Měl odvahu něco změnit. Svět reaguje na úmrtí Gorbačova

Někdejší prezident Sovětského svazu (SSSR) Michail Gorbačov zemřel v úterý po těžké a dlouhé nemoci. Bylo mu 91 let. S odkazem na prohlášení moskevské nemocnice o tom informovaly ruské agentury TASS a Interfax. Jeho zásluhy si připomínají světoví i čeští političtí lídři.

Americký prezident Joe Biden označil zesnulého sovětského exprezidenta Michaila Gorbačova za vzácného vůdce, jehož odvážné kroky učinily svět bezpečnějším a milionům lidí přinesly větší svobodu. Gorbačov byl „vzácným lídrem“ s „pozoruhodnou vizí“, který se nebál riskovat svou kariéru pro „jinou budoucnost“, uvedl Biden v prohlášení zveřejněném na stránkách Bílého domu. Ocenil v něm, že Gorbačov měl jako jeden z mála sovětských představitelů odvahu si po 40 letech studené války přiznat, že je potřeba věci změnit. „Výsledkem byl bezpečnější svět a větší svoboda pro miliony lidí,“ napsal americký prezident.

„Zpráva o Gorbačovově smrti mě zarmoutila. Vždy jsem obdivoval jeho odvahu a čestnost, s níž dovedl studenou válku k mírovému konci,“ reagoval na zprávu britský premiér Boris Johnson. V době agrese nynějšího ruského prezidenta Vladimira Putina vůči Ukrajině zůstává Gorbačovovo „neúnavné odhodlání otevřít sovětskou společnost“ příkladem pro nás všechny, dodal.

Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové byl Gorbačov „důvěryhodným a respektovaným lídrem“, který sehrál klíčovou roli při ukončení studené války a pádu železné opony a který „otevřel cestu svobodné Evropě“. „Na tento odkaz nezapomeneme,“ napsala šéfka Evropské komise.

„Dějiny si budou Michaila Gorbačova pamatovat jako velikána, který vedl svůj velký národ k demokracii,“ uvedl podle agentury Reuters bývalý šéf americké diplomacie z konce 80. a začátku 90. let James Baker. „Svým rozhodnutím nepoužít sílu k udržení impéria sehrál rozhodující roli v mírovém ukončení studené války,“ dodal s tím, že Gorbačov bude svobodnému světu chybět.

Generální tajemník OSN António Guterres vyjádřil nad úmrtím Gorbačova „hluboký zármutek“. Podle něj se jednalo o „jedinečného státníka, který změnil běh dějin“. „Svět ztratil velkého světového vůdce, oddaného multilateralismu a neúnavného obránce míru,“ dodal podle agentury AFP Guterres.

Francouzský prezident Emmanuel Macron nazval Gorbačova „mužem míru“, jehož rozhodnutí „otevřela Rusům cestu ke svobodě“. Rakouský kancléř Karl Nehammer vyzdvihl jeho podíl na sbližování mezi Východem a Západem po pádu železné opony v Evropě a konci studené války.

Ruský prezident Vladimir Putin označil Gorbačova v telegramu rodině za „politika a státníka s obrovským vlivem na chod světových dějin“. Podle šéfa Kremlu provedl zemi dramatickými změnami. „Měl hluboké porozumění pro to, že reformy jsou nezbytné, snažil se nabídnout svá vlastní řešení na urgentní problémy,“ napsal Putin.

„Nikdy se nesetkejte se svými hrdiny, říká se. A já si myslím, že je to jedna z nejhorších rad, které jsem kdy slyšel. Michail Gorbačov byl jedním z mých hrdinů a bylo mi ctí a radost se s ním setkat. Měl jsem to neuvěřitelné štěstí nazývat ho přítelem. Každý z nás se může poučit z jeho fantastického života,“ komentoval úmrtí herec Arnold Schwarzenegger.

„Zemřel Michail Gorbačov, první a poslední prezident Sovětského svazu. Inspirován Pražským jarem dal jeho obyvatelům naději na svobodu, dodržování základních lidských práv a lepší budoucnost Ruska,“ napsal na Twitteru český ministr zahraničí Jan Lipavský.

Již v úterý večer se ke skonu Gorbačova vyjádřil také český premiér Petr Fiala.

Podobně se k úmrtí Gorbačova vyjádřil rovněž předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Pádu komunismu a rozpadu Sovětského svazu opravdu napomohl,“ uvedl na Twitteru.

Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) byl Gorbačov symbolem konce studené války, ale také jeho aktivním spolutvůrcem. „Jeho reformy byly pro některé radikální, pro jiné příliš mírné. I proto jeho politická dráha nebyla dlouhá,“ napsala Černochová. Přesto podle ní Gorbačov dosáhl nemožného a navždy zůstane velkou osobností 20. století.

Gorbačov se jako šéf komunistické strany, a tedy i celého SSSR, zasloužil nejen o konec studené války a pád železné opony, ale i rozpad impéria. Byl i prvním a zároveň posledním prezidentem Sovětského svazu. Do nově zřízené funkce byl zvolen 14. března 1990. Jeho prezidentství však trvalo jen krátce, z funkce odstoupil 25. prosince 1991, těsně před zánikem SSSR.

Nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1990 se stal oblíbencem Západu, doma si však respekt nezískal. Mnoho Rusů mu nemůže dodnes zapomenout rozpad SSSR.

Nemocnice ke skonu Gorbačova neuvedla žádné další podrobnosti. Na vlastní přání bude pohřben vedle své ženy Raisy na Novoděvičím hřbitově v Moskvě, napsala agentura TASS s odkazem na příbuzné zesnulého.

Zdroj z politikova okolí v červnu sdělil, že Gorbačov je pod neustálým dohledem lékařů v Ústřední klinické nemocnici. Hospitalizován byl údajně na žádost lékařů také už v roce 2020, „na samém počátku pandemie koronaviru“.

„(Gorbačov) se vryl do paměti pro svůj sen, upřímnost a touhu změnit svět,“ řekl agentuře TASS bývalý šéf protokolu Kremlu Vladimir Ševčenko. „Byl to jeden z nejchytřejších politiků té doby, hodně přispěl k ukončení takzvané studené války,“ dodal.

Bývalý prezident SSSR zahájil po nástupu do čela sovětských komunistů v roce 1985 změny, které měly reformovat komunistický systém a dodat tehdejšímu sovětskému impériu novou sílu. Opak se ale stal pravdou. Sovětský svaz se rozpadl a komunistický systém se zhroutil. Gorbačov, jenž se narodil 2. března 1931, až později přiznal, že reformovat ani nešel.

Sovětský svaz byl formálně rozpuštěn 26. prosince. Stalo se tak skoro na den 69 let poté, co byl 30. prosince 1922 založen. Moc od Gorbačova tehdy převzal Boris Jelcin, prezident nástupnického Ruska.