.

Alžběta II. v době svého úmrtí stála v čele patnácti zemí Commonwealthu. Ten tvoří státy Antigua a Barbuda, Austrálie, Bahamy, Belize, Grenada, Jamajka, Kanada, Nový Zéland, Papua-Nová Guinea, Svatý Kryštof a Nevis, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny, Šalomounovy ostrovy, Tuvalu a Spojené království Velké Británie a Severního Irska.

Britská panovnice, taktéž nejvyšší představitelka anglikánské církve, za svůj skoro stoletý život posbírala mnohá ocenění. V roce 2014 například získala jakožto milovnice koní ocenění za celoživotní přínos od Mezinárodní jezdecké federace.

Jednu cenu ale odmítla: Ocenění pro lidi v pokročilém věku, kterou jí chtěl udělit výbor ceny Oldie of the Year (Stařenka/Stařík roku). Cenu organizuje magazín The Oldie a jeho výbor měl za to, že královna by si tuto cenu více než zasloužila. Nejen kvůli své dlouholeté vládě, ale i za roli, již sehrála během pandemie covidu-19.

Královnin tajemník nicméně reagoval s tím, že „Její Veličenstvo se domnívá, že jste tak staří, jak se sami cítíte, a královna proto není názoru, že splňuje potřebná kritéria, aby mohla cenu přijmout, a doufá, že najdete vhodnějšího laureáta“.

Úmrtí královny Alžběty II. se počítá mezi události, na něž je Spojené království technicky připravené už dlouhá léta dopředu.

Podle dokumentů, které se podařilo získat serveru Politico, existovala celá řada pečlivě naplánovaných kroků a procedur, které měly smrt panovnice následovat. Mezi nimi například kód „London Bridge is down“ (London Bridge padl), jímž měl státní úředník oznámit královnino úmrtí předsedovi britského kabinetu.

Podle známého londýnského mostu je ostatně pojmenovaná celá operace, jež se s královninou smrtí vypořádává.

Podle dlouho utajovaných dokumentů lze očekávat, že se britská metropole zaplní turisty a truchlícími „jako nikdy předtím“. Plán bere v potaz období deseti dní mezi královniným úmrtím, tedy „Dnem D“, a jejím pohřbem.

V prvních hodinách po Alžbětině smrti došlo mimo jiné na „telefonickou kaskádu“, informováni tedy byli členové vlády a vysoce postavení státní úředníci.

Žijeme v digitální době, do černé se zahalila tedy i webová stránka britské vlády. A hlavně oficiální stránka královské rodiny, která zveřejnila krátké oznámení úmrtí britské panovnice. Držet se má i celostátní minuta ticha, dojít má také na smuteční salvy a vyjádřit se má premiérka s novým britským králem Charlesem.

Den po královnině smrti lze očekávat, že princ Charles bude oficiálně prohlášen britským panovníkem.

Právě syna zesnulé Alžběty II. čekají v dalších dnech cesty do Skotska, Severního Irska a Walesu, aby mu tamní vlády i parlamenty mohly vyjádřit kondolence. Vládní rezorty mezitím budou připravovat rozloučení s Alžbětou II., zvát například zahraniční hosty a zařizovat bezpečnostní opatření.

Pohřeb se má konat deset dní od královniny smrti ve Westminsterském opatství. Držet se budou dvě minuta ticha v poledne po celé zemi a na smuteční procesí dojde nejen v Londýně, ale i na hradě Windsor.

Ačkoliv královna Alžběta II. byla nejdéle vládnoucí britskou panovnicí, na trůn se dostala shodou několika náhod.

Narodila se 21. dubna roku 1926 v Londýně princi Albertovi (později králi Jiřímu VI.) a Elizabeth Angele Bowes-Lyonové, později titulované jako Alžběta, královna-matka. Britské monarchii tehdy vládl její dědeček Jiří V. a následníkem trůnu byl její strýc David, z něhož se stal král Eduard VIII.

Právě on ale na konci roku 1936 abdikoval, aby se mohl oženit s dvakrát rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou. Na britský trůn se tedy dostal Jiří VI., otec Alžběty a mladší princezny Margaret. V deseti letech se z prvorozené Alžběty stala následnice trůnu.

