Článek
Doktor Ťiang Jen-jung pracoval v roce 2003 v pekingské vojenské nemocnici. Tou dobou svět začínal mít obavy z onemocnění SARS, které způsoboval virus SARS-CoV, příbuzný s virem zodpovědným za pandemii covidu-19.
Ťiang si uvědomil, že čínská vláda situaci podcenila, když slyšel ministra zdravotnictví, jak říká, že úřady evidují jen několik málo případů SARS. Jako lékař byl v nemocnici každý den a věděl, že situace je opačná. Jen v té „jeho“ leželo s akutními dýchacími problémy přes sto lidí.
Ve snaze situaci změnit a upozornit na vládní chyby poslal do redakce státní televize dopis, ve němž kritizoval vládní lži o šíření viru.
Státní televize jeho dopis ignorovala. Přesto si ho lidé přečetli. Dostal se totiž do rukou zahraničních novinářů, kteří celý text zveřejnili.
Ťiang tento týden zemřel na zápal plic, jak informovala jeho rodina a hongkongská média. V 91 letech odešel jako hrdina, který zachránil spoustu životů. Komunistický režim mu ale jeho kritiku neodpustil, držel ho například v domácím vězení.
Čínská nespokojenost s vládní koronavirovou politikou
Nejodvážnější a nejrozsáhlejší protesty v Číně za poslední desetiletí nezůstaly bez odezvy. Bezpečnostní aparát pečlivě budovaný vůdcem komunistické strany Si Ťin-pchingem využívá k potlačení nesouhlasu postupy prověřené časem.
Doktor Ťiang svým dopisem donutil čínskou vládu doznat se ke svým lžím a k podcenění epidemické situace. Vyvolal také reakci WHO, která přiměla Peking přes noc zavést striktní opatření na zpomalení šíření viru.
Situace dokonce vyústila v to, že byli z funkce odvoláni čínský ministr zdravotnictví a starosta Pekingu.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se v roce 2003 onemocněním SARS celosvětově nakazilo více než 8000 lidí. Z toho 774 zemřelo. Nebýt Ťiangova odhodlání bránit pravdu, byla by tato bilance nejspíš mnohem vyšší.
„Jeho cílem nebylo, aby Čína ztratila tvář, ale aby zachránil životy,“ řekla jeho dcera v rozhovoru pro list Wall Street Journal (WSJ).
„Cítil jsem, že musím upozornit na to, co se děje. Nejen proto, abych zachránil Čínu, ale celý svět,“ vzpomínal lékař Ťiang Jen-jung.
Bojovník proti lžím
Doktor Ťiang se veřejně angažoval i v dalších letech. V roce 2004 znovu bránil pravdu před čínským režimem.
Vyzval komunistickou stranu, aby uznala, že krvavé potlačení studentských protestů v roce 1989 na náměstí Nebeského klidu bylo brutální a nesprávné. Zároveň žádal, aby přiznala, že při masakru přišly o život stovky, ne-li tisíce protestujících.
„Naše strana musí čelit chybám, které učinila,“ napsal v dalším dopise.
Vláda Ťianga i jeho manželku později za jejich názory držela v domácím vězení. I přes nepříjemnosti, které mu jeho služba veřejnosti přinesla, však svůj názor nezměnil.
Připomínka výročí krvavého masakru demonstrujících studentů na náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Snímek z Hongkongu z roku 2004, kdy Ťiang apeloval na čínskou vládu, aby šla s pravdou ven.
V roce 2019 napsal další dopis, tentokrát adresovaný čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi, ve kterém znovu označil nešťastné události z roku 1989 na náměstí Nebeského klidu za zločin.
Během svého života získal Ťiang řadu ocenění za svůj boj za pravdu, mezi nimi například cenu Ramona Magsaysaye, které se přezdívá „Asijská Nobelova cena za mír“.
„V posledních 50 letech jsem zažil mnoho politických kampaní a jsem hluboce zklamaný z toho, že je tak jednoduché vykládat lži a prázdné fráze. Nikdy bych nelhal,“ řekl Ťiang v interview pro čínskou státní televizi v roce 2003.
„Čínský lid se zajímá hlavně o pravdu. Není těžké říct pravdu, ani v případě, že není politicky korektní, v tom případě je to jedno,“ prohlásil později pro hongkongský deník South China Morning Post.
Čína chce, aby zapomněl i Hongkong
V Hongkongu se v posledních letech opakovaně projevuje snaha Číny o potírání politického disentu. Projevuje se to i rušením a odstraňováním památníků nechvalně známého masakru na náměstí Nebeského klidu v roce 1989.
Doktor Ťiang nebyl jediným, kdo se chtěl čínskému režimu v podobné situaci postavit a rozkrýt pravdu.
V prosinci 2019 na úplném prvopočátku pandemie nemoci covid-19 se oční lékař Li Wen-liang z Wuchanu, města, odkud se virus začal šířit, snažil veřejnost varovat před virem SARS-CoV2. Čínská policie ho pak vyšetřovala za „šíření poplašných zpráv“.
Poté, co se sám koronavirem nakazil, na sociálních sítích zveřejnil příspěvek, kde se ptal, proč čínské úřady tvrdí, že nikdo ze zdravotnického personálu se virem nenakazil.
Doktor Li Wen-liang v únoru 2020 na nemoc zemřel. Tou dobou už se covid-19 šířil po celém světě.
