Článek
Gerald Nagler se angažoval v oblasti lidských práv více než 40 let. Dokumentoval činnost opozičních skupin za železnou oponou, bojoval i proti antisemitismu. V posledních letech se zaměřoval na krajně pravicové politické síly.
Nagler pracoval jako obchodník, když odjel v roce 1977 na žádost přítele do Sovětského svazu, aby pomohl tamním židům se sehnáním víz potřebných pro vycestování na Západ. Setkal se tehdy i s Andrejem Sacharovem, nositelem Nobelovy ceny za mír z roku 1975. Odvaha, morálka a etika lidí, se kterými se zde potkal, ho podle něj nadchla pro boj za lidská práva.
V roce 1982 opustil své zaměstnání a založil švédský helsinský výbor. Odkazoval na Helsinskou konferenci, na níž se Sovětský svaz zavázal mimo jiné k dodržování lidských práv. Stejně jako jiné helsinské výbory, které vznikly v jiných státech, mapoval porušování dohod.
Výbory podporovaly disidenty a upozorňovaly na pronásledování odpůrců režimu v Sovětském svazu a východním bloku. Požadovaly také propuštění politických vězňů a dodržování jejich práv.
„Neměli jsme žádný rozpočet, neměli jsme žádné zaměstnance, neměli jsme ani kancelář. Ale měli jsme misi,“ řekl Nagler ve videu z roku 2020, které vytvořila organizace Civil Rights Defenders (Obránci občanských práv), nástupce švédského helsinského výboru.
Mezinárodní helsinská federace
Ve stejném roce Nagler spoluzaložil i Mezinárodní helsinskou federaci zastřešující organizaci, jejímž cílem bylo koordinovat spolupráci výborů. Po dobu deseti let ji pak vedl jako generální tajemník.
Podnikl mnoho často riskantních cest do zemí za železnou oponou, aby dokumentoval porušování lidských práv a upozornil na země, které dohodu nedodržovaly.
V 80. letech pomáhal Nagler hnutí Solidarita Lecha Walesy v Polsku. Navázal kontakt i s Chartou 77, s Václavem Havlem se několikrát setkal i na jeho chatě. Nagler jednou navrhl, aby se raději kvůli obavám z odposlechů prošli. Vzpomínal později, jak Havel řekl, že to je jedno, a ukázal na malou chatu, odkud ho neustále sledovala StB.
V Praze se později setkal i s dalšími československými disidenty, převážně spisovateli a akademiky.
Před svou smrtí Nagler řekl, že zůstává ohledně současné situace lidských práv optimistický, i přestože politická opozice a svoboda projevu jsou v mnoha státech v ohrožení.
Za svou práci byl několikrát oceněn, obdržel mimo jiné i švédskou královskou medaili za úsilí o prosazování lidských práv. O jeho smrti informovala organizace Civil Right Defenders.