Jen o pár let později propukla druhá světová válka. Princezně Alžbětě bylo čtrnáct let, když poprvé promluvila k britskému národu, respektive britským dětem, jež musely kvůli bombardování opustit města, v rámci pořadu na BBC „Dětská hodina“.

V roce 1944, v čerstvých osmnácti, se připojila k ženské větvi britské armády, kde působila jako kapitánka. Na jaře o rok později si udělala kurz pro automechaniky, kvůli čemuž se jí následně přezdívalo „Princezna automechanik“.

Lásku k autům a řízení si mimochodem pěstovala celý život – notoricky známé jsou fotografie královny Alžběty v pozdějším věku, jak řídí osobní vůz. Zajímavost: Jako jediná osoba ve Velké Británii nepotřebovala disponovat řidičským průkazem.

Královna nikdy oficiálně nechodila do školy. Místo toho měla soukromé učitele, kteří ji vzdělávali v historii, právu a francouzštině. Sama ale mnohokrát uvedla, že jí formální vzdělání chybí.

O úmrtí svého otce se Alžběta dozvěděla v Keni, po které cestovala se svým manželem, princem Philipem. Pár se musel vrátit zpět do Británie a z letadla, jež dosedlo na britskou půdu a v němž se musela neplánovaně převléci do smutečního, vyšla Alžběta už jako britská královna s panovnickým číslem II.

Se svým chotěm, princem Philipem, prožila královna Alžběta celý život – 73 let. Poprvé se setkali v královské námořní akademii v Dartmouthu. Tam mimochodem došlo na první setkání budoucího vévody z Edinburku s princeznou Alžbětou.

Philip byl tehdy osmnáctiletý kadet, třináctiletá budoucí královna akademii navštívila se svou sestrou a rodiči. Alžběta byla podle své sestřenice Margaret Rhodes, jež o tom napsala ve své autobiografii, zamilovaná do Philipa od samého začátku.

I přes jisté kontroverze se mladý pár zasnoubil dva roky po válce a ještě v listopadu téhož roku vstoupil do manželského svazku. Svatba se konala ve Westminsterském opatství a princ Philip se kvůli ní vzdal řecké i dánské koruny a konvertoval k anglikánské církvi. Zlatou svatbu oslavila královská dvojice v roce 1997.

V roce 1948 se královskému páru narodil první syn, nynější královnin nástupce Charles. Celkem měli čtyři děti: kromě prince Charlese ještě princeznu Annu, prince Andrewa a Edwarda. Dále měli osm vnoučat a dvanáct pravnoučat.

Britská panovnice za dlouhé dekády v čele Spojeného království procestovala velkou část světa. List The Telegraph dal Alžbětě II. už před pár lety přezdívku „Královna milionu mil“. To kvůli tomu, že navštívila okolo 117 zemí a odcestovala více než milion mil za dobu své vlády.

Jednala například s lídrem někdejší Jugoslávie, Josipem Titem, setkala se s americkým prezidentem Georgem Bushem v USA a navštívila samozřejmě i Indii nebo Austrálii. Tam v roce 1970 hodila za hlavu po staletí dodržované královské tradice. Místo toho, aby dav příznivců pozdravila z dálky, vrhla se přímo do jeho středu, což se následně stalo zvyklostí.

Alžběta II. se podívala také – namátkou – do Nepálu, Číny, na Nový Zéland i Kajmanské ostrovy, do Ruska a většiny evropských států včetně České republiky. Sem zamířila v roce 1996 spolu s princem Philipem na pozvání prezidenta Václava Havla.

V poslední době své cesty už omezovala. V desátých letech 21. století se podívala „jen“ do Kanady, Spojených států, Spojených arabských emirátů, Ománu, Irska, Austrálie, Itálie, Vatikánu, Francie, Německa a Malty.

Královna měla v posledních měsících nespecifikované zdravotní potíže, které britská média popisují jako „problémy s pohybem“. Omezila vystoupení na veřejnosti a naposledy o víkendu odřekla účast na skotských hrách v městečku Braemar.