Zemřel poslední šéf KGB. Ukázal Američanům, kde měli odposlechy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V neděli zemřel v Moskvě ve věku 85 let poslední předseda Výboru pro státní bezpečnost (KGB) Vadim Bakatin. Pod jeho vedením se kdysi mocná a obávaná sovětská tajná policie rozdělila do několika samostatných zpravodajských služeb. Informoval o tom oficiální list ruské vlády Rossijskaja gazeta.

Bakatin pocházel ze sibiřského města Kiseljovsk. Začínal v těžkém průmyslu v Kuzněcké pánvi. Poté, co se stal městským a oblastním tajemníkem ve městě Kemerovo, si ho všiml budoucí člen komunistického politbyra Jegor Ligačov. To nastartovalo Bakatinovu kariéru na nejvyšší úrovni.

V roce 1983 se stal inspektorem ústředního výboru KSSS, po necelých dvou letech byl vyslán na post prvního tajemníka oblastního výboru strany v Kirovu. V roce 1988 mu stranický vůdce Michail Gorbačov nečekaně nabídl, aby nastoupil do funkce sovětského ministra vnitra. Podle vlastních slov chtěl, aby policejní důstojníky vystřídal v čele úřadu politik.

„Gorbačov si byl jistý, že nikdy nebudu krást, a moje slabosti, moje provincionalita mu byly spíše ku prospěchu,“ vzpomínal později Bakatin.

Ministerstvo vnitra vedl v turbulentních časech, kdy padaly vlády jednotlivých sovětských satelitů včetně bývalého Československa, ale začal se rozpadat i samotný Sovětský svaz. Bakatin však údajně doplatil na to, že nechtěl použít sílu k rozehnání demonstrací ve svazových republikách. V prosinci 1990 byl propuštěn.

V červnu následujícího roku se jako nezávislý kandidát ucházel o zvolení do nové funkce ruského prezidenta. Ve volebním programu prosazoval zachování Sovětského svazu v čele s Ruskem, proti pozdějšímu prezidentovi Borisi Jelcinovi ale neměl šanci a dostal jen 3,5 procenta hlasů.

Během pokusu o svržení Gorbačova v srpnu 1991 se Bakatin snažil vyjednávat s organizátory, mezi kterými byl i tehdejší šéf KGB Vladimir Krjučkov. Po neúspěchu puče byl na naléhání Jelcina jmenován novým předsedou státní policie Bakatin.

Začal sice s reformami KGB, s radikálními změnami, jako bylo úplné zrušení organizace a propuštění všech zaměstnanců a nabrání nových lidí do nových služeb, což podle Rossijské gazety prosazoval Jelcin, ale Bakatin s tím nesouhlasil. Varoval, že by došlo ke kolapsu bezpečnostních složek.

Se svojí vizí pokračování KGB ale neuspěl. Její některá oddělení se osamostatnila, nejdůležitější roli státní policie získala Federální služba kontrarozvědky, později FSB, kterou vedl i nynější prezident Vladimir Putin.

Sám Bakatin byl v listopadu 1991 jmenován šéfem toho, co zbylo na sovětské úrovni, Mezirepublikové bezpečnostní služby (SSB). V lednu následujícího roku ho ale Jelcin této funkce zbavil.

Před podpisem odvolacího dekretu prý ruský prezident Bakatinovi nabídl, aby se stal velvyslancem v USA. Bakatin odmítl. Američanům přitom prokázal velkou službu, když jim jako gesto dobré vůle předal schéma odposlouchávacího sytému v novém komplexu budov ambasády Spojených států v Moskvě. Později prý vyšlo najevo, že k tomuto kroku dostal pokyn shora.